Svérázný detektiv z oddělení vražd Harry Hole je pověřen policejní ochranou americké návštěvy v Norsku. Shodou nešťastných okolností postřelí agenta, který je součástí ochranky a dostane se mu „odměny“ (jak dokonalá ochrana to byla! ) – je zařazen jako vrchní komisař tajných služeb. Tajné služby na podzim roku 1999 v Norsku monitorují chování neonacistů a jejich ozbrojování. Pro komisaře z oddělení vražd je to nudná a nic neříkající práce. Ale….Jeden z neonacistů zabije kolegyni a přítelkyni Holea Ellen Gjeltenovou , která zjistila, že stopy pašeráků zbraní vedou až do řad osloské policie. Tady začíná souběžně kriminální a válečný příběh. Ty se v závěru sejdou jako projev nejtemnějších lidských instinktů, přecházejících z generace na generaci.
Vydalo nakladatelství Kniha Zlín
Dva příběhy se prolínají. Jeden kriminální, který se odehrává v roce 1999 a 2000 v Oslu, toho se ujímá náš starý známý Hole. Druhý, válečná sága z druhé světové války u Leningradu začátkem roku 1943. Ve válce bojují norští vojáci po boku německých nacistů a dojde k záměně identit při úmrtí jednoho z nich. To je základ příběhu lásky, nenávisti, krutosti i zrady. Časové roviny se střídají. Čtenář v napětí sleduje jednu rovinu, která je v nejnapínavějším okamžiku vystřídána druhou, tou současnou. Spojuje je také rovina politická – hrozba fašismu. Privátní příběhy navazují na politickou souslednost, aniž by utrpělo napětí a rytmus vyprávění. Válečné postavy jako Gudbrand, Mosken, Dale, Fauke jsou zážitky z války traumatizované a když přežijí, nesou se s nimi až do současnosti. A naučili se zabíjet. Perfektně střílet, perfektně používat nůž. Když nenávidí, zabíjejí. Takový je i vrah, stařec, se kterým čtenář postupně absolvuje připravené vraždy, aniž zná do posledního okamžiku jeho totožnost.
Komisař Harry Hole se činí. Je stále zasmušilý, nepokojný, alkoholik (chvíli ano, chvíli ne- tentokrát se drží). Je stejně tvrdý, ranař navenek, uvnitř plný pochyb a běsů. Nemá rád oficiality a pompéznost a snaží se přímo urputně přijít na kloub spáchaným zločinům. Tentokrát ale dojde i na něho. Zamiluje se. Jeho láska se jmenuje Ráchel, má syna Olega a bude to, jak jinak u Harryho Holea, láska osudová. V tomto případě půjde stranou i jeho věrný společník Jim Beam.
Čtenář musí být hodně pozorný. Střídají se tu dvě časové roviny. Desítky postav, z nichž každá může být velmi důležitá. Pro českého čtenáře navíc norská příjmení, která se mnohdy mohou jevit jako velmi podobná. Autor je mistr zápletek, které mají tempo a jsou brilantně popsané.
Představuji si Nesbøa, který má zcela zřejmé analytické myšlení (pracoval jako makléř a finanční analytik), jak přemýšlí nad další knihou. Sám říká, že je to dlouhý proces plánování a příprava delší (cesty a studia) než psaní samotné knihy. Vidím, jak si na zdi vytváří mapu setkání postav. Průsečíky důležitosti maluje různými barvami. Některé jsou zabity, některé přežívají a některé se téměř zblázní. A potom začne autor psát. Je to hra. Baví ho to a jak sám říká : „ Je velmi důležité probouzet se každé ráno a věřit svému příběhu. Mou jedinou úlohou při psaní je nezničit ho.“
Bombeska
