Prosluněné Los Angeles, zavražděné a znásilněné dívky, sériový vrah a dva detektivové, kteří mají společného více, než si myslí. Synopse zní opravdu zajímavě, ale výsledný film je velmi rozporuplný.
Jako jeden z prvních filmů na nové videoplatformě HBO MAX se objevil nový film Střípky od Johna Lee Hancocka. Jedná se o kriminální thriller, jako vystřižený z temných devadesátek. Tvůrci se snažili docílit atmosféry Fincherovských thrillerů. Zjevná inspirace filmem Sedm (1995, r. David Fincher) se zkrátka nezapře. Výsledek je už něco jiného.
Režisér a scenárista John Lee Hancock se v posledních pár letech ukázal se solidním životopisným dramatem Zakladatel (2016), kde si Michael Keaton zahrál roli spoluzakladatele fastfoodového řetězce McDonald’s. Či vcelku zábavnou netflixovskou kriminálkou Dálniční hlídka (2019), která sleduje příběh policistů v podání Woodyho Harelsona a Kevina Costnera, kteří jsou v patách nechvalně proslulé zločinecké dvojici Bonnie a Clydea. Hancock napsal scénář Střípků již v devadesátých letech a původně měl film natočit Steven Spielberg. Z tohoto projektu tehdy sešlo, ale Hancock na látku nezanevřel a film vznikl v jeho režii. Možná, že kdyby se tehdy natočil, tak by zaznamenal větší úspěch než soudobé ticho po pěšině. Jestli za to ale může premiéra na VOD nebo samotná kvalita snímku? To nejspíše jde ruku v ruce.
Nyní nám Hancock představuje drsný a pomalý detektivní thriller o dvojicí detektivů, kteří jdou po krku sériovému vrahovi během horkého léta v LA. Námět zní vskutku zajímavě, nikterak originálně, ale slibuje solidní žánrovku zasazenou do 90. let do prostředí letní Kalifornie. Postaršího detektiva na odpočinku Dekea hraje skvělý Denzel Washington. Nyní zlomený šerif s temným šrámem na duši se z amerického zapadákova vrací do Města andělů. Tady právě vrcholí série sexuálně motivovaných vražd mladých dívek. Jde o velmi podobný případ, který donutil Dekea opustit vyšetřovatelský post. Sérii vražd vyšetřuje mladý a ambiciózní detektiv Jim Baxter v podání Ramiho Maleka. Proti nim ve stínech stojí tajemný podivín Albert Sparma. Podezřelého a slizkého psychopata výborně ztělesňuje Jared Leto.
Film začíná pomalu, ale jistě odhalovat pozadí Dekeova odchodu od policie a uchýlení se k venkovskému klidu. Jednoho dne ale musí navštívit své staré známé na detektivním oddělení a zde potkává Jima, který právě vyšetřuje další z několika záhadných vražd. Mladý Jim požádá zkušeného Dekea, který tu platí za legendu o pomoc při vyšetřování. Následně se rozjíždí pátrání po vrahovi, který si za oběti vybírá především mladé dívky.
Dobrý a svižný začátek postupně vystřídá uměle protahované a repetetivní vyšetřování, které se vleče velmi pomalu, bez jakéhokoliv důkazu a logiky. Vyšetřování se točí v kruhu, detektivové se chovají unáhleně a nelogicky, vzhledem k závažnosti případu. Zastavuje a narušuje jinak vcelku dobře odsýpající a ubíhající děj. Divák, který očekává klasické detektivní vyšetřování s pointou a odhalením vraha, bude z filmu nejspíše hodně rozpačitý.
Z detektivky se stává moralizující thriller o vlastním svědomí a zodpovědnosti, kde se propojují lidské osudy a životy. Což je chvályhodná a podnětná změna tématu, ale film se zde rozpadá do dvou rovin, které jdou proti sobě. A právě díky této roztříštěnosti se Hancockův snímek rozpadá na dvě poloviny – klasická detektivka o sériovém zabijákovi a drama dvou mužů, které svedl dohromady osud a potřeba spravedlnosti. Jenom škoda, že se tato zajímavá témata s přesahem nepodařilo režisérovi lépe a konzistentněji propojit do jednoho odsýpajícího a dobře fungujícího celku. Pokus tu byl, ale bohužel dotažený pouze z poloviny.
Tvůrci se zde snažili rozproudit debatu a vytyčit otázky, které směřují ostře a prudce k divákovi, ale nenabízejí žádnou odpověď. A to je hlavní kámen úrazu. Škoda nevyužitého potenciálu. Příběh dvou vyšetřovatelů a nejednoznačného zabijáka je sám o sobě zajímavý. Solidní námět je ale pohřbený nelogičnostmi a natahovanou policejní prací. Žádný druhý Sedm nebo Temný případ (2014, r. Cary Joji Fukunaga) se nekoná. Je to solidní thriller se zbytečně natahovanou stopáží a slibným námětem, ale příběh se plytce rozplývá v nelogické detektivní práci, díky které se celý děj rozpadá. Vcelku je to kvalitně natočený a slušně zrežírovaný film s hezkým dobovým vizuálem a skvělou ústřední hereckou trojicí.
Denzel Washington jako starý policista s temným šrámem na duši výborně zobrazil zlomeného detektiva, který se nemůže odpoutat od své minulosti. Už jsou dávno pryč časy, kdy hrál akční hrdiny v thrillerech Tonyho Scotta (Nezastavitelný, Muž v ohni, Únos vlaku 123). Washington je ale přesto skvělý v roli postaršího strážce zákona Dekea, který dohlíží na svého mladšího kolegu. Ve Střípkách je jeho svěřencem nadějný vyšetřovatel s tváří Rami Maleka, který podává civilní výkon v roli ambiciózního detektiva Jima Baxtera, pro kterého je čest a spravedlnost vše. Proti nim stojí děsivý a slizký Jared Leto, který ztvárnil podivného psychopata jako málokdo. Velmi se divím, že jeho Joker neměl ve filmovém DC Universu více prostoru. Psychopaty a šílence hraje Leto výborně, protože jakmile uvidíte slizkého, obtloustlého a dlouhovlasého Alberta Sparma, tak víte, že s ním není něco v pořádku.
Audiovizuálně film stojí především na kameře a na hereckých výkonech. Režijně se nejedná o nejoriginálnější dílo, ale je vidět, že tento snímek na lokacích nešetřil a tvůrce dobové zasazení lákalo. Stylové automobily jsou ve filmu na každém kroku a žánrově se Hancock nejspíše inspiroval i ve slavných neo-noirech jako je Čínská čtvrť (1974, r. Roman Polanski) nebo Skrytá vada (2014, r. Paul Thomas Anderson). Inspirace Čínskou čtvrťí se nezapře, především díky prosluněnému Los Angeles, kde je léto a horko téměř hmatatelné a všudepřítomné. A také v tom, že ústřední dvojice je neustále obklopena okolním městem, které nutí vyšetřovatele chodit v kruzích.
Kamera Johna Schwartzmana se vyžívá jak v prosluněném Los Angeles, tak v nočních scenériích uprostřed pouště či na březích špinavé řeky. Vizuální stránka diváka nikterak neruší a podporuje dusnou a tíživou atmosféru. Některé scény a záběry evokují filmové thrillery z 80. a 90. let, které se vyznačují pomalým pohybem kamery, častými zoomy a užíváním kamerové jízdy. Důležitým filmovým aspektem je také pomalejší střih, který pomalu ale jistě posunuje děj. Hudba Thomase Newmana je správně tklivá v pasážích, kdy se dostáváme do Dekeaovy minulosti a dramaticky vážná, když odhalujeme zavražděné dívky uprostřed polí. Herci podávají výborné výkony a podtrhávají nespravedlnost světa, kde člověk velmi jednoduše sejde z cesty. Ale přesto se nikdy dobrá kamera, líbivý soundtrack a nápaditá režie nevyrovná průměrnému scénáři.
Viktor H.
