Johnny Depp je bezpochyby jedním z nejzajímavějších herců současnosti. V posledních letech se však víc než svým herectvím proslavil svými extravagantními kostýmy a maskami v čím dál bláznivějších rolích. Prsty v tom má především režisér Tim Burton, který v Deppovi našel herce, který je ochotný ztělesnit všechny bláznivé Burtonovy představy. Rekapitulace Deppovo šílených rolí je celkem vyčerpávající a začíná už v roce 1990. Tehdy spatřila světlo světa nezapomenutelná postava, který by bez Deppova hereckého zpracování byla nejspíš jen strašidelnou karikaturou. Střihoruký Edward děsil i dojímal diváky díky jedinečnému nápadu nůžek místo rukou. Z téhle béčkově hororové zápletky vzniknul kupodivu hluboký příběh, který dával do kontrastu umělou americkou kulturu a dětsky nevinnou lidskost. Johnny Depp byl ve svém kostýmu víc voskovou figurínou, než člověkem, ale i pod silnou vrstvou mejkapu vykouzlil emoce, které i dnes divákům dokážou vykouzlit slzu v oku.
Pod Burtonovým vedením si o 4 roky později zahrál „nejhoršího režiséra všech dob“ Eda Wooda, což je vizuálně normální, ale o to šílenější postava. Film je z části fiktivní životopisný film a Depp si tak otevřel dveře i k dalším filmovým žánrům. V roce 1995 se spojil s nezávislým režisérem Jimem Jarmuschem a společně stvořili kultovní anti-western Mrtvý muž. „Anti“ proto, že obrací westernová pravidla naruby a do hloubky rozebírá filozofické otázky, které jsou klasickým westernům cizí. Ve velkém stylu se Depp vrátil k westernovému žánru v letošním roce a přestože Osamělý jezdec příliš pozitivní ohlasy nevyvolal, podle mého je to poctivý zářez do moderního westernového žánru.
V 90. letech Johnny poctivě střídal vážné a šílené role. Do té druhé kategorie rozhodně patří ta z filmu Strach a hnus v Las Vegas, což je těžko popsatelná psychedelická drogová jízda. Těžko říct, kolik ze své skutečné povahy Depp do této role vložil. Doufejme, že co nejméně. Zde je dobře vidět, že herec není výjimečným díky své tváři, ale díky energii, jakou do role umí vložit. Johnny je vlastně klasický krasavec, který dokáže zahrát šílenství v jediném výrazu tváře. Pohledná tvář je v tom případě ještě účinnější, protože s ní lze skvěle pracovat. Na rozdíl od některých jeho hereckých kolegů, kteří mají jen „odpudivou“ nebo „šílenou“ tvář a nic s tím nenadělají, Johnny může v klidu hrát krasavce (Don Juan DeMarco, Ospalá díra, Čokoláda), stejně jako vrahy (Sweeney Todd), šílence (Tajemné okno) či drogově závislé. 
Každé roli Depp propůjčil své nezkrotné charisma, ale skutečný průlom přišel až s rolí Jacka Sparrowa v sérii Piráti z Karibiku. První film v roce 2003 vyvolal takové nadšení, že mohly vzniknout ještě další tři (zatím) pokračování. Jejich kvalita je sporná, ale jedno je jisté – diváci milují kapitána Jacka. Tímto filmem se Johnny Depp stal fenoménem. A Tim Burton svého oblíbeného herce obsazoval do každého svého filmu. Následovala série, která víc než Deppovo herectví vyzkoušela jeho odvahu navléct se do jakkoliv šíleného kostýmu.
Mrtvá nevěsta byla sice animovaná, ale role nedobrovolného ženicha zombie nevěsty byla Deppovi šitá na míru. Karlík a továrna na čokoládu překročila hranice úchylnosti a Depp si zahrál podivína, který zaměstnává klonované skřítky a neváhá zlobivé děti utopit v čokoládě. Ano, i předloha byla ujetá, ale zdaleka ne tolik jako film. V ostrém kontrastu s křečovitě usměvavým a uhlazeným cukrářem je masový vrah v muzikálu Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street. Ale není to jen o úsměvu nebo zamračené tváři. Johnny si v úžasně temném filmu i zazpíval a opět strhl všechnu pozornost na sebe, což je v tak kvalitně obsazeném díle obdivuhodné.
Následovaly dvě ještě šílenější role, ve kterých už je Deppova tvář pod mejkapem stěží rozpoznatelná. Alenka v říši divů a Temné stíny. Podle oficiálního popisu distributora filmu hraje Johnny „vyšinutého Kloboučníka“. Je to vcelku trefné a nutno uznat, že jen málo herců by bylo ochotných podobnou postavu hrát. Už proto, že ve filmech chtějí prodávat svou image. To Johnny nepotřebuje. Je dostatečně charismatický sám o sobě i v soukromí. Potetovaný, ověšený různými šperky, talismany, klobouky a brýlemi. 
Čím je Depp starší, tím je výstřednější. V posledních dvou filmech (Temné stíny a Osamělý jezdec) už jsou masky výraznější než herecký výkon. Johnny prý chtěl natočit nějaké filmy taky pro své děti, ale jeho spolupráce s Burtonem plodí spíš výstřední podívanou pro dospělé. Schválně jsem samozřejmě opomenula filmy, které jsou vcelku normální, některé dokonce milé a dojemné (Hledání země nezemě, Rango) či akční trháky (Cizinec, Veřejní nepřátelé). Nicméně Johnny Depp už se těžko někdy zbaví označení chameleon.
Za dlouhou hereckou kariéru mu můžeme být vděční za spoustu nezapomenutelných filmových zážitků, které dokáže vytvořit jen výjimečný a charismatický člověk, jakým Johnny jistě je.
Klára Scholzová
