Studio Marvel je Wolverinovi v jednom podobný – nezastaví se před ničím. Zdánlivě nezfilmovatelné komiksy se tak dostávají do kin v pravidelných intervalech, které nenechají diváka ani pořádně vydechnout. Jedno se ale Marvelu rozhodně upřít nedá. Řídí se tím, co fanoušci zbožňují, a točí to, co chtějí vidět. Navíc ve stabilní kvalitě.
První samostatný film o Wolverinovi byl naplněn mutantím řádením, zabíjením a Wolverinovým vztekem. Oblíbený hrdina s vysokou regenerací těla konečně získal svou adamantiovou kostru a musel snést spoustu fyzických, i těch psychických ran.
Nový film se víc zaměřil na příběh a míň na mutanty, což nejspíš pro spoustu diváků bude zklamání, ale co se týče postavy Wolverina, ten dostal tolik prostoru, kolik jen dokáže naplnit. Bohužel prostor dostaly víc jeho vypracované svaly a drápy, než psychologie.
Hugh Jackman je ve formě jako nikdy předtím, i když je otázka, jak dlouho ještě jeho zamračený výraz dokáže utáhnout celý film. Toho se nejspíš trochu báli i tvůrci, a proto si z komiksů vzali příběh, který se odehrává ve zcela novém prostředí jak pro hlavní postavu, tak pro mutantskou sérii.
Wolverine si žije na studeném severu svým samotářským životem, bydlí doslova v jeskyni a snaží se vyrovnat se svými nočními můrami a sny, ve kterých si povídá s Jean. Nestojí o lidskou společnost, lepším kamarádem je mu medvěd grizzly. Když zvíře zabijí lovci otráveným šípem, Wolverina to tak naštve, že se jim chce krvavě pomstít. Tím na sebe přitáhne pozornost, která rozehraje komplikovaný příběh. Wolverina osloví japonská dívka Yukio, která se zkušeně ohání samurajským mečem a navíc umí předpovědět lidskou smrt. Sdělí mu, že její pán, mistr Yashida, chce na smrtelné posteli poděkovat Wolverinovi za dávnou záchranu života. A odměnit ho něčím speciálním. Wolverine svolí k cestě do Japonska, návrhem magnáta je však vyveden z míry. Má mu předat svou mutaci – uzdravování a z toho vyplývající nesmrtelnost. Na oplátku získá klidný lidský život a přestane živořit jako zvíře.
Než si to Wolverine stihne pořádně rozmyslet, je v noci napaden sexy doktorkou a mutantkou Viper a jeho schopnosti začnou mizet. To mu však nebrání prát se za záchranu života Yashidovy vnučky Mariko, která je při dědečkově pohřbu napadena mafií. Spolu poté utíkají na jih Japonska, kde se musejí vyrovnat s Wolverinovou zranitelností a dalšími útoky ze všech stran. Kdo vlastně stojí o smrt Mariko a proč? A přestane se konečně Wolverine trápit tím, že zabil svou lásku Jean?
Japonsko je pro příběh víc než jen vizuálně přitažlivou lokací. Vnáší do příběhu tradice a kulturu, která je v ostrém rozporu s Wolverinovou přímočarou zuřivostí a lhostejností ke světu. Mnohem víc však na zarputilého mutanta působí půvaby Mariko, dědičky dědečkova technologického impéria, které jdou po krku snad všichni v Japonsku. Ke svému ochránci je laskavá a nebojí se jeho nočních můr, kvůli kterým v noci vystrkuje drápy. Příběh je však především o nesmrtelnosti, která v člověku probouzí ty nejhorší vlastnosti.
Seznamujeme se s množstvím nových postav, z nichž minimum jsou mutanti. Jako by to snad ani nebyla X-Manovská série. Jedinou novou postavou, která naplno předvede svoji mutaci, je Viper, žena plivající jed. To ona Wolverinovi na čas vezme schopnost se uzdravovat, což je rozhodně zajímavý moment filmu, ale spolu s dalšími liniemi bohužel nemá takový prostor, aby pro hlavní postavu něco zásadního znamenal. Film směruje k velkému finále a snaží se do příběhu nacpat co nejvíc akce, a tak je psychologie postav ve scénáři jen tak pro pořádek, ne jako zásadní rovina filmu. Sám Wolverine se sice vyrovná s minulostí, ale aby si ze své zranitelnosti, kterou zažívá poprvé za svůj dlouhý život, něco vzal, to ne. Naopak, udělá cokoliv, aby se stal zase nezranitelným, protože tekoucí krev a únava, to není nic pro něj. Na jednu stranu tak neví, co se životem, trápí se a nechce být světu na obtíž, na druhou stranu však odmítá být člověkem. Násilí je jeho životní náplní. Ani odkazy na minulost příliš nefungují. Jean se objevuje neúměrně často, nic však neřeší. Jen oddaluje Wolverina od nového vztahu a nového života. Tvůrci jako by byli posedlí nočními můrami, sny ve snech, probuzením s vystrčenými drápy, křičením do tmy…přitom by stačilo pro vývoj postavy, kdyby se Wolverine konečně jednou v klidu a pořádně vyspal.
Wolverinovo běsnění je nicméně v tomto případě na místě, protože mu scénář hází pod nohy hodně brutální klacky. Je až neuvěřitelné, co všechno musí ubohý Logan přežít, z čeho všeho se díky štěstí a absenci pudu sebezáchovy vyseká. Tvůrci se
postarali, aby to v každé situaci bylo působivé a trikově uvěřitelné, ale po krátkém zamyšlení jsou všechny ty smrtící pasti přehnané. Copak by se postava, jako je Wolverine, nemohla pohybovat v méně nebezpečném světě? Není na to snad dost zajímavá? A když už musí být Wolverine pořád stejný, co mu postavit do cesty víc takových postav, jako je mladý Yashida, který nemá odvahu spáchat sebevraždu při bombovém útoku? Mimochodem tato sekvence z minulosti je opravdu působivá – mnohem působivější, než všechny akční scény z přítomnosti. Wolverine za sebou má jistě zajímavou minulost, tak proč nevyužít tento potenciál, a místo toho si
vymýšlet nepravděpodobné a překombinované zápletky, ve kterých je pracně slepovaná tradice, samurajská kultura, technologie a mutace?
Ani za další přírůstek do mutantí série se studio Marvel nemusí stydět, ale je jasné, že dál už tudy cesta nevede. Počkejte si na přídavek po titulcích a uvidíte, že to v Marvelu dobře vědí.
Klára Scholzová
Wolverine
The Wolverine
USA, 2013, 126 min
Režie: James Mangold
Hrají: Hugh Jackman, Famke Janssen, Hirojuki Sanada, Will Yun Lee, Brian Tee, Světlana Chodčenkova, James Fraser, Rila Fukushima, Tao Okamoto
