Vypadalo to jako příležitost začít znovu a vyrovnat se s vlastní ztrátou. Práce snů, krásné místo a devítiletá holčička, o kterou se měla starat. Ale dějí se zde zvláštní věci a obyvatelů domu je mnohem víc, než si myslela.
Mladá Elspeth přijímá místo vychovatelky a společnice malé dívenky na odlehlém ostrově ve Skotsku. Od samého počátku se musí potýkat s nedůvěrou komorné, zvláštními zvuky, pocitem, že nikdy není v místnosti sama. Dívenka Mary od tragické nehody jejího bratra, při které zahynul, nepromluvila ani slovo, tudíž je práce trochu náročná. Ale Elspeth si místo i dívenku zamiluje a snaží se se svým novým životem sžít. Netrvá dlouho a pochopí, že na tomto místě se děje cosi, co je zcela mimo její chápání, cosi nebezpečného, s čím se bude muset vypořádat. Neboť mrtvé duše nenalezly klid a otázek je zde mnohem víc než odpovědí.
Prvotina autorky Rebeccy Netley Volání mrtvých je hororem pro dlouhé, temné večery. Nechybí zde ponurá atmosféra, kterou si umíte představit, tajemství, která se rozprostírají na všech stránkách knihy. Zeď mlčení, která panuje kolem smrti malého chlapce, zmizení předchozí chůvy, komorná, jejíž nenávist je až hmatatelná, a samozřejmě pocit chladu, nepřítomných dlaní, které se po vás natahují. Postavy jsou vykresleny zcela uvěřitelně: chůva, která má za sebou trauma ze ztráty sestry, dívenka, která nemluví, teta, která vypadá nepřístupně.
Musím podotknout, že jde o historický horor, který nemá se současností nic společného a to mě trošku zklamalo. Ale na čtivosti to nijak neubírá a pokud holdujete hororovým příběhům, zde si přijdete na své. Budete se trochu bát, trochu ucítíte mrazení v zátylku a po dočtení jen vydechnete.
