Film Drive promlouvá k divákovi neverbálně, skrze obrazy a atmosféru, jejímž ústředním strůjcem je hlavní hrdina, řidič a kaskadér beze jména(kanadský herec Ryan Gosling, hrál jednoho z vrahů ve filmu Vzorec pro vraždu). Řidič není žádný intelektuál, je to mlčenlivý prostý chlapák s aurou zenového mistra. Zcela soustředěný a sebejistý v tom, co dělá a umí, totiž řídit dobře auto (ano, umí ho i opravit, pokazit a případně ukrást). Muž činu. Nosí bílou bundu se štírem na zádech (btw Ryan Gosling se narodil ve znamení štíra) a astrologové by vám asi tak nějak popsali ideální představu charakteru muže ve znamení štíra. Letmý chlapecký úsměv věnovaný milované hbitě střídá chladnokrevný pohled, když se zdánlivě stoickým klidem a párátkem mezi zuby vozí zloděje nočním městem. Dobrácký nekňuba opravující sousedce auto se rázem mění v násilného zabijáka (šokující scéna ve výtahu). Pod neproniknutelným a nezúčastněným pohledem probublávají erupce emocí, pán vede dvojí život.
Organicky s ikonou hlavního hrdiny vytvořil režisér Nicolas Winding Refn celý film. Vrcholně stylizovaně, pohrávajíc si s každým detailem obrazu, budujíc atmosféru neproniknutelného noir napětí. Někdo by mohl film označit za povrchní, že režisér nesleduje a neanalyzuje motivaci hlavních postav, vypráví ne úplně originální a nekomplikovaný příběh muže, který se zamiluje do vdané ženy s dítětem, a některé scény svou brutalitou připomínají filmy se Stevenem Seagalem. Jenže Drive se hrdě hlásí k odkazu noir filmů. Vyprávění je zde považováno za druhořadé, základním pilířem filmu je styl a vizuálnost, tón a nálada. Sedíme v rozjeté káře a řítíme se nočními ulicemi v doprovodu lehce sentimentálního tanečního soundtracku, který bezvadně ladí s růžovou barvou titulků. Odvážně kýčovité scény s dlouhými pohledy milenců, neskrývaný patos značící fatálnost jejich vzájemného vztahu. Kontrast ponurých a chladných lokací suterénu, výtahu nebo nočního pobřeží s vycizelovanými pop-artovými prvky jako jsou kytičkované skleničky na stole nebo červenobílá mozaika výlohy picérie. Vizuální hra mezi povrchem (zmíněným zbytnělým stylem) a hloubkou (jako spodní proud stále přítomné emotivně hypnotické tempo filmu) vyzývá k až existenciální úzkosti nebo pousmání, zda lze nahlédnout pravou podstatu věcí, respektive zda ji náhodou nenalezneme v každém byť sebepovrchnějším obraze. Nezúčastněný nadhled a vizuální smysl pro humor předurčuje film Drive k zařazení do kolonky kultovní. Pro mě osobně nejlepší film roku 2011. Na závěr všem, kterým vrtá hlavou, jestli film skončil dobře nebo špatně, doporučuji řidičem citovanou bajku o štírovi a žábě.
Kubin
Drive
USA, 2011, 101 min
Režie: Nicolas Winding Refn
Hudba: Cliff Martinez
Hrají: Ryan Gosling, Carey Mulligan, Bryan Cranston, Albert Brooks, Oscar Isaac, Christina Hendricks, Ron Perlman
