Zimní večery jsou dlouhé, mrazivé a plné tajemství. Některá tajemství jsou neškodná, ale některá smrtící.
Novinka roku 2017 vás zavede na ostrov Torran. Má sám o sobě velice ponurou historii, ke které se navždy připojí příběh Ledových sester.
Lydia a Kirstie Moorcroftovy jsou jednovaječná dvojčata, naprosto identická, která mají problém rozeznat i vlastní rodiče.
Ale jednoho osudového dne jedno z dvojčat zemře. Které? Houževnatá Kirstie nebo klidná Lydia? Z počátku se zdá, že je to přeci jasné. Kirstie volala jméno své sestry, ale proč náhle přeživší dvojče tvrdí, že je její mrtvá sestra? Dokonce přebírá její návyky.
Kde je pravda?
Pro rodiče Sarah a Anguse není situace jednoduchá, proto se rozhodnou opustit dřívější život a odstěhovat se na ostrov Torran, kde zdědili dům. Předpokládají, že by se vše mohlo opět vrátit do starých kolejí.
Ale ostrov Torran zrovna není místem klidu a pohody. Rodinné vazby se rozpadají stejně rychle jako hrad z písku. Vzájemné obviňování a klamy manželského páru se tvrdě odrážejí na přeživší dceři, která zastírá svou identitu. Dokonce tvrdí, že ji mrtvá sestra navštěvuje.
Pavučina podivných okolností smrti jednoho z dvojčat se zvolna rozplétá a pravda se vyjevuje děsivější, než by se mohlo zdát.
Thriller Ledové sestry je velice čtivý a poutavý. Od začátku do konce vás dvojčata klamou a hrají si s vámi, i když jedno z nich již není na živu.
Nebo snad ano?
V tomto románu je skvěle popsána psychika Sarah, tedy matky dvojčat, která se snaží být perfektní matkou pro svou dceru. Její manžel Angus je milujícím otcem, kterého však tíží tajemství, před nímž se snaží svou rodinu ochránit. Není to tak jednoduché, jak si zpočátku myslel.
V románu se mísí hned několik žánrů. Dle mého je to až na škodu, kolik prvků se do knihy zakomponovalo. Kazí to celkový dojem. Na konci knihy jsem měla velký problém s usazením děje… Působí na mne tak, že autorka snad měla problém, jak celou knihu ukončit, což vyústilo do logického nesmyslu. V průběhu knihy je spousta vodítek, která následně nejsou zmíněna, ani se s nimi nepočítá, což snižuje kompletně nasazenou laťku na počátku a dojem z toho, že postavy jednají hodně podivně, roste.
AlbatrosTématika úmrtí dítěte v rodině je velice děsivá. V knize se objevují poměrně zajímavé informace o tom, že dvojčata to vnímají hůře, než obvyklí sourozenci a jak fatální to na přeživší dvojče může mít dopad. Vykreslení postav na začátku moc nedrhne. Čtenář je okamžitě pohlcen do děje, takže na charaktery postav není zase takový čas. Ale ke konci začínají vyvstávat první otazníky. Nevěříte příběhu a tím pádem je to méně děsivé.
Ledové sestry patří k románům, u kterých je lepší nepřemýšlet, ale zase nepatří k dílům, které ve vás zanechají to správné „mrazení“. Svým způsobem je kniha poutavá, čtivá, rychlá, napínavá. Ale konec není TÍM koncem.
Ale posuď sám, čtenáři.
Rozpleť tajemství Ledových sester.
Ivana Gašparíková
Ledové sestry, S. K. Tremayne, Albatros media, 2017
Knihu můžete zakoupit ZDE
