Jeden z nejočekávanějších thrillerů tohoto roku, kniha Černé léto, je tady. Dokáže navázat na úspěch minulého dílu?
Černé léto bylo pro mě jednou z nejočekávanějších knih tohoto roku. Předchozí díl, Loutkové divadlo, na mě vyskočilo jako blesk z čistého nebe. Naprosto vynikající thriller. Napínavá a šokující zápletka, charismatický vyšetřovatel a jeho trošku podivínská kolegyně, děsivá atmosféra. Očekávaní byla tedy obrovská. Dokázal je britský spisovatel M.W. Craven naplnit? Na to jsi odpovíme v následující recenzi. Za výtisk děkujeme knihkupectví Dobré knihy.
Pozor na začátek
Děj Černého léta začíná krátce po událostech předchozí knihy. Detektiv Washington Poe se zotavuje se zranění, které si způsobil při dopadení Upalovače. Mezitím se na scéně objevuje mladá dívka. Dívka, jež měla být pole všeho mrtvá. Pravě Poe vedl případ, kde poslal na doživotí otce oné dívky. Zdá se, že tady něco nehraje.
Námět knihy slibuje opravdový zážitek. Očekávání se však naplní jen z poloviny. Po prvních pár stranách je čtenář opravdu zvědavý, jak se bude příběh vyvíjet. Zápletka dává tušit, že nepůjde o vůbec lehký případ. Nicméně po pár dalších stranách se něco pokazí a dílo se začne utápět v nekonečné nudě. Na skoro stovce stránek popisuje autor revizi případu, krok po kroku. Ano, pro příběh je to důležitá pasáž, ale nestačilo by ji popsat na třetinovém prostoru? V těchto chvílích jsem opravdu uvažoval o tom, že bych knihu odložil. Zkrátka naprostá nuda. Naštěstí trpělivost údajně růže přináší. Nakonec jsem vydržel, odměna byla sladká. Kniha nabere opravdu vysoké obrátky.
Trpělivost růže přináší
Zlom nastal, když se na scéně objeví mladá a podivínská agentka Tilly, která se objevila už v předchozím díle, kde hrála ústřední roli. Od tohoto bodu dostává kniha opravdový spád, najednou je zpět sice ponurá, ale naprosto dechberoucí atmosféra, která na čtenáře dýchla již v Loutkovém divadle, byť tam působila děsivěji. Celkově začne mít příběh od tohoto místa opravdový náboj. Děj se postupně zamotává a zvraty čekají na čtenáře na každém kroku. Je opravdová škoda, že musíte přetrpět skoro sto stran, než se dočkáte opravdového koncertu.
Zbývající dvě třetiny utečou jako voda. Kniha neslevuje nic z tempa, které nastolí. Autor navíc umí velice dobře stupňovat napětí, vyvrcholení se dočkáte přesně s koncem knihy. Ten vám doslova vyrazí dech. Černé léto má jednu z nejlepších zápletek, které jsem kdy četl. Vše je promyšleno do nejmenšího detailu, navíc působí docela uvěřitelně. Rozzuzlení pak překvapí i ostřílené matadory tohoto žánru.
Dvojice k popukání
Kromě skvěle napsaného příběhu staví kniha i na opravdu povedených postavách. Hlavně ústřední dvojice se fakt povedla. Tvoří ji zkušený vyšetřovatel Washington Poe, který si nebere servítky opravdu s ničím, ani s nikým. Společnost mu dělá mladá, poněkud podivínská, analytička Tilly, která vyniká nejen nesmírnou inteligencí, ale také naprosto výstředním chováním. Tahle na první pohled nesourodá dvojice funguje naprosto skvěle. Oběma nechybí humor, ale i značná dávka charismatu, přitom však působí zcela uvěřitelně.
Nejenom hlavní, ale i vedlejší postavy jsou doopravdy dobře napsány. Za zmínku pak stojí domnělý záporák Jared Keaton. Ukázkový psychopat nebo možná jen oběť zpackaného vyšetřování. Shrneme-li to, postavy jsou jedním z plusů knihy, potažmo celé série.
Jak si Černé léto vede mezi ostatními?
Když budeme knihu porovnávat napříč žánrem, je třeba říct, že si vede opravdu dobře. Zá zápletku, jako má Černé léto, by se určitě nemuseli stydět ani autoři jako Tim Weaver, Robert Bryndza nebo třeba Jo Nesbø. Když zůstaneme u posledně jmenovaného, na mysl se mi derou postavy. Jak jsem již psal, jsou napsány naprosto skvěle, bohužel v porovnání Nesbeho Harry Holem vypadají jako chudí příbuzní. Ale vraťme se ještě na moment k příběhu, jelikož ten bude nejspíše hlavním důvodem, proč po knize sáhnout. Oproti některým konkurentům, autor umí skvostně udržovat napětí a skvěle dávkovat děj. Navíc, zde čtenář do posledních stran nezná odpověď na všechny poležené otázky. Což, budeme-li upřímní, není u všech thrillerů samozřejmost. Shrnu-li to, Černé léto, potažmo celá série, se dere mílovými kroky na vrchol a určitě patří tento rok k tomu nejlepšímu, co se na poli thrilleru urodilo, tudíž přečtením určitě žádnou chybu neuděláte.
Thriller roku?
Na závěr jsi položíme již tradiční otázku. Je Černé léto dobrá kniha? Za mě určitě ano. Skvěle napsané postavy, uchvacující atmosféra deštivého anglického venkova a hlavně naprosto strhující příběh s geniální zápletkou a naprosto nečekanými zvraty. Dojem trochu kazí pomalý rozjezd. Pokud však vydržíte, budete odměněni nezapomenutelným zážitkem. Pohřbení, které jsme recenzovali nedávno, má vážného konkurenta na titul Thriller roku. Pokud vás bavilo Loutkové divadlo, nebo jste fandové kvalitního thrilleru, tohle je naprosto skvělá volba.
Knihu na recenzi poskytl eshop Dobré knihy.
Martin Kudělka
