Ten, kdo knihu otevře, může činit zázraky. Řeč je o Krvavém evangeliu. Knize, která povážlivě balancuje mezi výbornou konspirací a upíří slátaninou. Tajné spolky hodných upírů a zlých upírů hledají tutéž knihu. Tu knihu, kterou sám Ježíš Kristus sepsal svou krví. A protože je třeba řídit se tisíce let starým proroctvím, je nezbytné sehnat si jednu drzou archeoložku s řádným traumatem z dětství a navrch ještě drsného amerického vojáka s duší romantika. Pokud je vše splněno, může příběh začít.
Hned zpočátku je sympatické spojení dvou autorů, Rollinse a Cantrellové. První rozumí dobré fantasy, druhá zase hororům a upíří tématice. Ve finále má tak čtenář alespoň poměrně detailní znalost celé problematiky a nepřipadá si zbytečně ochuzen o zdánlivě zanedbatelné maličkosti v ději.
To ovšem celou knihu nijak extra nezachraňuje. Jakkoli je celých čtyři sta stran napěchováno rádoby šokující historií a teoriemi, ze kterých bude žasnout každý druhý nadšenec tohoto žánru, děj poněkud pokulhává. Celkové dějové linie se zde objevují jen dvě, samozřejmě pohled hodných upírů a pohled těch zlých upírů. Záporákům se ale dostává prostoru zoufale málo a tak v širším spektru vyznívá kniha jako jedno dlouhé popisování cesty za knihou, kterou nikdy nikdo neviděl.
Takže čím je vlastně Krvavé evangelium výjimečné? S trochou nadsázky lze říct, že je zkrátka tak ujeté a místy postavené na hlavu, že mu nejde upřít schopnost čtenáře uzemnit a přinutit číst jedním dechem až do úplného konce. Člověk pak zjistí, že se Čachtická paní v klidu mohla potkat s Rasputinem a ten zase s Lazarem. Všichni jsou pochopitelně upíři, ale to nikoho po prvních dvou stranách ani nepřekvapí. Upíři jsou všichni. Kdo ale čeká nablýskané napudrované upíry z Twilight ságy, má smůlu.
Docela komplikovanou úlohu pak ztvárňují archeoložka a voják. Ani jeden z nich není upír, nicméně jsou vyvolení a jako takoví musí chtě nechtě výpravu za knihou absolvovat taky. Sice za dva dny zcestují křížem krážem celou Evropu, nicméně vzájemná přitažlivost a vzkvétající láska jim už nějaké ty puchýře na patách nejspíš bohatě vynahradí. Celkově bych ale od hlavních postav čekala něco víc. Ale co by jeden chtěl od obyčejných smrtelníků.
Krvavé evangelium je boží. Je přeplácané a tak nějak tajně doufám, že bude mít stejně trhlé pokračování. Kniha totiž prakticky nekončí a druhý díl mi přijde skoro jako povinnost. Snad na to stejně pohlíží i autoři.
TEREZA CHVOJKOVÁ
