Netřeba představovat Mistra napětí, stejně tak není nutné dělat dlouhé úvody Siru Anthonymu Hopkinsovi. Ostatně oba pánové jsou zárukou dobře odvedené řemeslné práce. Jak ale bude fungovat spojení zvučných jmen, bylo otázkou už od chvíle, kdy nás v kinosále korpulentní Hopkins s promítačkou za zády vyzýval vypnout si své telefony. Vtipné promo chtělo diváka utáhnout na Hitchcockovu nezaměnitelnou osobnost a znovuoživení mistrova drása vého napětí. Povedlo se?
Za poslední rok byly k vidění hned dvě alternace slavného režiséra. Mladší – ne příliš zdařilý – snímek ze stáje HBO s názvem The Girl si troufl jen na televizní obrazovky, zatímco Hitchcock Sachy Gervase zamířil do kin a ke spolupráci přizval plejádu filmových hvězd. Co mají oba snímky společného, je zaměření se na jedno dílo kultovního režiséra. The Girl sleduje natáčení Ptáků, Hitchcock filmový mezník snad ještě významnější – Psycho.
Hned na začátku životopisného snímku zažívá filmový Hitchcock své vlastní malé psycho. Jeho poslední počin si sice vysloužil kladné kritiky, novináři už ale žhaví propisky, aby se zeptali na otázku, kterou málokterý tvůrce rád uslyší: jestli by snad nebylo nejmoudřejší, aby se slavný režisér odebral do důchodu. Že je možná lepší v nejlepším přestat. Podobný názor sdílí i filmová studia, která rozhodně netouží Mistra napětí doprovázet v nových experimentech, ale ráda by nějaký Hitchcockův typický hit, který by naplnil nejen sály, ale i kasy. S poznámkou, že styl je pouhé sebevykrádání, pošle studia i filmové recenzenty k čertu, a udělá přesný opak, než by se od více jak šedesátiletého režiséra očekávalo. Rozhodne se natočit Psycho, právě vydaný knižní brak, a to s cílem konečně vytvořit horor, u kterého by se diváci báli i bavili. Psycho zkoupí do posledního výtisku, napíše scénář, zastaví dům a s hrůzou očekává druhé neúspěšné Vertigo. Oporou mu je jedině manželka Alma, tolerantní, přesto silná osobnost, druhý nejvýraznější bod celého snímku.
Hitchcock od tohoto momentu funguje dvojkolejně. Na jedné straně do detailů popisuje slasti i strasti filmového natáčení, na druhé líčí nelehké soužití manželů Hitchcockových. Alma, bývalá scénáristka a editorka, je totiž tichým stínem za každým Hitchcockovým filmem. Se svým neomylným citem pro detail je tu pro vrtošivého manžela ve střižně, jako poslední korektor scénáře a taky na premiérách, kde obvykle stojí právě ve stínu velkého Hitchcocka. Otázkou tedy je, co je hlavní zápletkou Gervaseho filmu: Psycho nebo manželská krize? Obyčejně by se dějové linky protínaly, až by nakonec splynuly v jednu, jenže Hitchcockovi chybí jedna podstatná filmová ingredience: konflikt. Hitchcock paradoxně postrádá drama nebo onen neklid, jakým je jeho reálný představitel tak proslavený. Film se ani jednou nedostane do sporu, nikdy se nezašmodrchá, aby pak ve velkém finále došlo k rozuzlení. Hitchcock plyne s menšími výkyvy v pozvolném tempu, až ve výsledku působí trochu utahaně. Manželské neshody nebo nesouhlasná tvář cenzora těžko vytvoří kýžené drama, což lze připsat nejen scénáři, ale i debutujícímu režisérovi, který dokáže srdeční tep zrychlit jen jednou, a to u natáčení nejznámější scény ve sprše.
Hitchcock sice ambiciózně zamířil do kin, přestože jeho výsledná podoba má o něco blíž ke komornějšímu televiznímu provedení. Sní
mek si se svými filmovými kolegy v kině moc nezadá ani co se týká technického provedení. Hitchcock je studiová záležitost, málokdy se podívá i za hranice filmových kulis, a když, tak věrně 60. létům pouze před zelené plátno. Co ale snímek přibližuje stříbrnému plátnu, je obsazení. Herecké divy Hitchcockovy éry Janet Leigh a Veru Miles ztvárnily současné hollywoodské hvězdy Scarlett Johansson a Jessica Biel, ovšem prim hraje britská ústřední dvojice. Anthony Hopkins se do režiséra se stejnými iniciály snaží opravdu vcítit, takže ve výsledku nepůsobí jako pouhá imitace známých gest, o stupínek výše si ale vede jeho filmová manželka. Troufám si říct, že postava Helen Mirren je plastičtější a v mnoha momentech i zajímavější, než linka Mistra hororu. Jestli alespoň něco vneslo do Hitchcocka trochu napětí, pak to byla právě role Almy Reville.
Hitchcock nefunguje jako špatný životopis, přestože by mu spíš než kinosál slušela televizní obrazovka. Ukazuje přesně to, co má: jak se točily velké filmové mezníky v době, kdy hollywoodská hvězda nenesla nutně negativní konotace. Plusem je i špičkové obsazení, jemuž dominuje dvojice Hopkins-Mirren. Co ale Hitchcock nepřináší, je drama a konflikt, který by film posouval kupředu a udržel si divákovu pozornost. S nedostatečně nosným scénářem a režií tak nezapomenutelný zážitek nevytvoří sebelepší herec.
Hitchcock
USA, 2012, 98 min
Životopisný / Drama
Režie: Sacha Gervasi
Hudba: Danny Elfman
Hrají: Anthony Hopkins, Helen Mirren, Scarlett Johansson, James D’Arcy, Jessica Biel, Danny Huston, Toni Collette, Michael Wincott, Michael Stuhlbarg, Currie Graham, Tara Summers, Frank Collison, Richard Portnow, Kurtwood Smith, Wallace Langham
Zuzana Hofmanová
