Titul románu Malin Persson Giolito Tekutý písek dává tušit, že jeho čtení vám rozhoupe půdu pod nohama a po chvíli vás zcela pohltí. Tak jako tekutý písek událostí a osobních motivů nenávratně pohltil několik životů. 
Autorka pro svou knihu zvolila vyprávění v první osobě. Stala se Majou Norbergovou. Osmnáctiletou dívkou oblíbenou v kolektivu, vynikající studentkou, dobrou kamarádkou. Po devíti měsících vyšetřování začíná soudní proces,který rozhodne o její vině. Majinými ústy vypráví příběh, který skončil masovou vraždou ve škole. Skončil v okamžiku, kdy zabila svou kamarádku a přítele.
Ich forma je velkou devizou knihy. Především pro unikátní schopnost autorky hovořit ústy osmnáctileté dívky. Její projev je autentický, důvěryhodný a od prvních slov nelze pochybovat o osobnosti hlavní postavy Maji. V jejím vyjadřování není prostor pro pochybnosti nad postavou vypravěčky. Svými slovy zhmotnila Maju Norbergovou živou a skutečnou. Zprostředkované pocity a vnímání událostí vzbuzuje hlubokou empatii.
Autorka se ujala tématu, které je nadmíru aktuální. Útoky střelců ve školách jsou fenoménem doby. V médiích pak získávají poměrně černobílý nádech, který pomůže rychle situaci zhodnotit a odsunout ji k těm mnoha dalším, které nastaly a ještě nastanou. Tekutý písek tuto problematiku zpracovává z druhé strany. Nikoliv globálně ale naopak emotivní výpovědí samotné vražedkyně. Upozorňuje i nezanedbatelnou roli médií a způsob, jakým informují v takových případech širokou veřejnost. A jak rozdílná může být představa o pravdě, aniž by kdokoliv lhal. Sama v tomto procesu nikoho nesoudí ani neobhajuje.
Kniha zároveň reflektuje křehkost pozlátka vztahů v bohatých rodinách. Mezi rodiči a dětmi, kdy jsou emoce součástí image stejně jako jachta v zálivu. Rozšířenou vinu pak připisuje právě jim, jejich hrané opravdovosti, která pozbývá hloubky a hřejivosti umožňující člověku ukotvení ve společnosti i sám v sobě.
Knižní klubKniha již od počátku nasazuje slušné tempo. Ačkoliv začíná v podstatě na konci. Pach střelného prachu již dávno sedl. Je rozhodnuto. Maja zabíjela a nikdo to nepopře. Ani ona sama. Jen ona ví proč a kdy se tahle spirála smrti roztočila. Svým vyprávěním se vrací k momentům, které pomalu a nevyhnutelně spěly k temnotě, jenž pohltila životy všech, kterých se dotkla. Právě to, že čtenář ví, jak příběh skončil, ho činí napínavějším. Nevinnost mladé dívky ostře kontrastuje s brutalitou činu. Motiv je klíčem k tomu všemu, akcelerujícím nábojem, dramatickým faktorem. Čím víc čtenář zná z jejího příběhu, tím v něm roste přesvědčení, že v tomto soudním procesu neexistují vítězové, jen poražení.
I když se vyprávění odehrává v retrospektivách, kdy se Maja vrací k všem událostem, které vyústili v školní masakr, zachovává si přehlednost, posloupnost a čtenář se velmi dobře orientuje. Příběh je dobře vystavěn, plyne přirozeně a nezadrhává se. Dobrou detektivku z něj činí i fakt, že autorka nic nepodcenila. Motiv jednání zúčastněných postav je silný a dobře obhájený.
Zajímavé jsou i pasáže odehrávající se přímo v soudní síni nebo v komunikaci Maji s právníky či policisty. Autorka je sama právnička a do těchto kapitol promítla své vlastní zkušenosti navíc konzultované s kolegy.
Ačkoliv je kniha zařazena do žánru severské krimi, má s tímto fenoménem pramálo společného. Ne snad, že by autorka nedokázala na čtenáře přenést chlad a brutalitu zločince kopírující nehostinnost podnebí. Ale pro to, že tento žánr dalece přesahuje. Tekutý písek je soudním krimi románem s podstatnou psychologickou linkou. Dokázal by fungovat stejně v jakémkoliv podnebném pásmu. Stojí sám o sobě.
Tekutý písek je aktuálním, strhujícím románem, který ve vás zanechá dlouho pocit, jako byste byli sami jeho součástí.
Kristina Doubravová
Tekutý písek, Malin Persson Giolito, Euromedia group, 2017
Knihu zakoupíte ZDE
