Sex za peníze? Proč ne

Sex za peníze je starý jako lidstvo samo. Tvrdí se, že prostituce je nejstarším řemeslem. Není to pravda, travičství je populárnější o něco déle. Sex je fajn, ale prachy jsou prachy. Však to znáte.

Pokud se někoho zeptáte na ekonomicky výhodný sex, kategoricky se ohradí a ještě vás zepsuje, co si to o něm myslíte. Spoustě z nich zároveň v duchu naskočí myšlenka: „Záleží za kolik…“

Nechci dělat z národa prostitutky a prostituty, ale kdo někdy nevyměnil chvilku laškování za nějaký ten ústupek ze strany partnera, nadřízeného, kolegy…  To platí i v ženském rodě. Jsou to i chlapi, kteří čas od času vyhoví nabídce výše postavené kolegyně vlastním pevným postavením, nebo recipročně vypomůžou protislužbou.

Nejde vždy jen o ekonomické profity. Někdy je to jen takový ten prezent, co nabídneme výměnou za slušnější zacházení a mírnější trest, když se přiznáme k promáčknutému blatníku nebo účtu za kadeřníka. Pánové zase hrdinsky obětují 2 mililitry svého semene a půl hodiny rozkoše za zapomenuté narozeniny nebo urážku matky své ženy.

Aniž bychom se cítili coby prostituti nebo své mravy považovali za slušně řečeno pochybné, čas od času se sexem obchodujeme. I když ne za peníze. Děláme z něj tvrdou měnu a směňujeme jej v libovolném kurzu.

V sexu platí, že je vše dovoleno, pokud souhlasí i protistrana. Partnera může napadnout, že se svíjíte v manželském lůžku v krajkových tangách patrně z pocitu viny, ale libido ho přesvědčí o výhodnosti této nabídky a výzvě ukázat, kdo je tady chlap….až půjde ten blatník vyklepat. Stejně tak vy, dámy, sice víte, že je to neandrtálec, který si ani po dvaceti letech není schopen zapamatovat datum vašeho výročí, ale přesně ví, jak to máte ráda.

KOUKNI SE  Sex na usmířenou - kdy ano a kdy ne

Sex hraje na naše nejnižší pudy, aby přehlušily naše vyšší vědomí pocitu viny, svědomí nebo naše ego.

Naše lepší já to s námi myslí dobře. Umí počítat, plánovat, pamatuje si a ovládá rozum. Proti tomu naše nejnižší pudy rozeznávají pouze stav nespokojen a spokojen…tedy uspokojen. A čas od času si i to lepší já zatouží zalaškovat, zatímco si prazákladní pudy hrají na rozum a uvědomělé rozhodování.

Není nad to, pustit obojí ze řetězu. A podmazat tu část mozku, která ožívá ve fázi vystřízlivění a generuje výčitky a špatné svědomí. Opít ji jednou, znamená uspět. Opít ji mnohokrát a vychovat z něj notorika zbavuje radosti obě naše já. Protože vyskočit ze stereotypu může být povznášející. Stereotyp obětovat na oltáři permanentního chaosu, je zničující.

Darina D.

Komentuj

Vlož komentář
Vaše jméno

eleven − 4 =