Eurídice a její sestra Guida jsou sestry. Ztracené uprostřed dvacátého století, sevřené v korzetu tradic, maloměšťáckých zvyklostí, rodiny a jejího očekávání. Mají před sebou všechno, ale dostanou od života pouze to, co je jim přiznáno, nebo co si samy vyvzdorují. Splněný sen však může mít mnoho podob. Neviditelný život Eurídice Gusmaové je debutový román Marthy Batalhy.
Recenze: Neviditelný život Euridicie Gusmaové
Divočejší z obou sester je Guida, která útěkem z domu v útlém věku nastupuje svou cestu za štěstím a především za láskou. Pohádka o princi na bílém koni se velmi rychle rozplývá a ona musí bojovat o svou existenci v podmínkách, o kterých nikdy nesnila. I přesto se jí daří nacházet hodnoty, které jí umožňují pokračovat.
Oproti Guidě je Eurídice klidnější, poslušnější. Její touha dobýt svět není tak intenzivní jako dát prostor svému vnitřnímu světu. Všemu tomu, co v ní dřímá. Obdivovaný talent, hudební nadání ale i neskutečně pevná vůle. Jakýkoliv projev její osobnosti je hned v rozpuku utnut. Musí být především dobrou matkou a dobrou manželkou. K této mantře se obrací vždy, když jí v jejím štěstí zabrání manžel, který si nepřeje nic z toho, co Eurídici naplňuje. To se přeci nesluší. A tak i přesto, jak je Eurídicin svět barevný a bohatý, zůstává na ven němý, nepoznaný, neviditelný.
Dovolím si nesouhlasit s oficiálním textem nakladatele: „Humor a brazilský temperament v netradičním příběhu o emancipaci žen.“
V Neviditelném světě Eurídice Gusmaové nevidím globální otázku emancipace žen. Eurídicin příběh je snadno přenositelný do jakékoliv doby před tím i potom. O právech žen a jejich nevýhodném postavení vůči mužům ve společnosti jde až ve druhé řadě. Román Marthy Batalhy je o ženách takových, jaké jsou a jaké budou. O tom, že svou lásku a štěstí obětují na piedestal rodiny, manželství, očekávání společnosti. Protože jsou ty hodné a poslušné a málokdy udělají to, co se nesmí. My ženy takové jsme, protože se to od nás čeká a rovnoprávnost na tom nic nezmění. Jsme zkrátka to křehčí pohlaví, které nezocelí ani pískot sufražetek v ulicích. Eurídice by mohla být vším, nakonec byla jen hodnou manželkou a dobrou matkou. Vnitřně krásná i zničená.
Autorka pracně rozplétá rodinné osudy všech zúčastněných. Čtenář si tak uvědomuje, že na pokřivení charakteru má víc zásluhu rodinné prostředí, než jakákoliv společenská dogmata. Nepříznivým osudem se však nesnaží jednotlivé postavy omlouvat. Nenahrává jejich obhajobě, nežaluje. Jen vypráví jejich příběh. Bez ohledu na rebelii obou sester Gusmaových jsou všechny postavy spíš vlečeny svým osudem, než by jej samy nějak ovlivňovaly. To předurčuje i samotný konec knihy.
Ten mne zanechal s nenaplněným očekáváním a rozpolcenou mezi smutkem nad osudem sester a povznesenou náladou nad drobnými vítězstvími, kterými se zdál být jejich život snazší a lehčí.
Knihu se vyplatí číst jako oddechovou dovolenkovou četbu. Užívat si inteligentní na pečlivě vybraných slovech závislý humor Marthy Batalhy. Neviditelný život Eurídice je knihou, která vás nerozbije jako porcelánový talířek na tisíc střepů. Je příběhem, který se vám usadí hluboko v duši. Nebude hlasitě křičet, jen občas se připomene pocitem nebo drobnou vzpomínkou. Bude tam. Neviditelný, ale bude tam.
Kristina Doubravová
Knihu můžete zakoupit ZDE
