Sex, drogy a rokenrol – jak svět přichází o legendy

Freddie Mercury:  1946-1991 Zdá se, že všichni víme, kdo to byl Freddie Mercury. Bohem nadaný zpěvák formace čtyř muzikantských individualit Queen. Muž, který skupině propůjčil její nejcharakterističtější ochrannou známku: svůj hlas. Interpret a autor nezapomenutelných skladeb – od Bohemian Rhapsody přes We Are The Champions až po Innuendo. Extravagantní jedinec, libující si v okázalosti hudební i módní. Původem ze Zanzibaru, kde se narodil rodičům perského původu. Homosexuál dlouho skrývající svou orientaci a první skutečně očividná oběť AIDS z uměleckých kruhů. A přece se nám bude zdát, že se o Freddiem Mercurym sotva můžeme dozvědět něco nového a neznámého, ovšem jen do chvíle, než se začteme do jeho rozsáhlé biografie od Lesley-Ann Jonesové. Jonesová se s Mercurym znala dlouhá léta, protože v 70. a 80. letech byla hudební publicistkou pro některé významné britské listy. Dá se říci, že byli přáteli. Proto jí po zpěvákově smrti nezůstaly zavřené přístupové cesty nejen ke zbylým členům skupiny, ale ani ke zpěvákovým příbuzným a přátelům. Jonesová vedla desítky rozhovorů s lidmi, kteří byli Mercurymu po třicet let nablízku – od Mary Austinové, kterou poznal roku 1969, šest let s ní žil a úzké kontakty s ní mu i v dalších letech umožňovaly maskovat svou převažující sexuální orientaci, až po posledního přítele Jima Huttona, který byl se zpěvákem i v jeho posledních chvílích. Třebaže manažer Queen se celou svou autoritou postavil proti vydání její knihy, přemluvila Jonesová k rozhovoru o zesnulém kolegovi kytaristu Briana Maye. Se stejnou vehemencí, s jakou se pustila do pátrání po Mercuryho rodném listu, se snaží vypátrat tajené místo jeho posledního odpočinku. Z těchto střípků se postupně skládá rozporuplná osobnost muže, který dokázal být stejně krutý jako něžný, sebestředný stejně jako nesobecký, člověka, u něhož se střídaly psychické propady s obdobími bezbřehého štěstí, umělce arogantního na scéně, avšak citlivého a vnímavého mimo ni. Lidé, pro něž je imperativem heslo the show must go on z názvu stejnojmenné písně Queen, zřídka bývají jiní…

Mötley Crüe:  Sex, drogy a rock’n’roll „Nejdivočejší rock’n’rollový příběh, který kdy kdo vyprávěl,“ tak charakterizoval jeden z recenzentů neuhlazenou autobiografii Mötley Crüe, jejíž členové své historky vyprávějí zcela bez ostychu. Tato barvitá kniha překypuje šokujícími historkami o hromadných orgiích, drogových mejdanech a úletech v zákulisí, jež by přivedly do rozpaků i Ozzyho Osbourna. Se svými příběhy vystupují celebrity jako Heather Locklearová a Pamela Andersonová; členové skupiny hovoří o heavymetalové filozofii, rvačkách při koncertech a o tom, jak správně nakládat s dívkami, jež se hrnou za umělci do šatny. Oživlá noční můra všech rodičů. Čtyřčlenná americká kapela Mötley Crüe má v deníčku kromě alkoholových a drogových eskapád i zápis z nominací na prestižní ceny Grammy.

Rick Wakeman je nejtalentovanější klávesista své generace, který je stejně doma na rockových pódiích jako na kůrech velkých katedrál. Proslavil se jako klávesista superskupiny Yes a jeho neobyčejná koncertní turné i multimilionová alba jsou legendární.
Objevil se rovněž v pořadu Top Gear, kde dosáhl žalostného času na jedno kolo 1.55.26. Martin Roach, který s Rickem Wakemanem na této knize spolupracoval, je pětinásobný nejlépe prodávaný autor podle Sunday Times, který napsal více než sto knih o hudbě, zábavním průmyslu a kultuře pro mladé.
Spojení těchto dvou individualit funguje velmi dobře a výsledkem je čtivá kniha, která kromě mnoha vynikajících historek podává i zajímavý obraz doby.

Heroinové deníky:  Baskytarista slavné kapely Mötley Crüe nechává čtenáře nahlédnout do dávno zapomenutých deníků, které si vedl v dobách největší slávy. Popisuje jeden rok plný vzestupů i pádů, kdy mu pomalu ale jistě dochází, že by ho jeho vztah k drogám, a zejména k heroinu, nakonec mohl stát život.

Rozšířené vydání megapříběhu přežití, který se stal v New York Times bestsellerem a jedněmi z „nejdrásavějších“ (Rolling Stone) a „nejsrdceryvnějších“ (New York Times) memoárů o závislosti, jaké kdy byly vydány. Kdysi padlá rocková hvězda s námi sdílí syrové a fascinující deníkové zápisky z roku, kdy klesla až na dno a také své kurážné rozhodnutí sebrat se a začít znovu žít. Nikki se v exkluzivních nových kapitolách a dosud nezveřejněných fotografiích vrací k poslednímu desetiletí, kdy je střízlivý.

Prokletí rokenrolu:  Tuto knihu tvoří 63 příběhů o umění, životě a smrti ve světě rocku. Jsou to příběhy o životech ukončených náhle na vrcholu tvůrčího vzestupu a o neuvěřitelných cestách osudu. Příběhy umělců, kteří zemřeli po letech bojů se svými démony, s nimiž už nedokázali dát bojovat. Najdeme zde umělce od Buddyho Hollyho až po Whitney Houstonovou, tedy hudební legendy různých období, jež se od sebe lišily životním stylem i způsobem, jak vyjadřovaly svůj talent. Jedno však měly společné, a sice skutečnost, že šlo vesměs o dobové ikony. Řada z těchto osobností je členy takzvaného Klubu 27, tedy skupiny hudebníků a zpěváků, kteří zemřeli ve věku dvaceti sedmi let jako Brian Jones, Jimi Hendrix, Janis Joplinová, Jim Morrison a Kurt Cobain. Posledním přírůstkem je Amy Winehouseová. Média vytvořila kolem jejich úmrtí řadu legend, z nichž řada nebyla dodnes rozřešena. Mnohá šlo předpokládat, možná se jim dalo i vyhnout. Všechny však představují nevysvětlitelný konec života rockerů ve světě, kde člověk spíš shoří, než aby pomalu vyhasínal, jak ve svém vzkazu na rozloučenou citovat Kurt Cobain Neila Younga. Ve světě, v němž se člověk stane hrdinou, když, jak zpívá skupina Who ve skladbě My Generation, zemře dřív, než zestárne.