Bude tomu už přes týden, co se do kin poprvé dostalo filmové zpracování knižního bestselleru 50 odstínů šedi, a jak se dalo čekat, spolu se svou premiérou s sebou strhlo i velmi rozporuplnou debatu. Lechtivý film pro ženy, které doufají, že jednou i ony najdou svého pana vyvoleného, nebo jen snůška bezduchých dialogů a rádoby erotických scén, kde se sem tam objeví nějaké to plácnutí přes zadek? Ať je váš názor na snímek 50 odstínů šedi jakýkoliv, chybička se najde vždy. Tady se jich našlo rovnou deset:
10. (Ne)zaneprázdněný Christian
Ačkoliv má být postava bohatého a úspěšného Christian
a Greye zahalena tajemstvím, po krátkém přemýšlení by nejeden podnikatel zjistil, že tu něco nesedí. Máme tu jednoho z nejmocnějších mužů světa, který dokázal vybudovat obrovskou nadnárodní korporaci. Nad tím, že není moc jasné, na co se firma vlastně zaměřuje a za co sklízí své úspěchy, by se ještě daly přimhouřit oči. Zdá se ale, že pan Grey ve skutečnosti pro svoji firmu nic nedělá. Jak je možné, že si tak vytížený muž, jako je Christian, najde v půlce dne čas na pohovor pro studentské noviny, zruší další schůzku jen kvůli tomu, aby se ještě pár minut navíc mohl věnovat zakřiknuté školačce, a s klidem si zajede do zapadlého železářství, aby si dokoupil věci do výbavy? Občas zvedne telefon, vyřeší si obchodní záležitosti a jde se zase věnovat svému perverznímu koníčku. Jestli takhle vypadá denní program každého výkonného podnikatele, život je opravdu nespravedlivý.
9. Ze studentky anglického jazyka žurnalistkou
Jak už bylo zmíněno dříve, je velmi nepravděpodobné, že by si někdo tak časově vytížený a v jednom kuse zaměstnaný udělal čas na studentku, která ho se svým rozhovorem otravovala tak dlouho, až by on nakonec povolil. A pokud by to přece jen skutečně dokázala, opravdu by si nechala ujít tu jedinečnou příležitost, pro kterou by desítky jiných žurnalistů udělalo cokoliv, jen kvůli nachlazení? Nehledě na to, že jako náhradu by bylo mnohem rozumnější poslat někoho stejně zkušeného, rozhodně ne plachou, nemluvnou kamarádku, u které je selhání dost pravděpodobné.
8. (Ne)jsou v tom peníze
Příběh se divákům snaží ukázat Aninu čistou lásku 
ke Christianovi, nezkaženou jakýmkoliv tíhnutím k jeho penězům. To, že Anastasia s klidem přijímá nové auto k promocím a nad poštovní zásilkou v podobě Macbooku sotva povytáhne obočí, by tedy mohlo leckoho překvapit. Ve filmu je spousta detailů vynechána a prostor bohužel nedostalo ani Anino umíněné odmítání drahých dárků.
7. Smlouva
Důvěra především. Nikdo nemůže mít Christianovi za zlé, že potřebuje zjistit, jestli může Anastasii věřit. Co kdyby totiž při předložení smlouvy s křikem utekla a druhý den už by noviny tiskly článek o sadomasochistických choutkách známého milionáře? Pojistkou se tedy stává smlouva, plán je takový: nejdříve podpis o dodržení mlčenlivosti, pak nastínění podmínek a požadavků. Ana vše komplikuje svou nezkušeností, to Christiana přivede k trpělivosti a nastává zkouškové období. V tu chvíli se začíná ve filmu od smlouvy pomalu upouštět, div že se na ni dočista nezapomene. Vcelku logické, i kdyby s tím někdy vyšla jedna z Christianových submisivních žen na veřejnost, nestačilo by prostě jen vše popřít a vyhnout se soudnímu řízení, které by pojednávalo o porušení/neporušení smlouvy a prozradilo by tak Christianovu vinu?
6. Nikdo není tak naivní. Nikdo.
Anastasia jako čistá, plachá a nezkušená. Její stydlivé, nechápající odpovědi brzo začínají působit jako parodie a místo nevinnosti by se její počínání dalo nazvat spíše naivitou.
5. Červený pokoj si zaslouží uklízečku
Co by to byl Christian za boháče, kdyby neměl kupu podřízených, a to včetně paní domácí? I přísně utajovaná mučírna zamčená na zámek si občas zaslouží uklidit, tak proč si na to někoho nezaplatit? Moc smyslu to nedává, a zřejmě proto se tvůrci snímku ani nenamáhali uklízečku do děje zahrnout. Filmový Christian si tak jezdecké bičíky musí leštit sám.
4. Dialogy
A máme tu další slabou stránku filmu. Jelikož ve filmu 
moc žhavých erotických scén z knihy není, dalo by se čekat, že se tyto chybějící lechtivé záběry pokusí vykompenzovat alespoň smysluplná konverzace mezi hlavními hrdiny. To se nestane, a tak se za celé dvě hodiny divák nic moc zajímavého nedozví. Postavy toho říkají poměrně dost, člověku to už ale bohužel přinese méně. Bezvýznamné rozhovory, velká část převzatá z knihy, a přesto mnoho vynecháno. Shrnout by se to dalo jako jedno velké klišé, které ničím neurazí, ale bohužel ani ničím nenadchne.
3. Je to skutečně BDSM?
V každém BDSM vztahu je nejdůležitější bezpečí. Člověk by si měl být vědom všech rizik a dobře informován o tom, do čeho jde, a především se ujistit, že pocit potěšení je oboustranný. Pak se může přejít na sadistické hrátky, které si dvojice vychutnává nejen proto, že je jim působena bolest, ale zároveň díky svým rolím, které zrovna znázorňují. Celé je to vlastně takové menší divadélko. O tenhle detail se kniha ani film moc nestarají, takže přeskakují rovnou na otrokářský vztah, kdy se Anastasia dobrovolně podvoluje a vzdává se své svobodné vůle. Není divu, že film začal sklízet kritiku od BDSM nadšenců.
2. Nejprve si nechat dát výprask, pak vzít nohy na ramena
Pravděpodobně nejabsurdnější moment filmu přichází se závěrečnou scénou, kdy si Anastasia za účelem vyzkoušet to nejhorší řekne o výprask. Když jí Christian vyhoví, ona bere se slzami v očích nohy na ramena. Nehledě na to, že jí jen ukázal to, o čem se celý film jednalo a na co se jí snažil už od začátku připravit, je trochu zvláštní, že Anu absolutně nevyvádí z míry červená herna plná podivných hraček, ale nakonec uteče před černým páskem. Nemohla snad divákům ušetřit dvě hodiny času tím, že by řekla ne už na začátku?
1. Christian patří tak akorát do vězení
Mezi neuvěřitelně sladkým a neuvěřitelně strašidelným je tenká hranice. Bohužel pro Christiana ho film vyobrazuje jako zlověstného podivína, který se promenáduje na hranici zákona. Zjistit si, kde Ana pracuje, vystopovat její telefon a odvézt si ji na svůj hotelový pokoj, aniž by o tom ona sama věděla – žádný problém. Zasypávat ji drahými dárky a přimět ji ke svému životnímu stylu, to vše by se dalo brát jako manipulativní a zneužívající vztah. A vzhledem k tomu, že měl Christian údajně již patnáct partnerek, někdo by jen těžko mohl uvěřit tomu, že se ještě žádná z nich s křikem neobjevila na policejní stanici.
Tereza Brunerová
www.whatculture.com
