Ve čtyřiceti počtvrté: S prstem v nose

„Vy už jste porodila tři děti, tak to počtvrté bude hračka“

Ne, ani hračka, ani s prstem v nose, sranda, brnkačka….. Ani nic podobného, čímž byste chtěli devalvovat tenhle zážitek na něco snadného, jednoduchého, nebo dokonce zábavného a vtipného.

Ne, když se ve finále ukáže, že novorozenec ve skutečnosti váží o kilo víc, než původně lékař spočítal. Když se mu nechce ven v termínu, ani po termínu, ani po domlouvání. A když už je konečně venku, tak se vás nepustí placenta a jediné, co snadno ztratíte je litr a půl krve, kterou na rozdíl od vysloužilé placenty budete ještě potřebovat.

Bez ohledu na to, po kolikáté jsem se na porodním sále ocitla, byl jediný rozdíl v tom, že tahle jatka si se mnou vychutnal i otec našeho očekávaného miminka, takže měl ten zázrak zrození z první ruky. S tím rozdílem oproti předchozím zážitkům, kdy jsem v bolestech přiváděla na svět své čtyřkilové novorozence bez tatínka u toho, byla jsem nyní neskonale ráda za to, že chtěl a byl se mnou a že vydržel až do konce. Jinak by mi to asi nevěřil.

Kdo nevěřil, jak jsme se ocitli u klasického porodu namísto milosrdného císaře, byl lékař na JIP. Chápu, přišel k tomu jak slepý k houslím. Nicméně neváhal mi vypočítat všechna možná rizika takového počínání a ponoukat mne k představám jejich reálné podoby. Takový thriller v barvách vyprávěný ichformou. jako bych byla nějaká bláznivá biožena, která se rozhodla na oltáři přirozeného porodu na porodním sále demonstrativně vykrvácet s vyhřezlými vnitřnostmi a ubezdušeným dítětem. Ne, nejsem bio a přísahám, že kdyby mi alespoň na půl huby někdo nabídl, že ho ze mne v narkóze vyříznou, plácli bychom si.

KOUKNI SE  Sex v době koronavirové

Nezbývá, než doufat, že se můj mozek zachová jako dříve a vytěsní všechnu skutečnost až na líbivou sladkobolnou selanku, kterou se budu za pár let dojímat nad tímto „nejkrásnějším okamžikem v životě ženy”.

Normálně jsem to musela napsat na několik pokusů a ještě teď nevěřím, že jsem takový výraz pro porod použila.

Ve finále je mi jasné, že oblbnout vlastní mozek a vzpomínky je pro následující generace prostě nezbytné. Nebýt tomu tak, zůstali bychom všichni u čínského nápadu politiky jednoho dítěte a před porodem by varovalo ministerstvo zdravotnictví na obalech gravitestů a krabičkách tampónů.

Při první zkušenosti bychom zjistili, že je to jako zaplatit si podruhé předraženou dovolenou u cestovky, která vás už loni šoupla do chajdy z palet s výhledem na obecní jímku a s párky v igelitu coby formy all inclusive.

Ve čtyřiceti počtvrté

Zatímco takhle nám hormonální koktejl zařídí pěkné vzpomínky. Za pár měsíců budu kamarádkám vyprávět, že ta chajda nebyla tak špinavá a švábi tak velcí, že šlo vlastně o rustikální typ ubytování s příplatkem za autentický prožitek souznění s komunitou místních. Všem přepošlu odkaz a hned v lednu si zabookuji ten stejný pokoj a od února se budu těšit jak malá holka, až konečně spatřím onu jímku při západu slunce.

Darina D

Komentuj

Vlož komentář
Vaše jméno

two × three =