RECENZE: Okamžik všeho: Milý výlet do světa antikvariátu

Jak vypadá období, které zrovna za moc nestojí? Hlavní hrdinka této knihy vám to řekne naprosto přesně. V jednom takovém se totiž právě nachází. Maggie přišla o místo ve firmě, kterou od základů pomáhala vybudovat. Její vztahy s rodiči nejsou zcela ideální, o těch milostných raději ani nemluvě. A tak si o lásce alespoň čte. Místní obchod Vážka se starými knihami je pro tento účel jako stvořený.

„Co to, sakra, je?“

Vykoukla jsem zpod jedné police v oddělení milostných románů a spatřila Jasona, jak nade mnou stojí s krabicí knih v ruce. Nečekal, že mě tu najde, a už vůbec nečekal, že mě uvidí vyklízet regály s lahví čisticího prostředku a hrstí papírových utěrek.

„Tohle oddělení je hotová katastrofa,“ řekla jsem a dál utírala police.

Kniha láká zejména na atmosférické prostředí antikvariátu a slibnou zápletku v podobě odkrývání záhady milostné korespondence. Ta je zapsaná v jednom obzvláště zuboženém výtisku, který náhodou našla právě hlavní hrdinka. A jak praví anotace, kolem ní se bude celý příběh točit.

Kromě sledování každodenního dění ve Vážce se vyprávění soustředí především na Maggie, proměnu jejích životních hodnot a postojů. Ten, kdo se těšil na napínavé pátrání po autorech zamilovaných vzkazů, bude však nejspíš zklamán. Příběh se mu totiž věnuje pouze velmi okrajově. Anotace v tomto případě možná nebyla zvolena zrovna nejšťastněji, protože je poněkud zavádějící a slibuje něco, co plní až v závěru knihy, případně vůbec (například o Magiině snaze dát dvojici milenců dohromady opravdu nemůže být řeč).

KOUKNI SE  Recenze: Sestry - Martin Servaz se vrací

Úvodní tempo je velmi pozvolné a stejně jako nezaměstnaná Maggie se zpočátku tak trochu plouží od ničeho k ničemu. Pozitivem je však to, že dějiště se neomezuje pouze na prostory antikvariátu, ale nabízí také další lokality, což do pomalejšího rozjezdu vnáší potřebnou svěžest. Příběh čtenáře zavede například na setkání členů literárního kroužku či do malebné kavárny nedaleko.

Z knihy přímo srší touha vyprávět (roli zde může hrát i fakt, že se jedná o autorčinu prvotinu). Shelly King se do příběhu snaží vnést opravdu mnoho věcí, míst a zajímavých charakterů. Položek na tomto pomyslném seznamu je však tak velké množství, že si ve výsledku u každé z nich může dovolit zastavit jen na okamžik, zběžně se dotknout jejího povrchu a pak znovu totéž zopakovat v další scéně a s další postavou. Přitom každá ze zdejších postav je něčím specifická, a i takové, které se knihou pouze mihnou, nabízejí potenciál. Ten se ovšem z výše popsaného důvodu nepodařilo zcela naplnit a je opravdu velká škoda, že se o postavách ve výsledku dozvídáme velmi málo. To je patrné zejména u vedlejších charakterů, které navzdory jejich opakovanému výstupu v knize není možné více poznat, byť by to třeba v budoucnu mohlo být užitečné.

Navzdory klopýtavému startu se kniha nakonec dostane do místa, kde čtenáře pomocí momentu překvapení a nečekaných zvratů chytne a už nepustí. Autorčin písemný projev je velmi příjemný, text je prokládán lehkým humorem a s přibývajícím počtem stran se nebojí i zvážnět. To knize dodává hloubku, které se jí místy nedostává jinde.

KOUKNI SE  Recenze: Cizinec na pláži nijak nepřekvapil

Celé dílo pak nejlépe vystihuje slovo milý. Od grafického zpracování (zaujmou třeba kancelářské sponky oddělující jednotlivé odstavce textu) přes laskavý způsob vyprávění až po takřka pohádkový konec, v němž téměř všechno dobře dopadne. Knihu lze doporučit čtenáři, který ocení jednodušší příběh s poklidným tempem a odpočinkovým laděním.

 

Shelly King: Okamžik všeho, Host, 2015, 312 stran.

Monika Pospíšilová

Úvodní foto: Pixabay.com

Komentuj

Vlož komentář
Vaše jméno

3 × 3 =