Nová královna detektivek údajně přichází z Dánska. Jmenuje se Sara Blaedelová a sama má za sebou docela pestrý život: odmala milovala knížky, ale k literatuře se dostala přes řadu zaměstnání od servírky po grafičku. Teprve pak ji napadlo založit vlastní nakladatelství zaměřené pouze na detektivní literaturu. Není proto divu, že nakonec začala detektivky sama psát, i když napřed si zkusila také pozici žurnalistky a řadu let pracovala v televizním průmyslu, kde se vypracovala až na programovou ředitelku. První detektivní román, za který získala ocenění pro nejlepší dánský krimi debut, publikovala v roce 2004 a od té doby jí na kontě přibyly i tři přední příčky v anketě o nejoblíbenějšího autora roku. Hlavní hrdinkou detektivní série je inspektorka Louise Ricková, která se svou kamarádkou novinářkou Camillou Lindovou bojuje proti zločinnosti v dánské metropoli.
Jen jeden život otevírá smrt. Z jasných, tichých vod fjordu u městečka Holbaeku rybáři vyzvednou tělo mladé dívky. Závěr je jednoznačný: Samra al-Abdová, milá a oblíbená žákyně místní školy, zemřela násilnou smrtí. Kdo mohl mít k takovému činu důvod, se zdá nepochopitelné. Samřiny dny ubíhaly pod dozorem přísného, despotického otce jeden jako druhý – škola, domácí příprava na školu, zřídkakdy návštěva přítelkyně, vzácné chvilky, tajně vyšetřené mezi vyučováním, strávené s přítelkyněmi. Stopy ukazují jen jedním směrem, dovnitř uzavřené komunity jordánské rodiny. Louise se s podobnými zločiny ze cti setkala již nejednou a ví, že proniknout pevně semknutým rodinným klanem, v němž jeden poskytne alibi druhému, bude – zvlášť s postupujícím časem – téměř nemožné.
Brzy zřetelně rozeznáme, že autorem detektivky je žena – zaměřuje se výrazně na vztahy, a to nejen rodinné, ale i mezikulturní, a přitom se velmi odvážně – a nutno říci i otevřeně – dotýká palčivých problémů dnešní evropské společnosti. V centru pozornosti je pro obě strany nelehké soužití imigrantů a naší civilizace. Setkávají se světy cizí, nepochopitelné, tak odlišné, že jeden ve druhém vyvolávají pocit ohrožení a nebezpečí. Imigranti žijí v nové vlasti život, s nímž se nikdy úplně neztotožní, nedívají se na místní televizi, nečtou místní noviny, zůstávají – nutno říci dobrovolně – izolovaní. Zvláště morální kodex přistěhovalců z islámských zemí a jejich přístup k obecným a konkrétním hodnotám jsou od našich diametrálně odlišné: nejvýše stojí mužská čest. Nejnebezpečnější ze všeho je pro ni ženská sexualita, muži se obávají, že je ženy zostudí, proto je nutné je hlídat, na ženu se tedy musí nahlížet jako na majetek, vlastnictví. A to je také důvod, proč zvláště ženy nedostávají opravdovou šanci na integraci – jsou spoutány nejen kulturními tradicemi, ale v prvé řadě svými otci a manžely, kteří je cele ovládají.
Samru mohl zavraždit kdokoliv: otec, strýc Ahmad, bratr Hamid, který má za úkol sestru hlídat, sleduje ji denně cestou ze školy, kontroluje její volný čas. Čeho tak hrozného se mladinká dívka mohla dopustit? Lépe: o jakém jejím přestupku se mluví v okolí? O čest a hanbu jde totiž až tehdy, když prosákne stěnami obydlí, dokud problém zůstane v rodině, nikdo ho neřeší. Ale nikdo o ničem neví, dokonce ani nejbližší přítelkyně Dicte, s níž Samra sdílela sen stát se modelkou. Události se pomalu dávají do pohybu: Dicte je nalezená mrtvá a při prohlídce jejího pokoje policie objeví části Samřina deníku. Kdo odhalil její nevinnou lásku a rozhodl se ji po svém potrestat za neposlušnost? Z koho má strach? Kdo ji týrá tak, že se pro ni život se stal nesnesitelným? Jak spolu souvisí smrt Samry, Dicte a únos malé Samřiny sestřičky? Kryje přímo její matka násilníka ve vlastní rodině? Otázek je příliš mnoho.
Post scriptum: Jen jeden život je na naše poměry kniha trochu politicky nekorektní. Nezastírá, že propast mezi kulturami je hluboká a přejít přes ni lze jen po velmi vetché lávce. Vznikla v zemi, kde problémy imigrace nejsou ničím novým, naopak, společnost se s nimi vyrovnává už natolik dlouho, že si může dovolit hovořit o nich otevřeně. Čtenáře snad překvapí i v naší zemi neobvyklá jednoduchost, s jakou policie nasazuje do bytů odposlechy, získává záznamy telefonních hovorů a vstup do domovů podezřelých. Styl Blaedelové je strohý, přímočarý, úsečný, nekomplikovaný až chudý, také postavy se vyjadřují kuse, příkře, stručně. Úspornost, soustředěnost na děj způsobují určitou monotónnost, zároveň ale dělají z románu text pro široký okruh čtenářů. Pokud máte rádi krimipříběhy, pak… máte možnost zařadit do osobní hitparády další titul.
MARIE DUFKOVÁ
Sara Blaedelová: Jen jeden život, Host 2013
TIP KUKÁTKA: Mnoho titulů nakladatelství Host najdete také jako e-knihy.
