Je tu recenze na nový Texaský masakr motorovou pilou (na Netflixu). Kultovní snímek z roku 1974 se dočkal dalšího pokračování a nutno podotknout, že ku prospěchu mu to rozhodně nebylo. Režisér David Blue Garcia se pokusil svézt na vlně vysoce žádaných pokračování kultovních slasherů (Candyman nebo Halloween), které navazují na původní filmy a přitom ignorují hromadu mnohdy zbytečných a nezdařilých sequelů. Zatímco poslední Halloween z roku 2018 svůj velkolepý návrat zvládl poměrně dobře, o Texaském masakru se to říci rozhodně nedá. Diváka nejspíše napadne jedno velké „Proč?„. Proč další pokračování vůbec vznikají? Co je tak lákavé na vyčpělých hororových ságách a stupidních „vyvražďovačkách“ s nesmrtelným hlavním hrdinou a nezničitelným záporákem? Tipuju, že je to jakási obsese „guilty pleasure“.
Karma je zdarma, alespoň pro influencery
Alespoň zdánlivě smysluplný děj v tomhle kousku rozhodně nehledejte. Partička čtyř mladých, hloupých, ale bohatých influencerů si to štráduje v super-ekologickým elektroautomobilu do zapadlého texaského městečka duchů. Právě sem mají v plánu nalákat nespočet investorů a nechutně zbohatnout, aniž by pohnuli prstem. Už zpočátku nám scénárista odkrývá karty a ukáže prstem, které dvě postavy budou pro příběh důležitější a které naopak zařvou jako první. Zatímco se mládež promenáduje po liduprázdné ulici, zaplete se do jistého konfliktu. Teď už je divákovi naprosto jasné, že příchod hlavního antihrdiny, na sebe nenechá dlouho čekat. Leatherface si nasazuje novou tvář a vyráží do boje s bouracím kladivem a svou milovanou motorovou pilou, jejíž ostří se za bezmála padesát let ani trochu neztupilo.
Povedené efekty, pokulhávající scénář
Vizuálně příjemný snímek stojí a padá právě na kvalitní kameře, se kterou se tu zajímavě pracuje, a podmanivých gore efektech. Pochválit musím obzvláště vydařenou scénu v autobuse, která lahodí oku. Hudební podkres je nerušivý a kromě finální scény i celkem nevýrazný. Herecké obsazení nenadchne ani neurazí, nesympatičtí, rozmazlení měšťáci jsou zde ztvárnění dosti přesvědčivě. Zamrzí detailnější vykreslení charakterů, ke kterým by si divák mohl vytvořit nějaké ty sympatie. Když pak začnou jeden po druhém umírat, bude mu to úplně jedno. „Lekačky“ ve filmu raději nehledejte, momenty překvapení žádným překvapením bohužel nejsou. Akční scény jsou tak prvoplánovité, že v půlce filmu už přesně víte, jak vše bude pokračovat a jak to všechno skončí. Velikým plusem je poměrně krátká stopáž, díky které film nespadne až na to nejhlubší kinematografické dno, a rychlé tempo bez zdlouhavého rozjezdu.
Další Laurie Strode?
Největší problém ovšem vidím v zakomponování postavy Sally (Olwen Fouéré), jediné přeživší původního masakru z roku 1973. Právě na její velký návrat lákal trailer. Tato dějová linka ve filmu bohužel vůbec nefunguje, chybí jí totiž alespoň základní smysluplnost a promyšlenost. Sally jako by tupě kopírovala hlavní postavu franšízy Haloween Laurie Strode. Kdo si vzpomene na finální scénu z původního filmu, zjistí, že je tady totálně „out of character“.
Tohle není konec
Tvůrci filmu se tu pokouší o návrat kultovní značky ve velkém stylu a vsázejí především na oblíbenost ikonického hlavního „záporáka“, který ovšem nemá šanci tak celý příběh sám utáhnout. Oblíbenost slasherů ze 70. let pomalu uvadá a sledování dalších a dalších pokračování se začíná proměňovat ve formu „guilty pleasure“. Nový Texaský masakr nemá co nabídnout, ačkoliv zasazení děje do současnosti skýtalo zajisté velký potenciál. Snímku chybí zajímavější zvraty, atmosféra i napětí. Troufám si říct, že vtipně laděný film by získal daleko větší ohlas, protože přehnaná vážnost je tady rozhodně na škodu. Je vysoce pravděpodobné, že této sérii ještě neodzvonilo a divák se tak s Leatherfacem setká znovu. Ať už je to jakkoliv, doufejme, že případné pokračování bude vyvedenější.
Esterka
