Už po traileru na film Jupiter vychází jsem měla pocit, že mě tenhle film naprosto mine. Přesto jsem mu dala šanci. A po pár minutách v kině jsem toho velmi litovala. Sourozenci Wachowski se zcela ztratili ve svém digitálním megalomanství. A zapomněli, že film není kvalitní podle výše rozpočtu.
Na filmu zkrátka nemám co pochválit. Pro některé to možná jsou obrazové hody, ale já jsem se při nekonečných digitálních orgiích naprosto ztrácela. Dlouhé a dlouhé minuty zaplňují akční sekvence, kdy po Chicagu, po Jupiteru nebo kdekoliv jinde ve vesmíru kdosi létá, střílí po sobě, všechno vybuchuje…ale ve výsledky je úplně jedno, jak dlouhá ona sekvence je a co v ní probíhá. I kdyby se vystřihly všechny akční scény, film by dával úplně stejný smysl – žádný. 
Stejně jako v akčních scénách se totiž divák ztrácí v příběhu. Ten je poněkud překombinovaný, stupidní, předvídatelný a nezajímavý. Mimo Zemi existuje mnoho planet obývaných všemi možnými rasami, stejně jako je tomu v přemnoha sci-fi filmech od Star Wars až po Strážce galaxie. Nejmocnější rodina ve vesmíru má tři dědice a ti se dozví, že na Zemi, což je mimochodem majetek nejstaršího ze sourozenců, žije něco jako dokonalé převtělení jejich matky. Ona dívka – Jupiter (Mila Kunis) – to samozřejmě vůbec netuší, ale když jí unesou ze Země, začnou jí říkat „Vaše Výsosti“ a celý vesmír se jí pokouší zabít, je nucena se rychle zorientovat, komu má věřit. Sourozenci proti sobě intrikují – jeden si chce Jupiter vzít, druhý unese její rodinu a prostřední ze sourozenců – žena – nabízí Jupiter téměř věčný život. Ještě předtím na Zemi přiletí jakýsi vlko-muž (příšerně namaskovaný a ještě hůř hrající Channing Tatum), „dokonalý“ voják s létajícími botami, zavede Jupiter k Seanu Beanovi a ten jí řekne, že je něco jako královna vesmíru, což prokáže tím, že Jupiter nikdy v životě neštípla včela. A potom následuje spousta rádoby napínavých scén včetně velmi rozvláčné lovestory, která je přirozená asi jako silikonové poprsí. Jupiter se totiž podle scénáře zamiluje do vlko-muže, který má mít podle scénáře výkyvy nálad. Ale Tatum to neumí zahrát (a Mila Kunis naopak přehrává), takže mezi těmito dvěma postavami neprobíhá sebemenší jiskření. Ale to by ještě nebyl takový problém – filmů, kde to mezi milenci moc nefunguje, je spoustu. Scény, ve kterých si tyhle dvě hrdličky něco vyprávějí (vždy v nejnevhodnějším okamžiku), můžete prostě vytěsnit. Nebo se jim můžete zasmát.
Jenže ono ani jinak není, na co se dívat. Vizuální stránka filmu je možná pro někoho úžasná, ale já jsem viděla jen a pouze mrhání prostředky a penězi. Desítky mimozemských lokací, obří města, vesmírné lodě, stovky komparzistů v pompézních kostýmech, nákladné mimozemské masky…to všechno sice ve filmu je, ale nic víc. Většina lidí a lokací dostane jen minimální prostor, takže je stihnete sotva zaregistrovat. Méně by bylo více – což ovšem neznamená, že by se tenhle film dal jakkoliv zachránit. I kdyby se na filmu ušetřilo 100 milionů, příběh by byl pořád úplně stejně hloupý, herecké výkony stejně špatné a film stejně zapomenutelný. Ale ušetřilo by se 100 milionů! 
Tenhle megalomanský projekt je pro vnímavého diváka jako plivnutí do obličeje. Všechny repliky jsou naprosto nesmyslné, nudné, směšné – ale vtipné to není. Film se bohužel bere zcela vážně, což je mi záhadou. Režie je tak strašná, že i dobří herci příšerně přehrávají a jejich výkony jsou trapné. Film a všichni, kdo se v něm angažovali, by měli získat zlatou malinu.
Ubohá Mila Kunis si podřezala větev a na kvalitní role může odteď zapomenout. To, že je krásná, opravdu nestačí. Channing Tatum zkrátka neumí hrát, krásný není a nepomůže ani svlečené triko. Koukat na něj je opravdu utrpení. Snesitelní jsou herci, kteří ztvárňují Jupiterinu rodinu (hlasitá rusko-americká rodina, která tvrdě pracuje). Sean Bean je naprosto postradatelný a vůbec nevím, jakou jeho postava měla úlohu. Všechny vedlejší role jsou absolutně nezapamatovatelné a jejich snaha tvářit se, že opravdu jde o hodně, je k smíchu. Hlavní záporáci, kterými jsou tři sourozenci, nejspíš soutěžili o nejhorší herecký výkon. Maskéři se je snažili postaršit, ale zdání dlouhověkosti musí být zahrané, ne namalované. Obzvláštní pozornost si zaslouží „herecký výkon“ Eddieho Redmaynea, který ztvárnil nejstaršího ze sourozenců (viz fotografie). Jeho postava mluví tiše, jakoby šetřila energii, a občas nepochopitelně vybuchne a vykřikne, i když to nemá sebemenší efekt. Ať už to mělo z hereckého hlediska znamenat cokoliv, naprosto se to míjí účinkem. Kdykoliv se během dvouhodinové stopáže tenhle herec objeví na scéně, je to hrůza. Celému debaklu tenhle ubohý (snad špatně zrežírovaný) herec nasazuje korunu. Copak si herci nikdy nepouštěli natočené scény? Copak sami ze sebe neměli husí kůži? Je to jako by jim režisér stále opakoval „Jsi skvělý, jen tak dál!“ a výsledek všichni viděli až na premiéře. Jinak si to neumím vysvětlit.
Nicméně byla by škoda hodit výpravu do jednoho pytle s hereckými výkony a režií. Kostýmy jsou mnohdy úchvatné, stejně jako masky a efekty. Ale k čemu to je, když si tenhle film říká o jeden z největších propadáků v historii? Tolik lidské práce, a je to všechno k ničemu. Film ve vás nezanechá nic než nepochopení a pocit zmaru. Postavy jsou zcela zaměnitelné a divák si k nim vybuduje nanejvýš odpor. Velkou službu kinematografii by Wachowski učinili, kdyby tenhle ani další podobné filmy nikdy nenatočili.
Klára Scholzová
