5 důvodů, proč je Cities: Skylines nejlepší budovatelská hra poslední doby

V březnu tomu bude už rok, co vývojářské studio Colossal Order přišlo se svým dílem Cities: Skylines. Mezitím se hře povedlo vysloužit si nejen vysoké hodnocení napříč herním světem, ale dokonce se na její adresu nešetřilo přízviskem nejlepší budovatelská strategie za dlouhou dobu. Krátce po vydání možná podobné komentáře zněly poněkud nadsazeně a tak trochu na truc nejnovějšímu dílu SimCity, který vyšel o dva roky dříve a nemálo hráčů zklamal. Nabízí se tedy otázka, zda si Cities: Skylines punc nejlepší budovatelské strategie udrželo i po opadnutí prvotního nadšení. Odpověď je jasná – zcela určitě.

Komplexní stavba města

Ve stavbě a správě měst v podstatě Cities: Skylines vyslyšelo veškerou kritiku SimCity a přineslo  možnost komplexní stavby a správy měst. Vývojářům se podařilo zdařile vyvážit míru hráčské svobody s hratelností. Cities: SkylinesOproti SimCity je možné stavět násobně větší města – po dosažení určitého počtu obyvatel se vždy naskytne možnost si k základní mapě (která je velká zhruba jako v SimCity) přikoupit další území a pokračovat v rozšiřování zastavěných oblastí. Navíc je možné si ve svém městě vytvořit zóny s vlastními pravidly, vyhláška o výškovém omezení budov může být například vyhlášena jen v části turistické oblasti, kde chcete mít výhled a podobně. Oba tyto herní mechanismy umožňují stavbu obrovského města na míru s detailní správou. Cities: Skylines tím zavrhlo cestu zjednodušování a přijalo propracované mechanismy, které jsou ale podány jednoduchou formou, se kterou průměrný hráč nemá žádný problém.

Grafika a hw nároky

Cities: Skylines funguje na enginu Unity, což mu dodává barevnou, avšak ne křiklavou grafiku. Tak velká města samozřejmě nemůžou vypadat úplně realisticky, ale obecně vzato vypadá hra dobře. Cities: SkylinesTo nejlepší ovšem je, že nemá nikterak vysoké hw nároky (zde), takže si ji mohou zahrát i majitelé slabších strojů. Další milou zprávou pro všechny stavitele je rovněž fakt, že vývojáři hru stále optimalizují a například limit postavených budov (přidaný právě kvůli tomu, aby přílišné množství postavených budov nezatěžovalo pc) byl zvýšen už o celých 50 %.

Možnosti vytváření vlastního obsahu

Už od začátku společnost Colossal Order počítala se vstřícnost vůči kreativnějším hráčům. Nejen že hra obsahuje editor, kde si každý může jednoduše upravovat mapy a budovy, ale je i vstřícná vůči módům, takže existuje už celá řada skvělých módů, jedním z oblíbených je například replika pražského Rudolfina, ale některé vylepšují i grafické vlastnosti hry. Vývojáři si situaci pochvalují, protože obliba jednotlivých módů je pro ně skvělým ukazatelem toho, kam se mají ubírat při dalším vývoji. Pro hráče to pak znamená, že si může hru upravit dle vlastního uvážení a stavět si třeba městečko jako vystřižené z jižní Francie, nebo dát přednost robustnímu ruskému stylu. A nebo si klidně můžete stáhnout repliku Los Santos – města, kde se odehrává GTA V.

Vývoj nekončí

A konečně důvod toho, proč je Cities: Skylines stále aktuální. Ačkoliv je to už skoro rok od vydání, vývojáři se stále činí a zdarma vydávají nejrůznější nové optimalizace a patche (například ono zvýšení limitu postavených budov). V září bylo vydáno dlc After Dark, které do hry přidává noční cyklus a s ním spojené změny hratelnosti. Další dlc by údajně mělo vyjít tento rok. Sami vývojáři se nechali slyšet, že při tvorbě dodatečného obsahu se nechávají inspirovat jinými hrami od vydavatele Paradox Interactive, například Crusader kings II nebo Europa Universalis IV. To v praxi znamená, že se v průběhu let příštích dočkáme možná až desítek nových dlc. Za pár let tak možná Cities: Skylines bude úplně novou hrou.

Přístup

Nic z toho by nebylo možné bez nadšeného přístupu, kterým vývojáři překypují. Studio Colossal Order není žádná kolosální firma. Hru pilovalo k dokonalosti jen 13 vývojářů . Jejich předešlé projekty Cities in Motion byly pouhou přípravou a průzkumem pole právě pro vývoj Cities: Skylines. Po debaklu SimCity v roce 2013 nebylo co řešit. Monopol padl a hra dostala od vydavatele Paradox Interactive zelenou. Právě díky tomu, že vývojáři nešili hru horkou jehlou a snažili se opravdu vyslyšet přání hráčů, místo toho, aby spoléhali na svou bezkonkurenčnost a zaručený zisk, měla hra takový úspěch, že během roku 2015 prodala zhruba 1 800 000 kopií. Zaslouženě.

 

Obrázky: Paradoxplaza.com

Jan Marek

Předchozí článekRECENZE: Česká raw food: Tajemství těch nejlepších
Následující článekRECENZE: Populární Aristokratka ve varu jako audiokniha

Komentuj

Vlož komentář
Vaše jméno

twelve + fourteen =