Žádná z filmových adaptací vyšinutých knih Irvina Welshe se nevyhne srovnání s kultovním Trainspottingem Dannyho Boyla. Zatímco poslední dva pokusy (The Acid House, Ecstasy) v tomto srovnání tvrdě neuspěly, tak Jon S. Bairdův Filth prohrává se vztyčenou hlavou.
Příběh filmu Filth je postaven na One Man Show zvráceného, rasistického, homofobního, věčně sjetého a vyšinutého detektiva Bruce Robertsona (James McAvoy), jehož hlavním cílem se od začátku filmu zdá být kariérní postup, během něhož musí ponížit své kolegy a zároveň konkurenty.
První polovina filmu není ničím jiným než zběsilou jízdou po horské dráze Brucovi expozice. Bohužel většina vtipných momentů z této části je zobrazena již v trailerech a tudíž je divák ochuzen o mnoho momentů překvapení, nicméně i tak se jedná o zábavnou sondu do jednoho zvráceného mozku.
Stejně jako detektiv Robertson tak i Baird má v první polovině vše pod kontrolou. Pevná a jednolitá režie drží film v mezích mainstreamovosti i v potenciálně nechutných scénách a nechává na divákovi, zda hrdinou bude pohrdat, či se s ním ztotožní. Velmi efektním doplňkem v této části jsou Robertsonovi pohledy a pomrkávání do kamery. Jakoby divákovi přímo do očí říkal: „Jsem to ale svině co? Ale vždyť tobě se to tak líbí…“
Tón příběhu se velmi promění vstupem do jeho druhé poloviny. Opouštíme horskou dráhu a vydáváme se na psychoanalytickou pouť rozdvojené osobnosti. Baird, který Welshovu knihu přepracoval do scénáristické podoby, se snaží dostat až na dřeň Bruceových motivů a pocitů. Popisem těchto pocitů dojdeme, skrze surrealistické výjevy v podobě zvířecích hlav, až k finálnímu wow efektu, který vysvětluje celé sebedestruktivní chování hlavního hrdiny. Člověk se v této části však nemůže zbavit dojmu, že namísto toho aby tempo filmu gradovalo, tak stagnuje a jediné co jej drží nad vodou je herecký výkon Jamese McAvoye.
Jelikož jsem nečetl knižní předlohu, nemohu hodnotit, zda se v případě McAvoye jednalo o vhodný casting. (mnoho čtenářů knihy jej od počátku zpochybňovalo) Nezpochybnitelným faktem však zůstává, že McAvoy podává životní výkon. Díky kameře, která je z velké části postavena na close-up záběrech, film doslova visí na výrazových prostředcích hlavního hrdiny. A ten nezklamává. Věčně podlité oči, úchylácké úsměvy i sebedestruktivní stavy zvládá McAvoy s precizností švýcarských hodinářů.
Suma sumárum Filth není tuctově nechutný film, ani kultovně nechutný film, protože není nechutný téměř vůbec. Filth je spíše zábavnou projížďkou po divákových animálních tužbách, což nelze hodnotit jinak než pozitivně, jelikož tyto skryté tužby je vždy lepší ukájet v kině, než-li na ulici jako Bruce Robertson.
Sviňák
Filth
Komedie/ Drama / Krimi
UK, 2013, 97 min
Režie: John S. Baird
Scénář: John S. Baird
Hrají: James McAvoy, Jamie Bell, Imogen Poots, Eddie Marsan, Joanne Froggatt
Petr Peřinka
