Recenze: Spříznění -odfláknutý nacistický flashback

Spříznění je další knihou s genealogem Jeffersonem Taytem. Ten pátrá po dávných předcích, sestavuje rodokmeny a odhaluje rodinná tajemství, která možná měla být navždy zapomenuta. Nikdo netuší, jak děsivá může rodinná minulost být, dokud jí Tayte neodhalí v celé její syrové nahotě.

Moc nechápu, jak to hlavní hrdina mohl dotáhnout na tolik pokračování. Patrně musel mít štěstí na příběhy, které zaujaly čtenáře, protože jeho postava to být nemohla. Je sice chytrý, vždy o krok napřed a ví to, co staré knihy jen tuší, ale chybí mu…slušně řečeno…koule. Ještě slušnějí řečeno: nemá charisma. Takovou tu zkapalněnou esenci hrdiny, ať už kladného nebo na pomezí spravedlnosti a práva. Zkrátka ten správný úchop, kterým vás vtáhne do knihy, že budete cítit jeho pot a touhu dýchat za něj.

Ploché jsou i  vedlejší postavy bez ohledu na náboj. Autorovi se nepodařilo autenticky vykreslit jejich motivaci. Selhávají i v dialozích, které zcela plánovitě jdou pouze za svým cílem. Předvídatelnost je dominantním znakem celé knihy. Děj jakoby se odvíjel od návodu: Jak napsat knihu. Vyznačuje se řemeslnou dokonalostí. Je jako vysochaný neživý kus z dílny mistra, který si zálibně prohlíží jeho autor podivný Pygmalion. Zbývá jen soše vdechnout duši, probudit ji k životu.mystery press

Když americký turista pátrá na starém kontinentě po nacistické minulosti, mnohdy to připomíná slona tančícího v porcelánu. Bohužel se těmto neopatrným krokům nedokázal vyhnout ani Jefferson Tayte. Zidealizované příběhy ve vyumělkovaných kulisách druhé světové války mohou potěšit diváka béčkových podívaných během sobotního odpoledne. Na thriller je to ale proklatě málo.

KOUKNI SE  Recenze: 100 způsobů, kterými si zbytečně komplikujeme život není dobrá motivace

Primárním zdrojem husí kůže na zátylku měl být charakterový zlom zúčastněných během nástupu nacismu a v průběhu války. Druhotně pak spící nacistická buňka pomáhající válečným zločincům se ukrýt před zákonem. Paradoxně je nejděsivější úchylný milostný trojúhelník hlavních historických postav. Hrůzy války jsou otupělé a slouží jako špatně namalované kulisy podivného představení. Zdroj potěšení a čtenářského zážitku tak lze hledat jen v přítomnosti.

Jasně, že to musí jiskřit mezi Jeffersonem a jeho pomocnicí. Příslib erotické výpomoci je jaksi samozřejmostí a k laťce, kterou autor nasadil, neodmyslitelně patří. Stejně jako akční momenty. Ke svižnosti vyprávění přispívají i ty správné stopy, které se s kadencí samopalu vzor 24. vynořují v pravidelném intervalu. Pátraní tak ani na okamžik nestojí na mrtvém bodě. Autor si nelibuje v žádných složitých šifrách, letmých náznacích a ani svého hrdinu nevybavil dedukcí tak výjimečnou, že by mu čtenář nestačil. Naopak. Spříznění je velmi „přehledný“ román, ve kterém se neztratíte, ani když večer usnete a ráno zapomenete, kde jste přesně přestali. To skoro nezní lichotivě, viďte.

Thriller Spříznění neklade na čtenáře vysoké nároky a snaží se mu na oplátku za shovívavost nabídnout poměrně slušnou porci napětí a akce okořeněné špetkou nacistické šlamastyky a genealogické pátračky.

Výsledkem je kniha, kterou si lze užít. Pravděpodobně ale nesáhne do vaší duše příliš hluboko. Spíš se jen tak ocachtá u břehu a zase půjde o dům dál a čtenář o knihu dál. Není důvod těšit se na to, co přijde. Zvědavě pokukovat po Tayteově dalším osudu. Jak přišel, tak odešel.

KOUKNI SE  Recenze: George Lucas- americký kouzelník přichází mezi nás

Kristina Doubravová

Knihu můžete zakoupit ZDE

Komentuj

Vlož komentář
Vaše jméno

three × one =