Recenze: Prokletý kraj – Temné šumavské hvozdy odhalují staré křivdy

Úspěšná tuzemská spisovatelka a publicistka Michaela Klevisová na sebe upozornila především detektivní tvorbou. Nejnověji se vzdálila klasicky detektivnímu žánru a představuje nám společenský román, který z detektivní linie vychází, ale rozkrývá především tajemství jedné zapadle vesnice a tragické pozadí rozpadajících se sousedských a rodinných vztahů. Kniha má zajímavé charaktery, atraktivní šumavské kulisy a napínavou atmosféru, díky které Prokletý kraj jen tak neodložíte.

Michaela KlevisováProkletý kraj

Spisovatelka Michaela Klevisová vystudovala žurnalistiku a kromě autorské činnosti se věnuje i časopisecké publicistice. Za svojí prvotinu Kroky vraha a za detektivku Dům na samotě dostala Cenu Jiřího Marka za nejlepší detektivní knihu roku. Na českém literárním poli platí za renomovanou autorku detektivek – nejvíce se proslavila knižní sérií s detektivem Josefem Bergmanem (Zlodějka příběhů, Ostrov šedých mnichů). Naposledy nám představila bergmanovskou detektivku Drak spí. Nyní ale přichází se svým prvním románem, kde se snaží z detektivního žánru vymanit a daří se jí to překvapivě dobře. Přesto, že tu využívá kriminální motivy, tak Prokletý kraj spíše společenským románem s výraznou autorskou výpovědí. Prokletý kraj si můžete objednat na webu dobreknihy.cz, kterým tímto děkuji za recenzní výtisk. Knihu si můžete objednat ZDE.

Krvavá historie a Sudetské křivdy

Prokletý kraj je brilantní prózou, která začíná skoro jako duchařský thriller a rychle se mění v psychologické drama. Následně do sebe hutná sociální vztahovka přimíchává rodinnou tematiku a detektivní linii. Je to příběh o hledání sebe sama, o vyrovnání se s vlastní minulostí a chybami – a především o odpuštění. Kniha na sebe upozorňuje především skvěle napsanými ženskými hrdinkami, které vám ihned přirostou k srdci a soucítíte s nimi více, nežli je na první pohled zřejmé. Stejně jako místo a lokalita, na v níž se kniha odehrává. Šumavská příroda je stejně nespoutaná, tajemná a nevypočítatelná, jako dramatické příběhy, které se tu odehrávají.

KOUKNI SE  Kerstin Simoné: Thovt, projekt lidstvo, transformační klíč

Jelení Horou se několikrát prohnaly dějiny plné nenávisti a zmaru. Vesnička ukrytá v pošumavských lesích dodnes není ideální místo k životu. Gerda a její dcera se vrací do rodné vísky z donucení, rozhodně ne z nostalgie – k návratu je přinutil rozvod a nedostatek peněz. Z jednotvárnosti a stereotypu nuzného života uprostřed šumavské divočiny ji vytrhne až nová sousedka Linda, která tu pátrá po minulosti své rodiny. Vzápětí ale ve vesnici za podivných okolností někdo zemře, což rozpoutává sérii dramatických událostí, které pomohou oběma ženám odhalit staré tajemství. Tajemství, které nikdy nemělo vyjít na povrch.

První stránky nám představují fungování místní komunity a hlavní hrdinky. Hlavní postavou se zdá být Linda, ale skoro stejně prostoru dostává i Gerda. Obě ženy se vrací do Jelení Hory, která nikdy nebyla ideálním místem k životu. Gerda chtěla vždycky uprchnout z tohoto místa, ale životní okolnosti jí donutili se vrátit. Zatímco Linda sem přijíždí kvůli rodinné historii. Podivné úmrtí ale začne odhalovat krvavou minulost Pošumaví, která měla být zapomenuta. Autorka tu zajímavě pracuje s motivem mladých žen, které jsou osudově provázány s krajem, kde se narodily a kudy se prohnaly dramatické dějiny země. Historické pozadí nám hlavní postavy ukazují skrze prastaré deníky od neznámého autora, který nás provede temnými kapitolami během vysídlování sudetských němců. Atraktivní lokace jako jsou zalesněné a dávno vybydlené vojenské prostory nebo divoké národní parky jsou pouze třešínkou na dortu.

Velkolepě obyčejné drama z Šumavy plné starých hrůz

Michaela Klevisová napsala knihu, jenž je velkolepá především díky své obyčejnosti a lidskosti. A tím dokazuje, že stále patří mezi špičku české spisovatelské obce. Jenom zkušený autor dokáže s málem rozehrát silný příběh s výrazným přesahem, který bude mít čtenář v hlavě ještě dlouho po přečtení. Kromě nápaditého příběhu si ale pochvalu také zasloužení zpracování krajiny a celková atmosféra románu. Zasazení do pochmurného šumavského kraje využívá genius loci této tajemné krajiny a dodává komornímu psychologickému rozpadu ty správné kulisy. Atraktivní využití malé horské vesničky uprostřed šumavských hor výborně podtrhuje rozpadající se rodinné vazby, dávné křivdy a zločin, který rozhýbá jedno velké dramatické soukolí napříč celým krajem.

KOUKNI SE  Recenze: Outdoorová kuchařka - na horách už hlady neumřete

Důležitým motivem je téma starých křivd. Dávné problémy a křivdy z minulosti se v pošumavském kraji přenáší z generace na generaci. Nově příchozí ženy čelí tomu, že tu panují dlouholeté problémy mezi sousedy – skoro nikdo s nikým nemluví a odpuštění je tu sprosté slovo. Každý má svojí univerzální pravdu a nikdo se rozhodně nehodlá omlouvat. Nic na tom nezmění, ani vražda. Staré křivdy nikam nemizí a nejde jen tak zapomenout.

Vylíčení a popis atmosféry, detailní prokreslení a charakteristika postav a život uzavřené komunity a fungování daného místa jsou hlavními highlighty knihy Prokletý kraj. Autorka sází na to, že vedle hlavního děje si čtenáře podmaní také výrazným zasazením děje do specifické kultury. Komunita vesnických balíků, temné šumavské hvozdy skrývající staré zločiny jsou plné nebezpečí a nově příchozí staří známí jsou katalyzátorem silného dramatu. Nejde o žádné nudné sociální drama, ale o silné lidské příběhy vyprávěné na pozadí kruté historie v atraktivní krajině.

Kraj nasáklý depresí a zlobou s kouskem naděje

Nemohu nezmínit velkou podobnost románu Prokletý kraj s předchozí knihou Drak spí. Knihy toho spolu mají leccos společného – především zasazení děje do šumavských kulis, ale také prolínání současnosti s krutou minulostí. Rodinné kořeny prolezlé napříč vesnicemi a celým krajem. Na pokřivených vztazích ať už mezi rodinou, tak mezi sousedy a přáteli staví obě knihy především. Hněv, nenávist a zmar jsou hlavní náplní knihy, která ale zároveň nabízí i vykoupení. Naděje, láska a nový začátek, nový start. Prokletý kraj je opravdu hoden svého jména – místo děje je temné, nepřející a plné zloby, jak mezi lidmi tak přímo v oné přírodě. Temný stín nacistických hrůz, vysídlovacího šílenství a rozklížených rodinných vazeb je všude přítomný a už nikdy nezmizí. To ale neznamená, že tu jsou všichni v depresích. Naopak, pesimismus a negativa střídá záchvěv něčeho nového, lepšího – snad nového začátku, nového startu do života.

KOUKNI SE  Recenze: Narrenturm

První polovina je čtenářsky poněkud vláčnější a utahanější, ale druhá polovina knihy je vyloženě horskou dráhou. Po poněkud zbytečně protahovaném začátku se román rozjíždí na plno. Drama střídá ostrou psychologickou sondu do nitra křehkých ženských duší, které čelí zlu svých předků. Opravdu může být tolik zvrácenosti a zkaženosti v jedné vesnici? Michaela Klevisová říká, že ano. Ale nabízí nám také možnost naděje a zlepšení. Naše rodiny si neodpustí, ale my už můžeme. Je to pouze na nás, jestli si přebereme křivdy a zlost našich předků. Nebo dokážeme odpustit a postavit se znovu na start? A každé prokletí se snad dá zlomit?

Knihu bych doporučil především náročnějším čtenářům, kteří si potrpí na dobře napsané postavy, stylové prostředí a dobrý dramatický příběh. Určitě to není žádná oddechovka k vodě. Připravte se na dlouhé večery, kdy budete lapat po dechu s vidinou šumavských lesů.

Román Prokletý kraj si můžete objednat ZDE.

Michaela Klevisová Prokletý kraj (2021, vyd. Motto, 304 str.)

Viktor Horák

ZÁVĚR
Prokletý kraj
8
Předchozí článekFilmový Uncharted dostal konečně trailer
Následující článekKomentář: Hra na oliheň – Globální fenomén přerostl sám sebe

Komentuj

Vlož komentář
Vaše jméno

3 × five =