Málokdo se bude smát u severské komedie Pod jedním stromem. Poněkud zvláštní úvod recenze, kterou chci tuhle severskou temnou komedii doporučit. Jenž alibisticky to raději ještě zopakuji: ani někteří věrní fanoušci černé severské komedie tenhle film nezkousnou. Takže zadní vrátka mám přichystány a teď proč Pod jedním stromem vidět.
Zpracováním se Pod jedním stromem nevymyká standardu severské kinematografie s jednou výjimkou. Herectví je civilní, ruční kamera pomáhá se více sblížit s prostředním, výprava působí přirozeně. Dominantním prvkem je hudba, která obsahuje asi nejstrašidelnější motiv od vřískavých houslí Bernarda Herrmanna v legendárním filmu Psycho. Nejzajímavější aspekt filmu se ovšem skrývá v pojetí, se kterým film vykresluje děsivou podstatu lidského konání.
S Atlim se rozchází přítelkyně kvůli nevěře a znemožňuje mu přístup k jejich dceři. Když nebojuje o právo vidět svoji holčičku a dostat se do společného bytu, hledá bezpečí a klid u svých rodičů. Jenže nic není takové, jak by si Atli přál a místo rodinné pohody se stává svědkem hádky rodičů se sousedy o strom, který stíní na část sousedské verandy. Banální spor postupně přerůstá v bizarní situace, které nutně nemohou skončit jinak než tragicky.
Zítra to roztočíme, drahoušku
Pod jedním stromem připomíná povedenou českou situační komedii Zítra to roztočíme,
drahoušku. V hlavních rolích Iva Janžurová s Františkem Peterkou celý film vedou sousedskou válku s Milošem Kopeckým a jeho ženou Stellou Zázvorkovou (jo, to jsme ještě měli opravdu dobré herce, kteří i z průměru udělali něco extra). Zatímco aktéři komedie Petra Schulhoffa byli motivováni čistě závistivou povahou, jsou postavy severské komedie mnohem propracovanější. Pod jedním stromem nabízí dostatek prostoru, abychom postupně pronikli do jejich rozpoložení. Komičnost situací přestává být zábavná ve chvíli, když si uvědomíme, že většina neshod v našich životech vychází ze stejně banálních situací. Ve chvíli, kdy v Zítra to roztočíme, drahoušku, jedna rodina stěhuje prázdný obal americké pračky, aby tím vzbudili závist v té druhé, smějeme se. Je čistě komická, protože nikdo se ve skutečnosti takhle nezachová. Ale v případě Pod jedním stromem, když se vypouštějí pneumatiky, montují kamery na zdi, ztrácejí domácí mazlíčci a do rukou berou motorové pily, se smích nedostavuje. Cítíme, že za tím vším je něco mnohem většího, děsivějšího.
Strom jako předmět sporu není ve filmu náhodou, ale má zde mytologický charakter, kdy je strom vnímán jako počátek stvoření. Význam stromů je nepopíratelný ale i ve všedním životě každého z nás. Strom jako základ lesa je přirozeným útočištěm, který jsme využívali mnohem déle, než byty a domy, jenž v moderní podobě obýváme jen pár století. I dnes, když prší, jak jsme rádi za strom s hustou korunou. Strom je stále zdrojem potravy, kyslíku, tepla, ale také pocitu bezpečí, síly a zdraví. Pod jedním stromem je z tohoto pohledu filmem o podstatě života. Boj o strom, o jeho bytí a nebytí, je boj o existenci a místo na Zemi každého z nás.
Temnější než černá komedie
Jenže nebyli by to seveřani, kdyby i nejzávažnější téma nebrali s nadhledem, a tak Pod jedním stromem je komedií. Komedií temnou. Schválně nepoužívám zaběhnuté spojení černá komedie, protože pod tím výrazem vidím něco jiného. Černa komedie paroduje situace, které v běžném životě (na Zemi) vnímáme tragicky (pohřby, vraždy, válku), ale ve skutečnosti jde o vážné problémy jen na této planetě. Nikde jinde jsme je zatím nezažili. Ale mluvíme li o podstatě bytí, mluvíme o něčem, co zdaleka překračuje náš obzor. Temná komedie Pod jedním stromem nezlehčuje tragičnost situace, ale zesměšňuje podstatu lidského konání. Ty námi považované závažné situace za závažné jako smrt v rodině, rozchod, výchova, ty jsou ve filmu zpracovány čistě jako drama bez jakékoliv nadsázky a tyhle situace postavy řeší racionálně a „lidsky“. Ale právě do banálních situací promítají podstatu své existence. Spor o strom se stává sporem o lidské bytí, a tak končí asi už tušíte jak…
Pavel Urík
Island Undir trénu
Drama / Komedie
Island, 2017, 89 min
Režie: Hafsteinn Gunnar Sigurðsson
Scénář: Hafsteinn Gunnar Sigurðsson, Huldar Breiðfjörð
Hudba: Daníel Bjarnason
Hrají: Steinþór Hróar Steinþórsson, Edda Björgvinsdóttir, Sigurður Sigurjónsson, Þorsteinn Bachmann, Lára Jóhanna Jónsdóttir, Selma Björnsdóttir
