G. Flynnová je velice talentovaná spisovatelka na poli psychothrilleru. To již dokázala při úspěšné knize Zmizelá, která byla i později zfilmovaná. A tak jako každý fanda této autorky mě velice zaujala útlá knížečka s názvem Skvrna, která nese na obalu zlaté kolečko bestseller a láká svým vzhledem.
Původně byla povídka zveřejněná ve sbírce Darebáci (Rogues) sestaveném Georgem R. R. Martinem. Myslím si, že tam měla i zůstat. Samostatně není tím, za co se vydává a to duchařským hororem.
Kniha, neboli povídka, začíná velice slibně, tak jak jsem na Flynnovou zvyklí. Nic není zcela tak normální, jak by se mohlo zdát.
Autorka nám představuje ženu, která se věnuje velice netradičnímu povolání, ale záhy je nucena zaměstnání změnit a rovnou o sto osmdesát stupňů.
V duchařském hororu nemůže chybět strašidelný dům a samozřejmě dost podivné děti. Všeho se v povídce dočkáte, ale pak se začíná dít opravdu něco podivného… Přemítáte, zda to co opravdu čtete je vážně literární počin právě Flynnové. Celý děj pokulhává a je zcela patrné, že to nebude patřit mezi vaše oblíbené povídky, ke kterým se znovu a rádi vracíte.
Závěrečné pasáže mě spíše zklamaly, než ohromily, což je opravdu škoda.
Co nakonec?
Pokud měla knížečka vzbuzovat trochu toho strachu před spaním… nečekejte, že byste měli noční můry, vlastně si za pár dní na příběh ani nevzpomenete. A sny máte růžové a obláčkové.
Flynnová umí psát. To už nám dokázala, ale v románové rovině, řekla bych. Měla malý rozlet a z povídky je cítit, že jí krátké útvary nesedí. Ostatně pochopíte při přečtení.
Za mě je kniha (ne)potřebným doplňkem k její celkové tvorbě. Můj názor je takový, že pokud by tam byl prostor z toho vytvořit román, Flynnová by se zase předvedla v celé své psané kráse a Skvrna by byla vážně něco. Ale v takto krátkém díle je to jen, a nechci to ani říkat, zbytečná jednohubka.
Ivana Gašparíková
A. J. Flynnová, Skvrna, Knižní klub, 2017
Knihu můžete zakoupit ZDE
