První červencový týden měla v kinech premiéru nová česká krimikomedie Adama Hobzíka s názvem Ubal a zmiz, která slibuje novou krev do české kinematografie. Gangsterská komedie se hrdě hlásí k odkazům Guye Ritchieho nebo Quentina Tarantina, ale zároveň moc dobře ví, kde je její místo. Poměrně neokoukaný a povedený herecký casting, špinavé prostředí pražského Žižkova a život na hraně čerstvých třicátníků působí svěžím závanem něčeho nového a originálního. Ubal a zmiz je hravý a funkční film, který jsme v českých filmových vodách dlouho neviděli. Článek je převzat z webu krajskélisty.cz.
Už úvodní sekvence navozuje atmosféru filmů Guye Ritchieho – vynalézavé titulky, zákoutí pražských zapadlých čtvrtí, úderný hudební podkres, nažloutlé filmové filtry a podezřelý volkswagen golf, ve kterém sedí poslíček pizzy a poslouchá chytlavou písničku z autorádia. Záběr na Nuselský most a obchvat vedoucí na Žižkov – vše, co potřebujete o filmu vědět, se dozvíte během prvních pár minut. Prostředí pražského podsvětí, dealer marihuany v přestrojení za poslíčka pizzy a Žižkov jako nebezpečná čtvrť s devadesátkovou atmosférou.
Debutující režisér a scenárista Adam Hobzik natočil webový seriál Pizza Boy pro Stream, z kterého vychází i celovečerní snímek. Jako režijní debut Hobzikův film funguje více než dobře a především působí jako něco nového, co v českých vodách nemá obdoby. Debut Adama Hobzika nám snad slibuje, že zde máme zajímavého žánrového tvůrce s osobitým stylem a jasnou vizí. Vychází z americké kinematografie, kterou přetavuje do českého prostředí. Jeho inspirace a snaha vyrovnat se tvůrcům jako je Guy Ritchie je neskrývaná a patrná na první pohled. Zároveň si jsme ale jasně vědomi, že v českých podmínkách a prostředí našeho skromného filmového rybníčku si o reálném napodobení žánrových vizionářů můžeme pouze nechat zdát. Ale pokus a nadšení do něčeho nového, co český divák nečeká, je více než bohulibé a chvályhodné. Samotní tvůrci ale znají své limity a proto se drží v tuzemských mantinelech, které drží film při zemi.
Debutující režisér Adam Hobzik chce být českým Guyem Ritchiem
Film v sobě kombinuje unikátní mix teenagerské komedie a městské gangsterky, která obsahuje vše, co má mít moderní uvolněná kriminálka. Je tu vietnamská mafie, nemilosrdný gangster řezající malíčky, pochybní kšeftaři s trávou a nechybí ani tradiční záměna důležitého zavazadla. Nijak neskrývá svou inspiraci v kultovní britské kriminálce Sbal prachy a vypadni, se kterou si je podobná i samotným názvem Ubal a zmiz. Film je plný navzájem propojených příběhů, které vznikají díky náhodně se potkávajícím postavám a různě propleteným situacím. Výsledkem je jakýsi organicky složený obrazový kaleidoskop jednoho smutně a drsně groteskního večera plného tragikomických příběhů životních lůzrů, různých zlodějíčků a celkově pochybných figurek.
Ubal a zmiz míří především na mladší vrstvu diváků, ale bude bavit i širší divácké spektrum bez ohledu na věk. Film sází na moderní střih svěží gangsterské komedie, jenž se hravě kloubí s přidrzlou buddy movie. Snímek obsahuje hned několik sympatických střihových montáží, které navodí pocit oldschoolové kriminálky britského střihu. Akční sestřihy jsou doplněné energickou hudbou a nápaditě využívají filmové řeči. Nažloutlý filtr, archetypální figury a špinavá pražská zákoutí jako by vypadla z devadesátých let. Filmové postavy jsou napsány velmi živě, ale drží se silné stylizace a nebojí se opřít o archetypální konstrukci – přesto ale nepůsobí jako karikatura.
Opravdu už velmi dlouho v českých kinech chybělo něco originálního a vybočujícího z tradiční nabídky letních romantických komedií – Ubal a zmiz splňuje trendy kvalitního a zábavného filmu, který ale má něco navíc a nebojí se přijít s vlastním osobitým stylem. Film má příjemných 99 minut a uteče velmi rychle – díky svižnému střihu se přirozeně a zábavně střídají dramatické situace s nahláškovanými komediálními scénkami a vynalézavě stylizovanými sekvencemi. Divák se pobaví, ocení jednoduchý a přímočarý, ale dostatečně zajímavý dramatický příběh a užije si neotřelou filmařinu postavenou na práci se světlem, kamerou a parádním soundtrackem s výborným castingem jako třešničkou na vrch.
Pizza poslíček, vietnamské podsvětí a šílená policejní dvojka
Hlavní dvojici kamarádů, spolubydlících a vynalézavých podnikatelů Mirečka a Viléma si zahrál Matouš Ruml (Comeback, 10 pravidel jak sbalit holku) a Janek Gregor (Pustina, Lynč). Mireček rozváží pizzu po městě a v krabicích dává svým zákazníkům i něco zeleného navíc. Se svým spolubydlícím a obchodním partnerem Vilémem pěstují marihuanu, klábosí a kouří jointy na prostorné terase s výhledem na ikonický Nuselský most. Hlavní zápletka se odvíjí od kšeftu roku, který Vilém dohodne s pochybným gangsterem s tváří Karla Dobrého. Mireček s Vilémem mají zprostředkovat dodávku velkého množství trávy pro velkého bosse pražského podsvětí, který si říká Bulhar a ztělesnil ho fenomenální Srb Predrag Bjelac (Gangster Ka, Harry Potter a ohnivý pohár). Žižkovské noční ulice také křižuje policejní vůz s dvojicí šílených policistů – vyhořelý Leoš Noha a všehoschopný agresor Martin Hoffman. Jejich příběhová linie je postavená na sérii šílených setkání, která vrcholí skoro až policejním násilím a zároveň neumětelstvím pražského měšťáka.
Scénář je napsán poměrně nápaditě a originálně – určitě má své mouchy, ale jisté začátečnické přešlapy se dají odpustit. Především konečné vyústění a propojení všech minipříběhů je pojato poměrně rychle a místy příliš účelově. Romantická linie působí jako něco, co by se klidně mohlo vynechat a linie s Mirečkovou matkou by také zasloužila zásah dramaturga. Celkově ale dramatická struktura a vyprávěcí rám snímku drží pohromadě, smysluplně a mnohdy i vynalézavě. Za vyzdvihnutí také stojí komorní pojetí snímku, jelikož volba vyprávění během jediné noci, menší počet postav a zasazení do kulis pražského Žižkova byl výborný tah. Jak z pohledu jednoduchosti a funkčnosti, tak díky povedené koncepci, že v jednoduchosti je síla. Příběh je jednoduchý, ale díky roztříštěné vyprávěcí struktuře a příběhové nahodilé propojenosti působí mnohem chytřeji a zábavněji zároveň.
Film se odehrává během jedné jediné noci a vypráví příběh Mirečka a Viléma, kteří ale zásadně ovlivní chod žižkovského podsvětí. Jejich konání je propleteno také s hudební hvězdou Andrém, kterého si zahrál Marek Lambora. Během večera Mireček také potkává striptýzovou divu s femme fatalovským charisma. Mezi nimi se rozvíjí romantická linie, která je plná příkoří a nepříjemností. Poměrně zajímavou, ale možná trochu zbytečnou figuru rozporuplně ztvárnila populární zpěvačka Sharlota. A je tu hned několik dalších podivných, ale zábavných postav, které ideálně doplňují pochybný kolorit nočních ulic.
Sled propojených osudů, příběhů a náhodných setkání
Trefně pointovaná hláška z úst bezprstého taxikáře znázorňuje tvůrčí pojetí Žižkova – v noci taxikáři nechtějí jezdit na Žižkov. To nejlépe vystihuje filmovou atmosféru této městské části. Tvůrci filmu ukazují Žižkov jako temné, drsné a kriminalitou prolezlé místo, kde se po ulicích pohybují pouze opuštěné existence, pochybní rockeři, odpudiví bezdomovci a roztodivné kriminální živly. Putyky jsou plné skinheadů, zkrachovalých rockerů a zkorumpovaných policistů. Zapadlé uličky osvětlené slabě problikávajícím veřejným osvětlením vytvářejí tajemnou esenci zapomenutého místa, které si navzdory své špíně a sešlosti udržuje genius loci. Celá atmosférická aura filmu se nese v nádechu jaksi romanticky zašlých devadesátek a přetavuje tento retro-pocit do zrychlené moderní současnosti.
Scénář filmu staví vyprávěcí strukturu na motivu náhody a umně propojených lidských osudů. Tento propletenec jakoby náhodných setkání a paralelně se odvíjejících lidských příběhů je chytře vystavěn jako systematicky a organicky složené dílo bez prvoplánového patosu a zbytečných scenáristických berliček. Díky paralelnímu střihu vidíme hned několik propojených příběhů, které se odehrávají ve stejném časovém pásmu jen několik ulic od sebe. Možnost sledovat různé příběhy a postavy napříč časem a místem je vděčné a divácky oblíbené téma.
Pokud je scénář dobře napsaný a inteligentně střídá příběhové roviny a umí nastavit časovou kontinuitu, tak je to jasný divácky hit. Adamu Hobzikovi se to naštěstí poměrně povedlo a režisér dokázal, že umí rytmicky střídat příběhové linie, orientuje se v čase a může organicky přepínat mezi postavami, aniž by se divák ztratil v ději a film ztratil na zábavnosti. Tento motiv je jasně odvozený od filmů Guye Ritchieho nebo Quentina Tarantina – k nimž se režisér otevřeně a hrdě hlásí, vědom si vlastních mantinelů a hranic. Podobný princip využívající náhodně propojené osudy a umně stylizované potkávání se je základem dramatických struktur v krimikomedii Sbal prachy a vypadni, krimithrilleru Rockenrolla, lupičském filmu Gauneři nebo kultovní gangsterce Pulp Fiction: Historky z podsvětí.
Česká gangsterka se snaží přiblížit moderním západním trendům
Už úvodní titulková sekvence se vzhlíží v západních vzorech. S oblibou využívá střihové montáže a stylizované filmové sekvence. Nebojí se nadsázky a stylizace celkově. Výborná scéna, odehrávající se ve vietnamských tunelech, kde titulní dvojice poznává odvrácenou stranu pražské vietnamské komunity. Podzemní chodby plné krabic s marihuanou, pervitinových laboratoří a zásobování večerek je impozantní jízda kaleidoskopem českých klišé o vietnamské menšině. Další umně natočenou a stylově zrežírovanou scénou je setkání Mirečka s vyzývavou prostitutkou – schůzka se zvrhne v tragickou past, která odstartuje šňůru plnou problémů s důslednou katarzí. Samotná atmosféra scény působí takřka magicky v jakémsi nadzemském prostoru – dramaticky rozbíjí energické tempo gangsterské komedie. A podobných stylisticky různorodými a filmově hodně silnými scénemi je snímek nabitý. Film je postavený z takto koncipovaných scén a přesto funguje jako kompaktní celek s jednotným stylem.
Vedle nechronologického příběhu o jednom zpackaném kšeftu s balíkem peněz, marihuany a usekaných malíčků se komediální gangsterka překlopí do rodinného dramatu o síle rodiny, přátelství a snaze postavit se na vlastní nohy. Podstatným leitmotivem je určitá skepse dnešních třicátníků, kteří se nedokážou odrazit do vlastního dospělého života. Silná figura v podobě Mirečkovy mámy je jakousi osudovou matkou, která neustále ovlivňuje svého syna. Motiv rodiny a snaha oprostit se od zajetých životních kolejí je všudypřítomná a pro hlavního hrdinu skoro fantaskní. Žije tady a teď, nemyslí na budoucnost a utápí se ve vlastní nostalgii – což je poměrně rozšířený problém dnešní mladé generace.
Velká část filmu se také zabývá stěžejním problémem osobnostní krize a nemohoucnosti dospět. Snaha a prvotní vykročení k zásadní změně životních hodnot působí v mixu jointů, milionů v taškách a metalových kapelách jako příjemný pokus o hodnotné drama zabalené v žánrovém hávu uvolněné gangsterské komedie se zásadní myšlenkou navíc. Filmový Žižkov a místní podivné figurky ukazují, že přese všechnu svoji špínu a nástrahy jsou tu stále místa, kde existuje naděje, víra a možnost lepšího zítřku.
Film napsal a zrežíroval debutant Adam Hobzik. V hlavních rolích uvidíme Matouše Rumla a Janka Gregora. Dále se nám představí zpěvačka Sharlota, Predrag Bjelac, Lukáš Duy Anh Tran, Karel Dobrý, Robert Jašków, Radim Fiala, Tomáš Hofmann nebo Leoš Noha.
Ubal a zmiz (2021, r. Adam Hobzik, 99 min.)
Film měl premiéru v českých kinech 8. 7. Odkaz na původní článek ZDE.
Viktor H.
