Románová kronika ztraceného města dospěla do svého finále a třetí, závěrečný díl této trilogie ŠIKMÝ KOSTEL, je důstojným a dokonalým zakončením, které vás opět vezme do rázovité krajiny kolem Karvinska, kde žijí lidé odvážní i zbabělí, srdeční i pokrytečtí, ale všichni úzce spjatí se svým krajem a rodnou zemí.
Jak dlouho trvá válka po tom, co skončí?
Navždy, pokud jí člověk prošel. Ptejme se spíše, jak může zaplnit prázdnotu po zavražděných blízkých nebo po uneseném dítěti. Čím bude zahánět vzpomínky na děsivý teror Němců nebo nechtěnou tělesnou lásku Rusů. Někdo všechno zamkne na dno duše a ráno co ráno si namlouvá, že co bylo, bylo, teď je prostě třeba jít dál. Jiný se nechá zahltit žalem; další přetaví prožité v nenávist. A ještě jiný ve víru, že to bude právě on, kdo pomůže vytvořit nový, lepší svět.
Jak dlouho trvá, než člověk přijde o iluze?
Tím déle, oč horoucněji se k nim upínal. Možná začne váhat při prvních soudružských podlostech, možná prozře až poté, co kvůli zběsilému plnění plánu začnou umírat lidé a následný monstrproces přenese vinu na ty, kteří se nesmyslné honbě za tunami uhlí snažili zabránit. Pak už bude záležet jen na něm, jestli zahořkne, uchýlí se k prospěchářství, anebo se pokusí znovu nalézt společnou řeč s těmi, kteří věděli (nebo přinejmenším tušili) od samého začátku.
Jak dlouho trvá, než člověk uteče do rezignace?
Dokud nezjistí, že už mu zbyla vůle a síla jen na to, aby se uzavřel do čtyř zdí vlastního života. Tam si může zpočátku nalhávat, že na něj vnější svět nedosáhne, pokud zásadně neporušuje jeho pravidla. Aby nakonec zjistil, že právě v této úvaze se dopustil největšího omylu.
A jak dlouho trvá, než se ztratí dvacetitisícové město?
Karin Lednická napsala fascinující trilogii, která dokáže promlouvat ke svým čtenářům srozumitelným a důrazným jazykem. S lehkostí a vypravěčským umem připoutává své fanoušky k příběhu, který jim pronikne do duše, a jeho postavy se nesmazatelně zapíší do jejich srdcí. Výrazné a přesvědčivé postavy, ke kterým si nacházíte osobní vztah, jsou pestrou paletou v lidském obrazu historického dění.
Autorka nás se svým třetím dílem vezme do rozmezí let 1945–1961 a opět se jí ve vyprávění střídá několik postav. Znovu se přivítáte s Ženkou, Halkou, Wojtkem, Anuškou a dalšími z hornických rodin, kteří se potýkají nejen se svým spletitým životem, ale i s česko-polskými vztahy, politickým uspořádáním po válce i křehkými pouty, které je váží k rodině i rodné hroudě. Procesy padesátých let i pozvolna zanikající město, které musí ustoupit těžbě, aby se splnil plán, mají své padouchy a také své hrdiny, které autorka s lehkostí, ale důraznou rukou zakomponovala do svého barvitého a živého vyprávění.
„Kdysi, strašně dávno, jsme uměla vidět hlavně dobré. Jenomže pak přišlo zlého tolik, že dobré jako by zmizelo. Učím se ho znovu najít.“
„To jsem ráda,“ hlesne Halka, protože neví, co jiného by mohla říct.
„Napadlo mě totiž, že právě proto mě ještě Pán nepovolal k sobě,“ nakloní Fanka hlavu na stranu, jako by usilovně přemýšlela. „Možná chce, abych neodešla v domnění, že na světě už zůstalo jen špatné.“
Trilogie, která bouří a získává ocenění napříč knižním světem – a bez debaty naprosto oprávněně, je skvostným čtením, které by vás nemělo minout. Moc se mi líbí autorčin styl psaní. Z každého napsaného slova, z každého řádku zaznívá návrat ke kořenům i úcta ke svým předkům. Tahle vypravěčka se poslouchá a čte velmi dobře a její životní moudra i myšlenky se pro vás stávají pravdivou a hřejivou náplastí. Jako by sama prožila a vystoupila z historického období, které přineslo tolik bolesti i zmaru, a ze zkušeností i osudových propadů vám chtěla předat to nejdůležitější, co vám historie a život může přinést.
Autorka vás s otevřenou náručí zve do své knižní rodiny, do které okamžitě zapadnete a je vám v ní navýsost dobře. Sem zkrátka patříte i vy. S nimi prožíváte všechna příkoří, nespravedlnost i drobné radosti a vaše srdce tepe společným emotivním rytmem. Dokázala nemožné, a to změnit pohled na mourem prostoupený region a s ním související obyvatele, kterým nahlíží pod drsnou slupku a zobrazuje je s lidskostí, srdečností i chybami, ale hlavně s neutuchajícím patriotským cítěním.
O tom, jaký velký kus práce Karin Lednická na svých románech odvedla, netřeba pochybovat. Tohle je mimořádná rešeršní práce, která se snoubí s dokonalým dějem, spletitou historií i emotivním vnímáním. Šikmý kostel 3 je úctyhodným vyvrcholením velmi silné, lidské a dojemné trilogie, která by neměla chybět v žádné knihovně českého čtenáře.