Hugh Jackman, Jake Gyllenhaal, Maria Bello, Paul Dano, Terrence Howard… Kanadský režisér Denis Villeneuve si po nízkorozpočtových festivalových filmech (např. Polytechnique, Incendies, či Maelstrom) mohl ve svých 46ti letech poprvé vyzkoušet jak chutná Hollywoodská produkce (odhadovaný rozpočet 46 mil. USD), jakkoliv se příběh thrilleru Zmizení, odehrávajícího se v malém městečku uprostřed Pennsylvanie, snaží všemi možnými prostředky klasické Hollywoodské produkci vymezit.
Úvod filmu evokuje Villeneuvovy artové kořeny. Dlouhý záběr s minimálním kamerovým pohybem a úryvky z bible navozuje atmosféru celého filmu a zároveň představuje jednoho z hlavních hrdinů Kellera Dovera (Hugh Jackman). Člověka připraveného na každou situaci, lovce a křesťana v jedné osobě, který by pro svou rodinu udělal první poslední. Postava Kellera Dovera je pak v silné kontradikci k jeho nejlepšímu příteli Franklinu Birchovi (Terrence Howard), s jehož rodinou společně slaví Den díkůvzdání. Franklin Birch představuje liberálně smýšlejícího afroameričana, hrajícího na trubku a nosícího zelený svetr se soby.
Karikaturizace hlavních hrdinů na ose liberál vs. konzervativec, či chceme-li demokrat vs. republikán, v úvodu filmu působí rušivě. V konečném důsledku však pomáhá lepší orientaci uprostřed velmi zamotaného a často nepřehledného příběhu zmizení a následného hledání dvou malých dcer výše zmíněných hrdinů.
Zatímco samotné zmizení dcer působí jako katalyzátor příběhu a způsob jak profilovat dva odlišné světonázory, pak postava osamělého detektiva Lokiho (Jake Gyllenhaal) dodává příběhu prvek nezávislého pozorovatele. Při pohledu na Gyllenhaala se člověk nevyhne reminiscenci s žánrově blízkým Fincherovým Zodiacem a dalo by se říci bohužel.
V momentech, kdy by měl Villeneuve stejně jako Fincher gradovat napětí a divák by si ze strachu z dalšího záběru měl okousávat nehty na nohou, se film stává emočně plochým a předvídatelným (např. scéna nalezení fotky mrtvoly s přívěškem). Dramaturgie Zmizení jednoduše nefunguje a stává se jednoznačně největší slabinou filmu, který jinak v mnoha ohledech vyčnívá nad průměrem, a to především kamerou a hereckými výkony.
Estetická stránka filmu funguje bez sebemenších problémů. Téměř dokumentaristicky zachycená osamocenost amerického maloměsta je vhodně doplňována artovými záběry využívající průhledy skrze předměty, odrazy, či stékající vody. Naturalisticky zachycené mučení prvotního podezřelého Alexe Jonese (Paul Dano), které se line hlavní částí filmu, umožňuje vyzdvihnout hlavní poselství filmu Zmizení: „Kam až jsme ochotni zajít pro dosažení svého cíle?“
Ve Villeneuově interpretaci selhává jak republikánský pragmatismus, tak demokratický morální humanismus. V konečném zúčtování zůstávají obě hlavní postavy oběťmi svých postojů a jediným morálním vítězem se stává pasivní manželka Grace Doverová (Maria Bello), která pro nalezení své dcery nehnula ani prstem a nebyla tak konfrontována se situacemi, které nemají správné řešení.
Svým hereckým výkonem vyčnívají jak Hugh Jackman, kterému je role pragmatického křesťana psaná na míru, tak především Jake Gyllenhaal. Po delší době (poprvé od filmu Master s Joaquin Phoenixem) si divák může vychutnat herectví celým tělem. Gyllenhaal umocnil postavu detektiva Lokiho specifickým držením těla, chůzí a tikem v očích, čímž jí dodal nejen charisma, ale i potřebnou „koulovitost“, která filmu paradoxně chybí.
Film Zmizení by rád byl artovým Hollywoodským filmem, ale není ani artový, ani Hollywoodský. Uvězněn ve vakuu intelektuálních ambicí staví především na vynikajících hereckých výkonech, které ve spojení s estetickou stránkou filmu sice bohatě stačí, aby se Zmizení drželo v letošním nadprůměru, jenom by proboha nemuselo trvat 146 minut.
Zmizení
Prisoners
Thriller/ Drama / Krimi
USA, 2013, 146 min
Režie: Denis Villeneuve
Scénář: Aaron Guzikowski
Hrají: Jake Gyllenhaal, Hugh Jackman, Paul Dano, Maria Bello, Melissa Leo, Viola Davis, Terrence Howard, Lana Yoo, Len Cariou
Petr Peřinka
