Recenze: David Lagercrantz v pavoučí síti svých ambicí

Když Stieg Larsson v roce 2004 zemřel, netušil jaké pozdvižení jeho trilogie Milénium (vydaná v roce 2005 – Muži, kteří nenávidí ženy, 2006 – Dívka, která si hrála s ohněm, 2007– Dívka, která kopla do vosího hnízda) způsobí. Během let se stala fenoménem v literárním i filmovém prostředí a sklízela jeden úspěch za druhým. Dvojka originálních atypických hrdinů, kteří se vydávají po stopách zločinu a zla – brutální pankerka a hackerka toho nejtvrdšího kalibru Lisbeth Salandrová a její kolega (chvíli také milenec), intelektuál a novinář listu Milénium Mikael Blomkvist, se stali novými tvářemi krimi a dostali každého milovníka moderního napínavého čtení.

Nakladatelství Host

Pokračovat v úspěšné sérii bylo velmi lákavé a byla to sázka na jistotu. David Lagercrantz, autor populárně-naučných knih a románů, se o navázání na Larssona pokusil. S odvahou a hlavně s velkým sebevědomím. Zájem čtenářů byl předem zaručen, kdo by si nechtěl znovu užít dobrodružství s nenapodobitelnými hrdiny! Knihu autor nazval Dívka v pavoučí síti – Milénium 04, inspirováno sérií Stiega Larssona. Opět se setkávají Lisbeth Salandrová jako počítačový génius a fenomenální hackerka a stárnoucí a unavený novinář Mikael Blomkvist, jehož časopis Milénium je na sestupu, ba přímo na odpis. Důvodem navázání kontaktů je smrt vědce Franse Baldera, matematika a analytika, který se zabývá studiem umělé inteligence.

Velmi důležitou roli hraje při rozkrývání zločinu Balderův autistický syn (mentálně retardovaný savant), jediná postava, která prochází v knize nějakým vývojem (ovšem málo pravděpodobným). Zápletka je nudná, 100 stran je věnováno těžkopádným popisům postav a dějů a je jich tolik, že se v nich čtenář často ztrácí. Přijdou okamžiky napětí, velmi krátké, které jsou vystřídány dlouhými výklady o umělé inteligenci, ovšem bez přirozeného spojení s předchozím textem. Gradace žádná, hodně přednášek o průmyslových špionážích a morálních aspektech šmírování lidí a zneužívání informací.

KOUKNI SE  Recenze: Architektura moderních zahrad je vkusný a praktický pohled do práce zahradního architekta

Romány jsou postaveny na formě a obsahu. Detektivka nebo thriller musí být vystavěny zvlášť důkladně, má-li být zachováno napětí a logický sled událostí. Autor by měl mít svou práci pod kontrolou. Lagercrantz je jako motýl, lítá z kytky na kytku a nikde se nezdrží, děj nemá řád. Ukotvené Larssonovy postavy jednaly, a tím se odhalovaly jejich charaktery, Lagercrantz jen popisuje. Popisuje postavy, jejich chování, nové děje, nové technologie.

Co tedy autor Dívky v pavoučí síti vlastně napsal? Detektivku snad vzdáleně, thriller určitě ne. Možná to bude nesourodá směs Danielly Steelové (závěr s padající hvězdou) a druhořadou detektivkou (vyšetřovatel Bublanski).

Jak správně praví známé přísloví „Když dva dělají totéž, není to totéž“. Larssonův tah na branku, temnost, tajuplnost a zvláštní atmosféru je těžké, ne–li nemožné napodobit.

Co by asi udělala Lisbeth Salanderová, když by se přečetla v Lagercrantzově románu? Otevřela by dveře a beze slova by je za sebou přibouchla.

 

Vydalo nakladatelství Host, knihu můžete zakoupit zde.

 

Bombeska

Komentuj

Vlož komentář
Vaše jméno

3 − three =