Uchvátily celý svět svou krásou. Muži je milovali a ženy chtěly být jako ony. Ano, řeč je o slavných herečkách 20.tého století. Fotky sex-symbolů z minulého století zdobí zdi domácností, kaváren ale i módních domů dodnes. My dnes nahlédneme do života těchto slavných krásek, které ne vždy měly krásný a pohodový život.
Adina Mandlová (1910-1991)
Adina byla nejslavnější a nejzářivější hvězda českého filmu. Její život byl jako na houpačce – chvilku nahoře, chvilku dole. Často se místo školy poflakovala, drahá studia v Paříži nedokončila a byla vyloučena. v ČR získala kontakt
y, které ji dopomohly k první roli. Film se jmenoval Děvčátko, neříkej ne (1932). Poté se seznámila s Haasem, s nímž natočily veselohry jako například Život je pes (1933) nebo Mazlíček (1934). Když ji Haas opustil, začala si s Oldřichem Novým. Během jejich vztahu vznikly filmy jako Kristián (1939) nebo Kouzelný dům (1939). Později se provdala za výtvarníka Zdeňka Tůmu, ale on brzy spáchal sebevraždu. Po revoluci byla zatčena a vězněna. Poté se opět nešťastně vdala, tentokrát do Anglie a skončila sama s tuberkulózou ve Švýcarsku. Chtěla se vrátit do ČR, ale vznikali tu petice proti jejímu návratu. Tak se odstěhovala na Maltu, kde napsala autobiografickou knihu. Do ČR se poté vrátila až v roce 1991 – a to byla její poslední cesta.
Vivien Leigh (1913-1967)
Krásná rodačka z Indie, která to dotáhla ve filmové branži hodně daleko. Byla velice uznávaná po celém světě. Do filmu byla obsazena poprvé ve svých 21-letech a od té doby se ji velmi dařilo. V roce 1939 přišel velký zvrat v jejím životě. Šla na konkurs na zatím neobsazenou roli Scarlett, do filmu Jih proti severu. O tuto roli se praly herečky z celé Ameriky a Vivien roli nakonec dostala. Za roli herečky ve vedlejší roli získala Oskara a vyzdvihlo ji to mezi přední hvězdy Hollywoodu. Byla vdaná za L. Olivera, kterému královna Alžběta udělila šlechtický titul, což mu stouplo do hlavy a po čase s rozvedli. To Vivien narušilo její duševní stav, upadla do depresí a už se z toho nedostala.
Lída Baarová (1914-2000)
Narodila se jako Ludmila Babková v rodině úředníka. Navštěvovala gymnázium a poté přestoupila na konzervatoř. Během studia dostala od jistých filmařů nabídku hrát ve veselohře – Kariéra Pavla Čamrdy. Studenti měli přísný
zákaz účastnit se různých komparsů a především měli zákaz natáčet filmy. Proto si Ludmila vytvořila pseudonym – Lída Baarová. Film byl natolik úspěšný, že byla nucena konzervatoř opustit a tím se ji otevřela brána do světa filmu. Ve 30. letech byla velmi žádaná herečka. Během 10-ti let byla obsazena do 31 celovečerních filmů. Hvězdu velkých rozměrů z ní udělal až film Barkarola(1935). Ve 2. světové válce byla obžalovaná z velezrady a šla na několik měsíců do vězení. Po propuštění se provdala a s manželem uprchla do Rakouska. Tvrdila, že největší chyba jakou kdy udělala byla, když odmítla roli v Hollywoodu.
Judy Holliday (1921-1965)
Judy se narodila židovským imigrantům z Ruska. Po škole byla obsazena do několika rolí v divadle v Bostonu, Philadelphii a Washingtonu DC. 
Také si zahrála v několika muzikálech. Mezi divadly a muzikály pracovala v centru jako spojovatelka. Později dostala nabídku hrát v celovečerním filmu Včera narození (1950). Roli přijala a získala za ni Zlatý glóbus. A ačkoliv měla vysoké IQ, hrála ve většině filmů primitivní postavy. Díky svému talentu se při předvolání FBI vyhnula vyzrazení osob, o kterých věděla, že jsou komunisté. Poté zářila ve filmových trhácích jako To by se nemělo stát nebo Závratná kariéra (1956). Zemřela na rakovinu prsu. Na hollywoodském chodníku slávy má dodnes svou hvězdu.
Marilyn Monroe (1926-1962)
Marilyn měla těžké a smutné dětství. Celý svůj život byla terčem bulváru a upozorňovala na sebe milostnými aférkami a bujarým životním stylem. Když byla malá, žila s psychicky labilní matkou a otce nikdy nepoznala. 
Chvilku pracovala v továrně na padáky, později se stala modelkou. V roce 1946 podepsala smlouvu se studiem 20th Century Fox. Její první role nebyli moc známé, avšak díky svému vzhledu se stala americkým sex-symbolem. Nejvíce zazářila ve filmu Někdo to rád horké (1959). Poté toužíc po nezávislosti a svobodě založila společnost Marilyn Monroe Produciton. Byla několikrát vzdaná za různé slavné osobnosti, díky čemuž byla označena za naivní plavovlásku toužící po zámožných partnerech. V 60.letech u ní propukla krize, jenž měla za následek alkoholismus a braní nadměrného množství léků. Její smrt USA započala desetiletí plné změn, politických vražd a ztrát ideálů.
Audrey Hepburn (1929-1963)
Audrey sice pocházela z Belgie, ale patřila k nejznámějším herečkám v Americe. Kvůli válce své dětství trávila v různých zemích Evropy. Přála si být tanečnicí, ale díky své výšce se musela svého snu vzdát. 
Když ještě byla ve sboru baletek, všiml si ji jistý filmový producent a Audrey získala svou první roli v životě. Později dostane nabídku na titulní roli broadwayské show Gigi a opouští svou rodnou Evropu. V roce 1953 si zahraje ústřední postavu v pohádce Prázdniny v Říme a záhy se ocitá ve hvězdné společnosti. O rok později za roli získá Oskara. Vše se zdálo být perfektní, ale bohužel i taková hvězda jednou vyhasne. Audrey trpěla mentální anorexií, díky čemuž několikrát potratila. Figuru měla sice krásně štíhlou, ale za jakou cenu. Paradoxně zrovna její nemocné tělo bylo a dodnes zůstává symbolem módního průmyslu a pro mnohé ženy inspirací. Jedním z nejznámějších snímků, ve kterém zazářila, byl film Snídaně u Tiffanyho (1961).
Grace Kelly (1929-1982)
Grace pocházela z rodiny s evropskými kořeny. Otec byl Ir, matka byla z Německa a měla 3 sourozence. Jejich ambiciózní otec od nich očekával vysoké postavení ve společnosti. Grace však od malička toužila být herečkou. Po škole odjela do New Yorku aby zazářila v divadle. A jelikož požehnání od rodičů nedostala, musela si sama na vše potřebné vydělat sama (převážně fotomodelingem). Jednou na jednom večírku potkala íránského šáha Muhammada Rezu Pahlaviho, který se do ní okamžitě zamiloval, avšak Grace ještě nebyla připravená vdát se, natož se stát císařovnou. Průlomová role pro Grace, byla Amy Kane ve westernu V pravé poledne (1952). Poté uzavřela smlouvu s MGM na 7 let a natáčela s největšími hvězdy Hollywoodu. Za snímek Mogambo (1953) získala Oskara. Velmi oblíbená byla u Alfréda Hitcocka, se kterým spolupracovala na několika filmech (Vražda na objednávku, Okno do divadla) a později i žila. Po letech na festivalu v Cannes potkala monackého knížete Rainereho III., se kterým se v roce 1956 vzali pod dohledem 30-ti milionů diváků. Tento sňatek ukončil její hvězdnou kariéru. Po dětech přišla manželská krize a její náhlá smrt – pádem auta ze srázu. Jako první herečka se objevila na poštovní známce.
Elizabeth Taylor (1932-2011)
Elizabeth se narodila Američanům na Anglické půdě. Otec měl galerii a matka byla divadelní herečka. Během války se přestěhovali do Los Angeles, aby si to poprvé zkusila před kamerou. Jako 10ti letá ve filmu uspěla a podepsala kontrakt s Universal Studios. Natočili s ní jeden film a poté smlouvu ukončili. Do parády si ji po US vzalo studio MGM a objevila se v legendárním snímku Lassie se vrací (1940). Vstoupila do hvězdné společnosti a otevřeli se ji možnosti spolupracovat se skvělými režiséry a producenty. V 50. letech byla obsazována do kvalitních filmů, které jí přinesly slávu. V roce 1955 se objevila po boku charismatického Jamese Deana ve filmu Obr. V 60. letech si zahrála v nejdražším snímku té doby, a tím byl snímek Kleopatra (1963). Byla to velká milovnice a 8x za život se vdala. Zemřela v nemocnici obklopená svými dětmi.
Sophia Loren (nar.1934)
Sophia se narodila jako chudá vesnická dívka do rozvrácené rodiny v Itálii. Matka byla neúspěšná herečka a přes Sophii se snažila splnit si své nenaplněné touhy. Přihlašovala ji do různých soutěží krásy a na castingy filmů. Díky tomu se Sophie propracovala až ke slavným producentům. Pod křídlo si ji vzal Carl Ponti (světově proslulý italský producent) a udělal z ní hvězdu. Svou první roli ztvárnila ve filmové verzi opery Aida (1953). S Carlem se později vzali. V 50- letech již byla Sophie hvězda Italské kinematografie. Role ve filmu Horalka (1960) ji vyzdvihla na celosvětová plátna a dostala za ní Oskara za hlavní ženský herecký výkon. V 60. a 70. letech prožívala největší úspěchy své kariéry a natočila filmy jako Boccaccio’70 (1962), Včera, dnes a zítra (1963) nebo Manželství po Italsku (1964). Dnes žije v Kalifornii s rodinou.
Michaela Bernardová
