Vikingové – pomsta je sladká, krev poteče proudem

Ragnar Lothbrok je mrtev. Jeho pět synů žije. A teď se chtějí pomstít. Jaro 866. Severoanglická vesnice se ocitá pod útokem Vikingů. V jejím srdci stojí na šibenici chlapec Wulf s oprátkou kolem krku, jenž přihlíží tomu, jak skandinávští nájezdníci drancují jedno obydlí za druhým. Chlapec však neumírá v plamenech, ale opouští vypálenou vesnici společně s Vikingy, kteří jej pojmenují Rolf a odvedou ho s sebou na svou pevnost. Rolf si pomalu uvědomuje, že útok na vesnici nebyl náhodný. Pět synů slavného Vikinga Ragnara Lothbroka – Bjorn, Ivar, Sigurd, Ubbe a Halfdan – totiž přišlo do Anglie, aby pomstili smrt svého otce, jenž zemřel na následky hadího uštknutí ve vězení northumbrijského krále Ally. Když se z cesty bratrů za pomstou stane rozsáhlá invaze a Rolfova vlastní tajemství začnou postupně vyplouvat na povrch, začíná závod s časem. Bude mít dostatek času na to, aby dokázal královu nevinu a zabránil tak obrovskému krveprolití na obzoru? POMSTA VIKINGSKÝCH SYNŮ je historická detektivka z vikingského prostředí, jejíž příběh je založen na skutečných událostech, jež se odehrály v severní Anglii v letech 866 a 867. Jde o první část románové trilogie zasazené do doby raného středověku.

Přátelství stvrzené přísahou a kapkou krve Čtenáři trilogie Tima Severina Vikingové, kteří sledovali osudy dítěte Thorgilse, narozeného roku 999 našeho letopočtu daleko na severu, jako chlapce a posléze muže, na cestách po severských zemích, na nově objeveném Vinladu – dnešní Americe, a dále pak po celé Evropě, jej v třetí části trilogie zastihují v Byzanci, ve službách císaře tehdy nejbohatší říše, v nejluxusnějším městě tehdejšího světa, v Konstantinopoli. Tady Thorgils poznává Varjagy, vikinské válečníky, kteří Byzanci nabízejí pomoc proti Saracénům. V jejich čele stojí Harald, jehož bratr ho lstivě připravil o norský trůn, a Thorgils se mu oddal tělem i duší, neboť v něm vidí posledního možného zachránce víry ve staré bohy, kterou nemilosrdně vyhlazuje vítězné křesťanství. Pomáhá Haraldovi k návratu na norský trůn i získat spojence v dobyvačné bitvě o vládu v Anglii a nakonec jej před rozhodující bitvou o Anglii u Stamfordského mostu roku 1066 marně varuje. Harald prohrává a umírá, jeho vojsko je rozehnáno a Thorgils si uvědomuje, že právě v tomto okamžiku nastal definitivní konec vikinského světa. Kroniku svého života a celé své doby dopisuje jako stařec potulující se v rouše falešného mnicha po křesťanských klášterech s jistotou, že jeho rukopis bude k jejich velkému pobouření jednoho dne objeven.

Bledý jezdec navazuje na román Poslední království, první díl této Cornwellovy ságy. Na konci 9. století se téměř celá Anglie ocitá v rukou dobyvačných vikinských, především dánských kmenů a odolává jim pouze západosaské království pod vládou krále Alfreda. Dánové, jak jsou tito Vikingové nazýváni, však chtějí dobýt i Wessex a přitáhnou s velkým vojskem, aby si podmanili i tuto poslední zemi. Po jejich zrádném vpádu do Wessexu, když dánský vojevůdce Guthrum porušil sjednaný mír, je Alfred nucen uchýlit se jako psanec s nepočetným houfem věrných do bažinaté oblasti kolem ústí řeky Pedredan. Zdá se, že osud jeho království a tím i celé Anglie je zpečetěn. Alfred se však nevzdává, rozesílá do všech koutů země posly a pomalu shromažďuje vojsko, s nímž chce vytáhnout proti Dánům do boje, porazit je, a tak zbavit Anglii jejich vlivu, aby ji mohl později sjednotit pod svou korunou. Se shromažďováním vojska mu vydatně pomáhá Uhtred, který má také hlavní zásluhu na vítězství Sasů v rozhodující bitvě u Ethandunu. Uhtred, potomek northumbrijského velmože, v deseti letech osiřel, padl do zajetí Dánů a v jejich zemi vyrostl v muže, byl vycvičen na válečníka a přijal za své vikinské způsoby. Třebaže pro něj není z mnoha důvodů lehké se rozhodnout, ke které straně se přidat, v pravou chvíli si uvědomuje, že je Sas, a odhodlaně se postaví po bok krále Alfreda. V nesnadném Uhtredově dilematu hraje rovněž roli zásadní odlišnost osobností obou mužů. Král Alfred, velmi zbožný křesťan a vzdělaný člověk, nemá Uhtreda příliš rád, neboť ho považuje za pohana a arogantního válečníka se způsoby barbarských Vikingů, a Uhtred má zase králi za zlé, že se obklopuje kněžími a nechává se jimi příliš ovlivňovat. Přesto se tito dva muži ocitnou vedle sebe v jedné bojové řadě a jejich komplikované spojenectví vede saské vojsko do boje o samu existenci Anglie. Tím však Uhtredovo váhání, ke které straně se věrně a navždy přidat, nekončí…

Píše se rok 1010 a v Římě kotví velká vikinská loď zvaná Rosomák, která sem připlula z Norska za obchodem. Lodi velí statný Odd, ale jen do chvíle, kdy se na palubě objeví záhadný Gróňan jménem Úlf. Nesmlouvavě si uzurpuje náčelnický post a láká posádku, aby se s ním vypravila na nebezpečnou cestu za zlatem do nitra Afriky. Bojechtiví vikingové, omámení vidinou zisku a dobrodružství, se přesvědčivému Úlfovi podvolují a putují s ním podél afrického pobřeží, po mohutné řece a neprostupnou džunglí dál a dál. Jenže Úlf není tím, za koho se vydává, a jeho odhodlání pohání temné tajemství. Prohlédnou ho ostatní dřív, než bude příliš pozdě? Tore Kvaven (nar. 1969) je původním povoláním učitel dějepisu. Bydlí v malé osadě Sirdal uprostřed norských hor.