Detektiv Martin Servaz je zpět v nové knize Bernarda Miniera Noc.
Spolu s ním se vynořil z hlubin minulosti i jeho „starý známý“ Julian Hirtmann. Násilník a brutální vrah, který má se Servazem nevyřízené účty a hodlá to napravit, jak je mu vlastní, velmi sadistickým a originálním způsobem.
Náhoda, vlastně sám autor, Servazovi v každé knize přihraje do cesty nějakou pěknou povolnou policistku nebo svědkyni, aby to nebyla jen pánská jízda. Právě ženy jsou jeho slabým místem. Mezi nimi má výsadní místo jeho dcera, díky které je zranitelnější, než by se jemu osobně líbilo. Nejinak je tomu v Noci. S policistkou Kirsten je svede dohromady právě Hirtmann.
Hned v počátku je detektiv Servaz konfrontován ještě s jedním násilníkem. Pronásledování ho dovede do nebezpečné situace, kdy ohrozí jeho i svůj život. Tahle ulička je sice napínavá, ale naprosto slepá. Jediným jejím smyslem je, zdůvodnit Martinovu dramatickou změnu v chování, kterou připisuje kómatu, ve kterém se ocitl v důsledku střelného poranění. Jenže Martin Servaz je policistou, který se za hranou zákona ve jménu spravedlnosti pohybuje naprosto samozřejmě. Není tedy třeba ho hospitalizovat, aby čtenář pochopil jeho dlouhodobý povaho
Třeba hned v úvodu dodat, že Bernard Minier ani v tomto případě nijak nevybočuje z dosavadní tvorby. I Noc je hned od úvodní kapitoly nabitá akcí, případ se rychle vyvíjí a jedna stopa následuje druhou. Nechybí zvrácený pachatel, tajemství vynořující se z dávné minulosti a temný stín pochybností. Hlavně je to nejistota, zda bude konečně dopaden ten, jehož Martin Servaz nedokázal nikdy dopadnout bez ohledu na to, jak blízko byl.
Dalším podstatným rysem Minierových knih je unikátní kombinace okolností vycházející z těch nejzasutějších míst lidské duše, kam se málokdo odváží. Vzhledem k tomu, že tenhle luxus dopřává všem svým postavám, je výsledkem koktejl, jemuž dal unikátní výraz Minier svou knihou Zkurvenej příběh. Takřka neuvěřitelný duel zla a svědomí jednotlivých hrdinů balancuje na tenké hraně mezi tím, co je čtenář ještě ochoten spolknout a co již nikoliv. Je to ale opět Minier, který svou hru dotáhne mistrovsky dokonce a všechny trumfy si nechá v rukávu až do velkolepého finále.
Bez ohledu na to, kolik výtek a pochybností jsem musela během čtení spolknout, výsledkem bylo, že jsem posledních dvě stě stran dočítala do brzkých ranních hodin neschopna knihu odložit. Nezbývá, než uznat, že Bernard Minier zkrátka umí. Otázkou je, jak dlouho mu to vydrží. Některá otevřená vrátka, která si s poslední kapitolou ponechal, nemohou větrat donekonečna a budou muset být v nejbližší knize uzavřena. Stejně tak Martin Servaz není Bruce Willis a v každé knize nechá kus svého zdraví. V Noci nechá opravdu hodně. I když hodně i získá a pro čtenáře nachystá velké překvapení.
XYZDalších knih bych se rozhodně nebála. Nevím sice, kam na ty nápady autor chodí, ale rozhodně se nijak nevykrádá. Stejně tak Noc je zárukou originálního příběhu, který odkazuje na minulost detektiva Servaze a vrací do hry dávno zapomenuté motivy, ovšem bez nepříjemného déja vu.
Jako u každé detektivky je důležité, jakým způsobem jsou čtenáři předkládány jednotlivé díly skládačky v podobě důkazů. Na mnoha místech jsou v knize detektivovi přihrána nevysvětlitelnou intuicí nebo podivně servírována za hranici dobré detektivky. Pochybnosti jsou zametány Servazovým psychickým rozpoložením nebo akčnější scénou, která má čtenáře ukolébat a odvrátit jeho pozornost. Minier nezůstane svým věrným čtenářům nic dlužen a i tento hendikep náležitě odčiní. Dočká se ten, kdo si počká.
Noc volně navazuje na předchozí Mráz, Kruh a Tmu. Kdo knihy četl a byl nadšen, musí mít i Noc. Autor zachovává kvalitu, na kterou je čtenář zvyklý, solí staré rány a kromě samotného příběhu rozvíjí osud svého detektiva i jeho blízkých opatrně a mistrně tak, aby si pod sebou zbytečně nepodřezal větev a naopak vyšponoval čtenářův zájem.
Noc je i přes všechny výtky výjimečná a Bernard Minier si jistě zaslouží své místo mezi nejlepšími autory detektivek.
Kristina Doubravová
Noc, Bernard Minier, XYZ,
Knihu můžete zakoupit ZDE
