RECENZE: Nultá hodina ukazuje člověka ve vší protikladnosti

Nultá hodina – okamžik mezi koncem jednoho světa a začátkem dalšího. Jeden skončil v roce 1945 v Berlíně. Druhý o čtyřicet let později v Upssale a třetí se zhroutil na počátku třetího tisíciletí v Blidholmenu. Tři ženy, tři životy, jeden příběh.

Spisovatelka Hedwig živoří v Berlíně, který válka zanechala v troskách. Snaží se držet své víry, svého umění a naděje na shledání s dcerou. Hlad, nemoci a nebezpečí parazitují na přeživších. Někdejší řád padl, a ať byl jakýkoliv, zatím není nic, co by ho nahradilo.
Isa je dospívající dívka, jejíž rodinu rozdělily ambice a touhy. Matka odjela do Afriky studovat domorodé totemy a Isu nechala v Upssale s otcem. Isino nestandardní nultá hodinachování ji přivede do ordinace psycholožky, která jí má pomoci znovu najít rovnováhu.
Poslední z trojlístku hrdinek je Ingrid. Jejímu manželovi Karlu Erikovi diagnostikovali Parkinsonovu chorobu. To samo o sobě by stačilo ke zhroucení světa, ale kupodivu k němu dochází až tehdy, když se objeví jiná žena. Nemocný farář si jako nejbližšího člověka vyvolí jednu ze svých oveček, spisovatelku Hannu, a ne svou manželku, která obětovala lukrativní a úspěšnou praxi, aby se mohli přestěhovat na venkov.

Švédská autorka Lotta Lundbergová je pro českého čtenáře zatím velkou neznámou. Fascinuje ji lidská protikladnost. Spisovatelé a umělci obecně jsou podle ní jediní, kteří si mohou dovolit pokládat otázky, aniž by měli odpovědi. Ráda se věnuje lidským předsudkům a společenským tabu. Všechno výše zmíněné potvrzuje v Nulté hodině.

KOUKNI SE  Recenze: Šťastný život: Nastavení mozku je jako fyzická kondice

Společným jmenovatelem všech tří částí je postava ženy v tíživých okolnostech. V jedné jde o svobodnou matku, jejíž volby mají fatální vliv na život její dcery. Druhá je v roli dcery, jež doplácí na rozhodnutí své matky posouvat dál svou kariéru. Poslední žena se na podzim svého života obětuje nemocnému manželovi, aby byla záhy odstrčena na vedlejší kolej do role pouhé ošetřovatelky.

Nejproblematičtější postavou je bezpochyby spisovatelka Hedwig. Její postoj k osobní zodpovědnosti je mnohdy zarážející. Silná víra v Boha se často stává chabou náplastí pro činy, s nimiž je obtížné se ztotožnit. Může strach ospravedlnit to, že zavíráme oči před pravdou?
Kniha Zlín

Na první pohled se může zdát, že v nějvětším rozkladu je dospívající Isa, ale čím víc se pročítáme jejími úvahami, jeví se mnohem pochopitelněji než ty, které si opakuje Hedwig. Isino myšlení je jedinečnou kombinací cynismu a dětské přímočarosti. Její soudy občas zaskočí potměšilostí, s níž dává dospěláckému světu sežrat nelogičnosti a masky, které jsou jí vnucovány. Když začne sestavovat velkou terapeutickou hru, která má simulovat život, vyplouvá na povrch až zarážející jasnozřivost, jíž už otupělí dospělí nejsou schopni.

Ingrid jako psycholožka má všechny předpoklady k tomu, aby dokázala svou situaci uchopit a řešit. Přesto se ocitá lapená vedle muže, pro kterého už není tím klíčovým člověkem. Nesdílí s ní své myšlenky, plány a sny. Nechá si od ní vyprat košili a nakrájet maso, ale to, co zbývá z jeho osobnosti, věnuje jiné ženě. Jedná se o zcela specifický druh nevěry a zrady. Rozhodnutí vymanit se z této pasti není pro psycholožku o nic lehčí než pro jiné smrtelníky.

KOUKNI SE  Recenze: Noční motýl

Post manželky a matky patří mezi klíčové role v životě většiny žen. Třetí hrot nulta hodina lotta-lundbergovatrojúhelníku pak tvoří jejich já, to, jestli přes všechny další role zvládají stále být samy sebou. Vybalancovat jednotlivé hroty je každodenní boj. Často některé z rolí pohltí ty zbývající, zatlačí je do tmy, a po letech je těžké je vyvést zase na světlo. Životní křižovatky nejsou označeny srozumitelnou značkou. Není dáno, kdo má automaticky přednost, a neexistuje žádná dopravní policie. Život nenabízí snadná řešení. Pokud neexistuje nic, co by bylo na 100% správné, pak každé rozhodnutí musí být do určité míry chybou. Skutečná síla je v tom, že to přijmeme a vědomě čelíme chybám, které jsme udělali a děláme. V ideálním případě jsme také smířeni s tím, že se chybování ani v budoucnu nevyhneme. Nelze žít a nevolit, nerozhodovat se, protože i pasivita je rozhodnutí.

Nultá hodina je typem knihy, která se zpočátku čtenáři jemně vzpírá. Nedává se všanc na první schůzce. Pozvolna rozeznívá v plné míře celý orchestr a sama si určuje tempo, v němž má být čtena. Na české poměry jde o zvláštní knihu, ojedinělou, ale nesmírně potřebnou. Její síla a význam časem narůstá. Po přečtení nevyvane, nedá se jí uhnout a vlastně ani uhýbat nechcete.

Nultá hodina. Přeložila Viola Somogyi, Kniha Zlín, 2016, 344 s.

Sandra Procházková

Úvodní foto: Pixabay

Komentuj

Vlož komentář
Vaše jméno

one × four =