Režisér Steven Soderbergh neúnavně natáčí. Nyní do zámořských kin přichází jeho psychologický thriller Vedlejší účinky.
V rozhovoru se však zaměříme na jeho předchozí hit Bez kalhot a na spolupráci s režisérem Garym Rossem na Hunger Games. Soderbergh se proslavil jako nezávislý režisér a postupně se vypracoval v producenta velkých hitů. Kromě režisérského talentu má Steven i nos na talenty. Své o tom ví Christopher Nolan, který se také vypracoval z kultovních nezávislých filmů k takovým hitům jako Temný rytíř a Počátek.
Steve: Jste ohromený úspěchem filmu Bez kalhot?
SODERBERGH: Jo, ta čísla byla mnohem větší, než v co jsme doufali; byla mnohem vyšší, než bylo třeba. Byla sranda všechna očekávání jen tak přelétnout, protože to se hned tak nestává.
Lidem se to asi opravdu líbilo.
SODERBERGH: Je zajímavé, že najednou to vypadalo, jako by všechny ty průzkumy trhu byly k ničemu. Nikdy nevíte, na koho přesně cílíte ani v který den z týdne přijdou diváci do kina. Jiné filmy mají naopak špatnou návštěvnost. A nejsou to špatné filmy. Třeba Zkrat.
Ten se mi zrovna moc líbil.
SODERBERGH: Měl jsem z něho skvělý pocit a zdálo se mi, že je to bezvadná jízda. Ale nemůžete lidem zaplatit, aby se na to šli kouknout.
Natáčel jste s druhým štábem Hunger Games. Jak jste se k tomu dostal?
SODERBERGH: Gary Ross (režisér) je můj kamarád; znám ho dlouho. V polovině 90. let jsme spolu hodně pracovali, navzájem jsme si ukazovali věci a učili se. Když jeden z nás potřeboval pomoc, druhý mu pomohl. Takže mi zavolal, jestli bych nechtěl pracovat na Hunger Games. Ale při natáčení jsem se bál, jestli splním jeho očekávání. Nebyl jsem si jistý, jestli vím, co chce. Když si točím něco sám, vím, co chci. Musel jsem následovat vizuální styl Garyho a kameramana. Byla zábava napodobovat jejich estetiku. Musel jsem být chameleon, který se přizpůsobuje jejich snímání, pohybu, svícení. A zalíbilo se mi to. Natočili jsme toho tunu a já potom odjel a Gary se mi dva týdny neozval. Bál jsem se, že jsem to podělal. Ale nakonec mi poděkoval, že to vyšlo skvěle. Jsem rád, že se ten film povedl, protože Gary na tom opravdu tvrdě pracoval. Chápu, že potom si říkal, že už se k tomu nechce vracet a natáčet další díl. Taky bych se tak cítil.
Nejspíš jste nejzkušenější režisér druhého štábu všech dob.
SODERBERGH: Byla to zábava.
Vraťme se k Bez kalhot. Channing mluvil o druhém díle, který by chtěl sám režírovat. Kdyby vám zavolal, že natáčí pokračování, chtěl byste to produkovat?
SODERBERGH: Jo, rád pomůžu, ale určitě to bude úplně jiný film. Měli jsme spoustu nápadů, které se do prvního filmu nevešly, a ty by se daly realizovat. Měli jsme ještě spoustu skutečných historek, které by stály za zfilmování. Takže doufám, že se to podaří. Pomůžu, jak to půjde, jenom na tom nechci dělat na plný úvazek.
Produkoval jste Insomnii, Městečko Pleasantville a spoustu dalších filmů. Co přesně jako producent děláte? Jste na place denně? Nebo se zapojujete jen do příprav?
SODERBERGH: To záleží na režisérovi, na žánru. Dělám to, co je potřeba. V případě Insomnie mě nebylo na place potřeba. Byl jsem tam jen jeden den, jen abych všechny pozdravil před odletem. Chris [Nolan] potřeboval jen abych komunikoval se studiem. Ostatní toho ode mě chtějí víc. To záleží na režisérovi.
Poslal vám Chris děkovný dopis? [smích] 
SODERBERGH: Ne, my dva se snažíme zajít si aspoň jednou za rok na oběd. Byl rád, že se díky mě dostal do kontaktu se studiem, což přineslo výhody všem. Byl jsem nezávislá osoba, která zprostředkovala komunikaci se studiem. Snažím se, aby se i nezávislí filmaři dostali se svými filmy do 3000 kin.
Podle mě by se mělo vsázet na koně, ne na závody. Spolupráce by se měla zakládat na vzájemném vztahu a na talentu tvůrců, ne na jednotlivých projektech. Je to závod na dlouhou trať, ale pokud jste dobří, tak v něm vyhrajete. Já jsem Chrisovi věřil, na rozdíl od ostatních. Proto jsem věděl, že stojí za to ho financovat.
Slyšel jsem historky o tom, že píšete, kreslíte a tak dále. Jste nadaný malíř?
SODERBERGH: Zatím jsem toho moc nenakreslil. Mám moc práce. Nemůžete být v něčem opravdu dobrý, pokud to neděláte den za dnem, zas a znovu, takže se teprve dostávám do bodu, kdy mám dost času trénovat. Zatím se učím ty nejjednodušší věci, což je podobný proces jako učit se filmovat. Vidíte něco, co se vám líbí, zkusíte to napodobit, přijít na to, jak to udělali. To chvíli trvá. Ale mám čas. Zaplatil jsem si čas, který tomu můžu věnovat, ale bude trvat, než nakreslím něco, co budu veřejně ukazovat.
Také mě zajímají digitální kamery. Všichni, s kým dělám rozhovory, používají buď ARRI Alexa, RED Epic, nebo nověji Sony F65. Zajímá mě váš názor na současné digitální kamery.
SODERBERGH: Mám dlouhodobé zkušenosti s REDkou a té jsem věrný. Líbí se mi, jak vypadá, jak natáčí a jak je velká. Sony má pěkný obraz, ale je obří. A ono jde právě o to, aby ta kamera byla malá. Epic natáčí v největším rozlišení, aniž by musela být k něčemu připojená. Například ve Vedlejších efektech je scéná, kde Rooney šlape na plyn. Tak jsem kameru umístil za pedál. Normálně byste museli v autě udělat díru, abyste ten záběr dostali. A to je to, o co mi jde. Chci dát kameru kamkoliv. Navíc výrobci pořád přicházejí s nějakými upgrady. Teď přišli s novým senzorem – Dragon. Je to naprostá pecka, úplně nová dimenze dynamiky, rozlišení. Ti vývojáři pořád pracují, nikdy nejsou spokojení a pořád se snaží to vylepšit.
Pokud jste konzervativní, neměli byste používat REDku, ale pokud rádi žijete na hraně a zkoušíte nebezpečné věci, RED je nejlepší. Na obyčejných kamerách máte napsáno „Tohle nedělejte a tohle nedělejte“, ale u REDky vám technik řekne „Páni, nevěděl jsem, že tohle jde. Dáme to do příštího upgradu.“ A hlavně, ti, kdo navrhují ostatní kamery, je sami nikdy nepoužijí. Když si ji dáte na rameno, je vám jasné, že takhle byste to nenavrhli. Ale Jim, který to všechno vymyslel, byl dřív kameraman. Ptal se každého, co by chtěl a co s kamerou bude dělat. Takže jsem rád, že můžu být součástí vývoje. Jediné, co mě mrzí, je to, že jsem REDku neměl před deseti lety.
Zdroj: www.collider.com
Klára Scholzová
