Brněnský venkov se v srpnu 2016 rozvoněl po čerstvých i sušených bylinkách, které se každý den sypou do hrnců na adrese Fryčajova 29. Celý projekt, který od franchízy a raw restaurace postupně vyrostl do veganské a vegetariánské podoby, je vlastně takovým hezkým důkazem, že je „sobecký“ záměr často začátek vědomé a radostné práce pro druhé.
Andrea Zatloukalová zkrátka zatoužila po kuchyni, ze které by se linula ona zmíněná vůně hravě a chutně připravené zeleniny a za kterou by z blízkých Bílovic nad Svitavou nemusela dojíždět do dalekého centra Brna. Její původní práce v kancelářském prostředí ji dokázala odradit daleko více než hlasy okolí, které její nápad otevření vlastního podniku provolávaly za šílený. I přesto vykročila Andrea na vratký, krásný i nebezpečný most gastronomie, z něhož se často velice rychle padá zpět do vlastní kuchyně. Na začátku jí pomohla udržet rovnováhu nejen podpora přátel, ale i vybavený prostor bývalé restaurace v brněnských Obřanech, do kterého se Andrea ihned zamilovala, stejně jako do zajímavé práce s rozličnými chutěmi příchozích a vegetariánskými recepty.
Vegistyle se zabydlela ve světlém a otevřeném stylu, který mi hned při příchodu připomněl mé oblíbené brněnské Secret of raw. Prosklené zdi, kombinace dřeva a kožených lavic a pravdivý nápis o laskavosti, které bychom měli dát přednost před rychlými úsudky o lidech, jejichž příběh neznáme, vás ihned od vchodu pozvou k jednomu z mnoha (bohužel) volných stolků. Černobílá elegance a zelená barva optimismu, který je společně s úsměvem majitelky ústředním topením celé restaurace, jsou stejně milé jako překvapení v podobě muže stojícího ve všem očím návštěvníků odhalené kuchyni. S podceňovaným, a přitom tolik důležitým, dílkem celkového dojmu si Vegistyle nemusí lámat hlavu – pohodová hudba, sem tam přerušená smíchem z kuchyně, je příjemným společníkem osamělých jedinců jako já nebo zamilovaného páru u vedlejšího stolu.
Cesta, kterou si vybíráme, nemusí vyhovovat všem. Práce v gastronomii, při které na začátku investice velmi často převálcuje zisky, a otevírací doba od 11 do 15 hod., která restauraci, jež se chce prezentovat spíše jako zdravá než jako vegetariánská, připsala ještě atribut „obědová“, způsobily, že je tým ve Vegistyle pouze dvoučlenný. Majitelka Andrea je tak pravá ruka kuchaře i královna na place. Byly prý i momenty, kdy to chtěla maminka dvou dětí a autorka dětských knih vzdát. Mravenčí práce při obtížném získávání klientely na okraji Brna a důvod, proč na sebe být pyšná, ji ale popostrčily dál, a dnes si tak můžete Váš pracovní den zpříjemnit zdarma rozváženým obědem za 129 nebo 149 Kč.
Autorem receptů jsou prý zkušenosti kuchaře, který s nadhledem masožravce představuje českým zarputilým neznavegetariánům pestrou odlehčenou formu poledního menu. Inspirací je však pro Vegistyle i větší experimentování zahraničních webů, kritika hostů a zásada vařit to, co chutná týmu samotnému. A že toho není málo: „To je můj problém. Chutná mi všechno a jsem vždy udivená, co všechno se dá z pouhé zeleniny vykouzlit. I kdyby tenhle můj sen nevyšel, mohu si přinejmenším říct, že jsem půl roku skvěle jedla. Pokud tedy něco zbude, což se často nestává“, směje se Andrea.
Denní menu se skládá vždy z polévky, jednoho vegetariánského a jednoho veganského pokrmu. Polévky se většinou pyšní tím, že jsou bezlepkové, zahušťované jinou než bílou moukou a často zjemněné kokosovým či jiným rostlinným mlékem. Přesto byl žampionový krém poctivě připravenou lahůdkou servírovanou v krásném talíři, která díky poměrně velké dávce pepře, díky koření a neinstantní houbové chuti zahřála až u srdce. Samotná polévka stojí 39 nebo 49 korun, ale byla by škoda odtrhnout ji od hlavního chodu, jenž šarmantně balamutí české masožravé jazýčky.
Koprová omáčka, houbová sekaná s bramborovou kaší, knedlo – tempeh – zelo či halušky se zelím si berou za cíl ukázat, že naše tradiční jídla nepotřebují ke své dokonalosti nutně flák masa. Indický dhal s basmati rýží, zelné závitky, cizrnové kari, tortilla s falafelem a nebo pad thai jsou pak veganské alternativy, které svojí krásnou jednoduchostí a cizokrajnou vůní kontrastují s vegetariánskou verzí české klasiky. Před guláš s celozrnným chlebem by ani nebylo třeba psát „vegetariánský“. Tohle slovo občas příliš „přesolí“ naservírovaný chod a předčasně odsoudí k prohře u hostů, kteří výběr diskutují se svými předsudky. Trochu peprný bramborový guláš s fazolemi, paprikou, mrkví a houbami lákal svou vůní majoránky a čerstvé petrželky. S měkoučkým chlebem, ač zřejmě koupeným, by uspokojil i hladové strávníky mužského pohlaví. Francouzské ratatouille na víně je sázkou na jistotu, když umíte, tak jako ve Vegistyle, odhadnout dobu, během níž se z čerstvých cuket, rajčat, zelených paprik a lilku promění dušená, ale přesto křupavá zeleninová směs pohlazená sušeným pozdravem z Provence. Za hlavní chod zaplatíte od 99 do 115 korun, za běžné menu 129 a za velké menu, které k polévce a druhému jídlu nabízí i salát, 149 korun. Pokud Vám Vegistyle zachutná, můžete si předplatit běžné menu na celý týden za 599.
Nevýhodná poloha je slabým spoluhráčem pro oblíbená rizota s kokosovým mlékem, zeleninové tajine a sladká jídla jako palačinky, lívance nebo rakouský Kaiserschmarrn. Raw dezerty podle Zuzky Lužné už ve Vegistyle bohužel nenajdete, ale její workshopy pořádané s Ivanou Perhalovou a Barborou Karchovou si v prostorách Vegistyle našly dobré zázemí. Stejně jako vědecká a kreativní odpoledne pro děti nebo setkání Klubu moderní ženy.
Obyčejné, ale s přidanou hodnotou – laskavost, přirozenost a upřímné přiznání (si), že Vegistyle není michelinská restaurace, ale že chce a může vařit podle přání svých hýčkaných rozvozových i osobně přicházejících zákazníků. Více barev, ekologičtější řešení otázky obalů pro rozvážení obědů a otevřené dveře pro všechny, co se chtějí o vege stravě dozvědět více jsou výzvy, které Vegistyle jistě udrží nad brněnskou gastro hladinou. Hladinou, která není vždy klidná, ale která poslední dobou často a ráda poslouchá příběhy malých odvážlivců, kteří se nebáli velkých vln.
Webové stránky: http://www.vegistyle.cz/
Blanka Datinská
Moc pěkná recenze, která nalákala i pravověrného masožravce! Až se příště vypravím do Brna, budu počítat s menší zajížďkou.