Komiksová sbírka Kočky útočí navazuje na předchozí dvě knížky stejného ražení od Sarah Andersen, mladé kreslířky a autorky, která je stále populárnější především u „online generace“.
Andersen i její komiksy si našly oblibu hlavně u introvertních a mírně asociálních čtenářek.
To je v dnešní době obrovská skupina, do které mimo jiné zapadá i sama autorka. Dva předchozí díly – Dospělost je mýtus a Ubulená hromádka štěstí – byly příjemnou a originální sondou do duše stydlivých a trochu divných lidí. Vtipné komiksy popisující leckdy dost divné myšlenkové pochody asociálů. Aspoň párkrát se v nich musí najít každý, kdo se občas raději zachumlá pod deku, než aby šel ven pařit, kdo si někdy připadá ošklivý a kdo má pocit, že do světa vůbec nezapadá. Zkrátka a dobře – popularita komiksů Sarah Andersen spočívá ve zjištění, že spoustu podivností a myšlenek, co čtenář prožívá radši za zavřenými dveřmi doma, stejně tak prožívá tisíce dalších lidí.
Málo zábavy a příliš poučování
Ve stejném duchu zábavného uvědomění introvertních rysů měl pokračovat i třetí díl komiksů Kočky útočí. Už podle názvu se na něj těšili především milovníci kočičích společníků, kterých se mezi introverty najde nemálo. Bohužel, třetí díl je spíš zklamáním po všech stránkách. Stripů s kočkami, okolo kterých se měla knížka točit, se v celém sešitku najde celkem pět. Navíc vtip a výstižnost jako by autorka vyčerpala v předchozích dvou dílech. Knížka působí jen jako těžce zkompletovaná sbírka komiksů, která se měla svézt na úspěchu dřívějších dílů.
Možná je můj názor příliš osobní, možná se v knížce Kočky útočí jiný čtenář zase perfektně najde. Tak jako tak sbírka postrádá svůj jemný humor, který přiměl k úsměvu zástupy čtenářů. Místo veselého a trochu cynického glosování divnosituací jsou komiksy spíš slabším popisem už známých a vyčerpaných vtipů (jaký tvar má kočka) nebo příliš korektních témat.
Ani zakončení knížky, které se nese v poučném duchu, se příliš nezdařilo. Andersen varuje mladé umělce před nástrahami internetu, i když je vlastně skvělý pro tvorbu a její publikaci. Má to jenom dva háčky. Za prvé – čtenářů, kteří tvoří a publikují stejně jako autorka není moc. Pro zbytek jsou taková poučení prakticky k ničemu. A zadruhé – klišé o božím a zároveň strašně zlém internetu už jsou dneska spíš otravná.
U komiksu nemůžu zapomenout ani na zpracování sbírky. Jednotlivé stripy jsou typickým rukopisem Sarah Andersen. Jednoduché černobílé kresby poznají fanoušci autorky na první dobrou. Bohužel i třetí díl českého vydání zaostává za těmi zahraničními. Zatímco nám se dostane do rukou měkký sešitek s lepenou vazbou, zahraniční vydání jsou o něco bytelnější a hlavně obálka je zdobená jemným semišem, který přesně vystihuje roztomilou podstatu knížky.
Autor Martina Zoubková
Knížku Kočky útočí můžete koupit ZDE.
