Celaena, nejprve nájemná vražedkyně a teď je královou osobní bojovnicí. Má za úkol zlikvidovat všechny, na které král ukáže a neklást při tom žádné otázky, ale co když jí to přeci jenom nedá a ona se začne ptát?
Celaena se stala královou bojovnicí a má za úkol plnit jeho rozkazy, ať už jsou jakékoliv. Přesto jí ani tahle skutečnost nezabrání v tom, strkat nos tam, kam by neměla. Král něco skrývá a Celaena je rozhodnutá, že věci přijde na kloub. Zaplétá se tak do nebezpečné hry, která může stát život nejenom ji, ale i všechny její blízké…
„A kde budou spát otroci?“ zeptal se znenadání Dorian. „Postavíte přístřeší i pro ně?“
Všichni včetně jeho otce se otočili a zadívali se na něj. Roland ale jen pokrčil rameny. „Jsou to otroci. Proč jim obstarávat přístřeší, když mohou spát v dolech? Pak bychom nemarnili čas tím, že bychom je denně vodili tam a zpět.“
Jeho slova si vysloužila další vlnu mručení a přikyvování. Dorian na Rolanda nevěřícně hleděl. „Pokud máme nadbytek otroků, proč nenechat některé jít? Určitě všichni nejsou vzbouřenci nebo zločinci.“
Z čela stolu se ozval ostrý hlas jeho otce: „Dávej si pozor na jazyk, princi.“
Pokud jste byli z předchozího dílu zklamaní, tak vězte, že na Půlnoční koruně si trochu spravíte chuť. Sice je začátek trošku 
pomalejší, ale nakonec se dočkáme Celaeny, která se konečně bude prezentovat jako všemi obávaný nájemný vrah. V některých scénách to sice může působit až přehnaně a vy si nejspíš budete říkat, že autorka přisoudila hlavní hrdince až příliš velké dovednosti, ale naštěstí tomu tak není a její počínání bude vysvětleno.
Ale nemyslete si, že budou zodpovězeny všechny vaše otázky. Pokud jste četli předchozí díl a stále nad něčím tápete, musím vás zklamat, protože nejenom že budete tápat i nadále, ale ještě se vám k tomu nějaké nevysvětlené otázky přidají. Celý příběh totiž obestírá tajemná atmosféra a vy, stejně jako hlavní hrdinka, se budete pídit po odpovědích, na které pravděpodobně narazíte až při čtení dalších dílů.
Nebojte se ale, že by kniha byla jenom samý souboj a tajemství, tentokrát se příběh více zabývá magií a runami, se kterými se seznámíme o něco blíže.
Pro ty, které spíš zajímá romantická stránka příběhu, mám dobrou zprávu. Milostný trojúhelník se pomalu začíná formovat a Celaena má celkem jasno v tom, po kom z amantů její srdce touží. Cesta lásky je ale trnitá, tak se můžete těšit na velké komplikace. A aby vám nic neuteklo, je příběh psaný i z pohledů prince a Chaola, kteří tentokrát dostali mnohem více prostoru a musí se vypořádávat s vlastními problémy, jež nejsou zrovna zanedbatelné.
Když k tomuhle všemu ještě přidáte několik překvapivých zvratů a nečekaných událostí, tak dostanete recept na celkem podařenou knihu, která si zaslouží vaši pozornost.
A jak už to u takových knih bývá, tak ani zde nechybí otevřený konec, který láká na pokračování. Utěšující zprávou je, že se ho dočkáme ještě letos.
Celkově je Půlnoční koruna mnohem dynamičtější a akčnější, než předchozí díl, takže pokud jste byli ze Skleněného trůnu zklamaní a nevadí vám trošku pomalejší začátek, zkuste si na pokračování spravit chuť, třeba vás příjemně překvapí.
Sarah J. Maas: Půlnoční koruna, Albatros Media a.s. (CooBoo), 2016
