Recenze: Čáry života

Světoznámá autorka série Divergence Veronica Roth přichází na český trh s další novinkou, a to duologií Čáry života. Vyrovná se ale tato série té předešlé?

Ve světě, kde má každý člověk dar, ale pouze pár jich je nadaných osudem, žijí i Cyra a Akos. Cyra má dar bolesti a její tyranský bratr ji zneužívá ve prospěch své vlády a nahnání strachu svým nepřátelům.
Akos pochází z mírumilovného národa, ale pro svoji rodinu by obětoval i život, což brzy bude muset dokázat, jelikož jeho bratr je unesen tím Cyřiným.
Stanou se z Cyry a Akose spojenci nebo si způsobí vzájemnou zkázu ve svém snažení?

Utkání v aréně. Už léta jsem tam nechodila; vymlouvala jsem se na své bolesti, ale ve skutečnosti se mi tam hlavně nechtělo, protože jsem se nechtěla dívat, jak se lidé navzájem zabíjejí kvůli společenskému postavení nebo ze msty nebo pro peníze. Byla to sice tradice – a všeobecně dost populární tradice -, ale to neznamenalo, že bych si chtěla obrázky toho násilí přidat k těm, které mě už tak budily ze spánku. Například Uzula Zetsyvise, jehož nenávistný škleb se mi doslova rozplynul před očima.

Kniha Čáry života je vyprávěna prostřednictvím dvou hlavních postav. Tou první je na pohled drsná Cyra, sestra šotetského vůdce, jež je přezdívaná jako jeho karabáč.
Její příběh je vyprávěn ich formou a představuje tvrdý život, který Šoteti žijí.
Na straně druhé je Akos, pocházející z mírumilovného národa, jehož příběh je vyprávěn er-formou.
A právě střídaní těchto dvou pohledů vytváří originální pojetí příběhu.
Kromě originálního pojetí se můžete také těšit na celkem zdařené zpracování postav, kdy se každá musí potýkat se svými problémy a následnými proměnami. Snad jediným nedostatkem v tomto ohledu je věk hlavních hrd
inů, kterým je pouhých čtrnáct let, přesto se však chovají jako klasičtí sedmnáctiletí hrdinové.
Ale pryč už od postav a podívejme se na další věc, která se autorce povedla.
Veronica Roth zpracovala nový zajímavý svět, ve kterém má každý národ své příběhy, zvyky i tradice a ty nám tu autorka představuje. Díky čemuž se čtenář dokáže lépe vžít do postav.
Ale díky velkému proslavení autorky, se určitě neubráníte srovnáním Čar života s Divergencí a přílišným očekáváním. A právě zde může nastat největší kámen úrazu, protože se Čáry života můžou zdát jen jako představujícím dílem, kterým si autorka vytváří půdu pro pokračování, protože jinak si nedokážu vysvětlit ten nevýrazný děj, který postrádá jakýkoliv wow efekt (kromě několika posledních stran). Stejně tomu je i s akcí, které je nezvykle pomálu, vzhledem k tomu, že by se mělo jednat o knihu z prostředí krutého světa. Nenechte se ale mýlit, nějakých soubojů a potyček se sice dočkáte, ale je jim věnováno pouze pár vět a hned je zase po všem.
Čeho ale není málo, je spousta omáčky textu, ve které je děj knihy utopený a působí tak nevýrazně.
Na jednu stranu je pochopitelné, že autorka chce svým čtenářům co nejvíce přiblížit svůj smyšlený svět, ale v tomto případě pak kniha působí zdlouhavě a natahovaně.
Nehledě na to, že se čtenář stejně chvíli orientovat nebude, vzhledem k spletitosti světa a složitým jménům, které autorka svým postavám a národům přiřadila.
Ani malá mapka, která je na začátku knihy moc v orientaci nepomohla.

Čáry života jsou knihou pro každého fanouška V. Roth a pro ty, co nečekají nějakou výraznější akci od první stránky až po tu poslední a chtějí se ponořit do nového světa, kterému vládnou lidé s různými dary.

Knihu můžete zakoupit ZDE

Úvodní foto: Pixabay.com

Eliška Richterová