Budu se snažit co nejčastěji popsat, jak to na takovém mezinárodním filmovém festivalu chodí. Jelikož o Travoltů a dalších hvězdných návštěv v lázeňském městě jsou plné noviny, portály, televize a další média, pokusím se přiblížit festival z pozice obyčejného návštěvníka, který víc než za slavnými herci špinícími červený koberec před hotelem Thermal, sem jezdí kvůli jedinečné atmosféře, která v Karlových Varech začátkem července panuje a neustále mě nutí se sem vracet.
Dlouho jsem na festival do varů odmítal jezdit. Ovlivněn televizním zpravodajstvím neustále nabízející umělé úsměvy voskových figurín, limuzíny, které se proplétají úzkými uličkami Karlových varů, divoké večírky celebrit, považoval jsem karlovarský festival za snobárnu první kategorie. Ona to je snobská záležitost, ale dá se na festivalu zvládnout přežít celý týden, aniž byste jí byly jakkoliv konfrontováni. A po první návštěvě v roce 2008, kdy jsem se nechal k účasti na festivalu přesvědčit, patří právě první týden v červenci mezi mé nejoblíbenější dny v roce.
V mém okolí jsem svojí teprve šestou návštěvou festivalu nováčkem (kamarádi se pohybují někde okolo 15. ročníku), sám se ale považuji už za zkušeného průvodce festivalovým životem. Proto si dovolím v průběhu festivalu napsat pár postřehů a snad i rad, jak strávit čas v Karlových Varech v době předávání Křišťálových glóbů co nejlépe.
Pavel Urík
