Na začátek několik otázek:
1. Kleměňa je:
a) Rostlina původem ze Severní Ameriky.
b) Jméno propagátorky ženského cvičení a tělocviku.
c) Pracovní nástroj užívaný ve středověku k opracování dřeva.
2. Dušan Jurkovič mimo jiné projektoval:
a) Katedrálu sv. Víta v Praze.
b) Vilu pro dceru Boženy Němcové.
c) Nic neprojektoval, jako první Čech dobyl Severní pól.
3. Berta Műhlsteinová proslula:
a) Jako vynálezkyně, spolupracovnice Alfreda Nobela.
b) Jako česká básnířka a autorka vyhledávaného ženského čtiva.
c) Jako manželka zakladatele známé dopravní firmy.
4. Leopoldina de Pauli působila:
a) V 60. letech jako modelka, konkurentka Twiggy.
b) Jako herečka Prozatímního divadla.
c) Jako majitelka potravinářské firmy, uvedla na trh produkt Paula.
5. Svatováclavská záložna skončila:
a) Kvůli podvodům ze strany střadatelů.
b) Zlikvidovaná účetními podvody účetního Josefa Orta a správce Jana Drozda.
c) Neskončila, působí stále, Češi nepodvádějí a nekradou.
Pod tímto „testem“ není uvedeno řešení. Záměrně.
Nejjednodušší cestou, jak se k němu dobrat, je – samozřejmě – usadit se k počítači a zadat adresu vyhledávače. Ale existuje ještě jiná možnost: podívat se do publikace Martiny Bittnerové Utajené životy slavných Češek. A tento způsob, jak získat kýžené informace, může být nakonec ten nejpohodlnější.
Martina Bittnerová se v šesti kapitolách věnuje osudům žen, především z devatenáctého či z přelomu devatenáctého a dvacátého století, kterým se podařilo spoluvytvářet atmosféru doby, spolupodílet se na ní svým dílem nebo třeba svou mimořádnou osobností. Setkáváme se s ženami, jež patřily k múzám Nerudovým, Holečkovým, Šaldovým či Bohuslava Martinů. Byly to vlastenky, překladatelky, literátky, za života obdivované, často vydávané a hojně vyhledávané, temperamentní herečky, které dokázaly přitáhnout do divadla davy návštěvníků, skladatelky uznávané i v zahraničí.
A přestože jména jejich vrtevníků – mužů vstoupila do slovníků a učebnic, ženy – umělkyně pomalu upadly v zapomenutí. Snad je to i tím, že doba trýzně z nenaplněné lásky je nenávratně pryč, že burcovat ženy k větší aktivitě dnes v mnohých nevyvolá nic jiného než nostalgii po naivních starých časech. Kniha tak vydává svědectví nejen o zajímavých osudech, ale současně vypovídá o tom, jak pomíjivé jsou módní vlny, věhlas uměleckých či sportovních ikon, jak rychle se vše proměňuje. A přece: kolik čtenářů a diváků tyto – dnes trochu s přezíravým nadhledem přijímané – umělkyně kdysi potěšily!
Pozorným čtenářům neunikne, že se autorka – místy píšící jakoby v chvatu – nevyhnula opakování některých myšlenek či informací, a zaznamenají i poněkud rozpačitý závěr, v němž se snad už nedostávalo času nebo síly dospět k zasazení nashromážděných fakt do širšího kontextu. Bittnerová se však nikde nesnaží stylizovat do role literárního vědce, vyjadřuje se jednoduše, nekomplikovaně, a tedy dostatečně srozumitelně pro všechny.
P. S. Kupujete si Blesk? Sledujete zpravodajství soukromých televizních stanic? Pak neváhejte… a čtěte (bulvár více než sto let starý)!
Poznámka pro nedočkavé: B je správně.
MARIE DUFKOVÁ
Martina Bittnerová: Utajené životy slavných Češek, Pan nakladatel Filipa Čenžáka, Ostrava 2014
