Měsíce plánů, týdny cesty, dny aklimatizace, hodiny napětí a pár minut euforie. I tak by se ve zkratce dala charakterizovat expedice na Mount Everest. Řada z horolezců uvádí, že po výstupu na vrchol, se o návalu štěstí mluvit nedalo. Cítili jen neskutečnou únavu, vyčerpání a strach ze sestupu, který je čekal.
Každý, kdo leze na vrcholové úrovni k tomu má svoji motivaci – hledá sám sebe, má rád adrenalin v krvi a dobrodružství, je fascinovaný přírodou, hory ho neodolatelně přitahují a vábí. Scotta Fischera přivedla k horolezectví kombinace výše zmíněného, ale navíc dostal do vínku ještě přátelskou povahu a fyzické dispozice. To všechno mu umožnilo stát se profesionálním horolezcem a horským vůdcem, který organizuje komerční expedice na Everest.
Knihu Roberta Birkbyho Everest, legendární Scott Fischer a jeho život ve výškách uvádí vzpomínka na památný rok 1996, který se do dějin Everestu zapsal černým písmem. V silné bouři na vrcholu zahynulo několik horolezců, klientů komerčních expedic. Jedna z nich byla vedena právě Scottem Fischerem, který sám na svazích hory zahynul. Tato událost se stala námětem několika knih a filmových zpracování. Dosud poslední z nich přišlo do kin právě na podzim roku 2015.
Škoda, že není možné hodnotit jednotlivé poloviny knihy zvlášť, protože pokud se prokoušete do půlky, máte vyhráno a pak už vás to bude bavit. Druhá polovina knihy snese i srovnání s knižním bestsellerem Jona Krakauera Peklo blízko nebe, ale takové čtivosti bohužel nedosahuje. Autor je blízkým přítelem Scotta Fischera, což se na knize nutně muselo projevit.
První polovinu knihy jsem četla zhruba týden a určitě to nebylo pro to, že by byla tak obsáhlá, ale proto, že je poměrně nezáživná. Kniha dostane spád až tehdy, když se Scott Fischer podívá do hor mimo kontinent Severní Ameriky. Do té doby se bohužel stále dokola pohybujeme v americké divočině, kde Fischer nejprve absolvoval, a později sám vedl, kurzy přežití pro mladé lidi.
Scott se právě nacházel hodně daleko od svého vysněného ideálu: seděl na prázdné peněžence v polorozpadlé dodávce, zaparkované na úplné rovině před domem, kde vyrostl. Chtěl lézt. Ne chtěl, přímo bytostně potřeboval lézt, ale cesta k vrcholům už se nerýsovala tak zřetelně. I když kontaktoval NOLS ohledně vedení zimních kurzů a stále měl jistou naději na práci ve Venezuele, pomalu zjišťoval, že žádné zprávy znamenají jedno – opravdu nic nového. Jeho plány ztroskotaly stejně jako tiše rezavějící náklaďák.
Jakmile se vyprávění přehoupne do doby, kdy Scott začal vyjíždět na horolezecké expedice do zemí bývalého SSSR a konečně do Karakoramu a Himaláje, dostane příběh od té doby nečekaný spád, protože se už nejedná o „výlety“ po národních parcích USA, ale opravdové horolezectví se všemi dobrodružnými příhodami, na které je čtenář tohoto literárního žánru zvyklý. Navíc je zajímavé zjišťovat, kolik času, financí a logistických úkolů s sebou nese příprava komerční expedice. Pokud máte zajištěno povolení k výstupu, pak už zbývá to nejtěžší a to sehnat dostatečný počet šílenců, kteří zaplatí za týdny dřiny a pár minut štěstí na vrcholu. Zřejmě právě proto zvolil Fischer jako název svojí agentury pojmenování Mountain Madness.
Poslední třetina knihy se čte doslova sama a konečně se dostanete do stavu vrcholného čtenářského opojení, kdy chcete přestat, ale nemůžete. Pokud byste předem nevěděli, jak to dopadne, máte dokonce snahu doufat v dobrý konec. Na přebalu knihy je uvedeno, že kniha Everest není příběhem o tom, jak Scott Fischer zemřel, ale jak žil. Ovšem, kdyby nezemřel tímto způsobem, ale v pokročilém věku doma v posteli, stal by se legendou mezi horolezci? Byla by tahle kniha vůbec napsaná?
Někdy se to prostě semele… Fakt je ale ten, že všichni horolezci, kteří svěřili své životy do rukou Scotta Fischera, se vrátili z Mount Everestu živí a bez vážnějších následků. Možná intuicí, možná šťastnou náhodou, možná za přispění obojího dokázal Scott zorganizovat a vést expedici, jejíž všichni členové přežili. On sám se dostal na hranici, dal do toho všechno, a nakonec splynul s horou, která už léta předtím splynula s ním. Na jeho smrti bylo něco čistého, prostého. Jako ostré horské hrany, kde existuje jen nahoru nebo dolů, bouře nebo klid, tma nebo světlo, život nebo smrt.
Robert Birkby: Everest, Jota, 2015
Daniela Slouková Recová
