Nejnovější kniha autorky Radky Třeštíkové Foukneš do pěny vás vezme, stejně jako hlavní hrdinku Vladěnu, až na konec světa. Skoro. Vladěna se dostala v životě do situace, kdy chce ujet. Všemu a všem, ale především sama sobě.
Teprve během zběsilé jízdy napříč Evropou se trpělivý čtenář dozvídá, co se jí stalo. Před odjezdem, před rokem, křivdy nahromaděné v průběhu celého života, které s sebou veze. Na bizarních místech s postavami, které potkává, poznává a opouští, tříští vzpomínky a jitří znovu starou bolest, aby ji hned v zápětí sebekriticky zahodila na ubíhající silnici daleko za sebe.
Ačkoliv nejde o nijak rozsáhlý román, je nabitý emocemi a událostmi. Tedy především těmi minulými. Ty se odvíjejí stejně jako šeď asfaltu za Vladěniným autem. Přeskakují jedna přes druhou z nedávných historek hluboko do minulosti. Stalo se jí všechno. Všechno, co může ženu potkat, čemu dokáže v životě odolávat, než přeteče pomyslný pohár.
Její cesta je aktem zoufalství i odevzdanosti zároveň. Nechává za sebou všechno a všechny. Stejně neví, jak s nimi naložit, jak dál. Neudrží ji to však na místě. Jediné, co ji napadne, je tomu všemu ujet.
A tak jede. Pořád pryč, kamkoliv. Trochu šílená jízda je lemována epizodkami, které tvoří oslí můstek pro další díl mozaiky jejího příběhu. Bizarní postavy a podivné události jsou na jednu ženu na cestách trochu moc. Ale o ty tady primárně vůbec nejde. Jde tady o Vladěnu. O to všechno, co už prostě nechce dál vnímat. Protože to musela prožít.
Když nad tím přemýšlíte, vlastně by mohla být Vladěna jednou z nás. Na stránkách jsou emoce a hořkost zhuštěny natolik, že máte pocit, jakoby to stačilo na deset jiných příběhů. Vlastně je to jen jeden jediný život, a pokud by se ten váš vyprávěl stejným stylem, zřejmě by vypadal dost podobně.
Třeštíková tak nabízí šílenou road movie po zpackaném životě, která má sice svůj pomyslný start a cíl, ale ve skutečnosti začala už někdy hluboko v minulosti s prvním zklamáním a nekončí nikde. Autorka nenabízí pointu, ani rozhřešení. Jen zpověď.
Vyberte si z ní, co chcete, a pak třeba taky nasednete do auta a vydáte se pryč od všeho. Nebo si jen tak v tichosti řeknete, že v tom nejste sami. Protože najednou někdo řekl to, pro co vám chyběla slova.
Ano, to je to, co v knize Radky Třeštíkové najdete: slova, která vám chyběla pro to, co jste nechtěli, nebo nemohli pojmenovat.
Kristina Doubravová
