Laurence Gonzales ví všechno o Umění přežít. Svou knihou se snaží podělit o tyto myšlenky, které dělí v kritických situacích člověka od smrti. Není to jen filozofie jednoho člověka. Autor se tímto tématem zabývá déle než třicet let a za ty roky nasbíral krom teoretických znalostí i mnoho vlastních zkušeností.
Kniha Umění přežít přináší příběhy lidí, dobrodruhů, kteří v jeden okamžik museli bojovat o holý život. Popisuje osudy těch, kteří boj vyhráli i těch druhých. Na jednotlivých případech pak autor demonstruje zásadní poznatky, které rozhodly, zda se vrátí ke svým rodinám.
Nejde o výdobytky moderní technologie nebo nejnovější vědecké poznatky. Tady nejde o to, co člověk nese sebou, ale v sobě. Že nejde o žádnou novinku, dokazuje Laurence Gonzales četnými citacemi klasických řeckých autorů, zenových mistrů i literárních klasiků. Právě na nich demonstruje, že ono poznání tady bylo vždy. Ještě v dobách, kdy se lidé nevydávali na kolmé horské stěny vstříc vrcholům, nezdolávali divoké peřeje pro své pobavení a nebivakovali v divoké přírodě z pouhé kratochvíle. Ve starých textech hledá jednotlivé myšlenky, jejichž platnost pro přežití potvrdily početné případy.
Vyprávěné příběhy jsou poutavé. Čtenář snadno podlehne fascinaci ze síly přírodních živlů v souboji s člověkem. Dolehnou na něj jednotlivé důkazy o nezlomnosti lidského ducha, případně o jeho porážce a následném strmém pádu do smrtící nicoty. Aby autor lépe dokázal, že jednotlivé teze fungují bez ohledu na čas i místo, čas od času si odskočí do jiného příběhu. Připomene jiný případ. To jasně naznačuje, jak hluboce je s nimi obeznámen, jak je prožil a přijal za své. Na rozdíl od čtenáře. Tomu naruší stoupající pocit napětí a donutí ho vzpomínat, kdo že ten dotyčný byl, ve které kapitole ho již potkal a co se mu vlastně stalo.
To je velký nešvar většiny kapitol. Působí roztříštěným dojmem a horko těžko z nich lze vybrat nějaké použitelné obecné poučení. Vytrvalost se ale v tomto případě vyplácí. V závěru se čtenáři dostane více než podstatné pointy.
Právě finální kapitoly dají všemu hluboký smysl. Díkybohu nechybí shrnutí všech rad, které umožní každému přežít. V nich se opětovně vracíme ke všem, kteří to nevzdali a bojovali, i k těm, kteří měli ty nejlepší podmínky přežít a přeci selhali. Dá se k nim vracet kdykoliv znovu, aniž byste museli číst celou knihu a přesto si zachovají svůj smysl. V předchozích kapitolách se ukrývá argumentace. V těch posledních jde jen o shrnutí poznání vykoupené životy.
JotaV tomto mrazivém bodě zbývá k pochopení jediné a to je ona filozofická podstata věci. Přerod oběti v bojovníka. Ten úchvatný proces, který udělá z člověka ve smrtící spirále náhod a okolností aktivního tvůrce vlastního osudu.
Právě tento moment podává autor více než přirozeně a autenticky, že nezbývá, než mu věřit. Najednou zapadnou všechny dílky skládačky na své místo. Pravda vás usadí svou přímostí i jednoduchostí. Odhalí tajemství života a umění přežití v jeho podstatě. Velká očekávaní vymění za vysoké nároky na jednotlivce. Odměnou je život a poznání tajemství jeho zachování.
Autor vychází z osobní zkušenosti a do vyprávění vkládá silné zaujetí. Ne v každý okamžik se mu daří tyto emoce přenést na čtenáře.
Na to, abychom mohli knihu brát jako příručku pro přežití je příliš neuchopitelná, i přes svou hlubokou pravdivost a autenticitu. Umění přežít je o určité filozofii, kterou nelze nacvičit jako požární plán. Tu musíte prožít a přijmout. To se nedá naučit a není to chyba autora. I přes jeho upřímnost a bohaté zkušenosti jde pořád o cestu, kterou si musíme vybrat a prošlapat sami.
Kristina Doubravová
Umění přežít, Laurence Gonzales, Jota , 2018
Knihu můžete zakoupit ZDE
