Seriál streamovací platformy Netflix s názvem Homeland (Ve jménu vlasti) získal na webu csfd velmi vysoké hodnocení. Po zhlédnutí prvních dvou sérií musím konstatovat, že neoprávněně. Proč je podle mě víc než špionskou promyšlenou hrou červenou knihovnou?
Špionských dramatických seriálů příliš k vidění není. Navíc se stále ožehavým tématem terorismu a terorismu mezi vlastními, americkými občany.
Homeland vychází ze situace, kdy se na počátku, po osmi letech v zajetí, najde živý americký voják po zátahu americké armády na Blízkém Východě. Tím vojákem je Nicolas Brody v podání zrzka Damiana Lewise. Po jeho výslechu jej ihned s podezřením začne sledovat CIA, konkrétně agentka Carrie Mattison, hlavní postava seriálu, ve velmi živelném provedení Claire Danes (znáte z pohádky Hvězdný prach). Ústřední trojici seriálu uzavírá CIA kolega a kamarád Carrie, Mandy Patinkin (lékař ze seriálu Chicago Hope) jako Saul Berenson.
Na první pohled se tu rozehrává velmi zajímavá situace – agentka nelegálně sleduje navrátivšího hrdinu, protože jej podezřívá z kontaktu se syrským teroristou Abu Nazírem. Její netradiční metody budete mít možnost sledovat třeba i osm sérií. Pokud na to budete mít trpělivost.
Dějová linka se tedy točí kolem hrdinky ze CIA, rodiny amerického vojáka, teroristů z Blízkého východu a samozřejmě kolem dalších kolegů ze CIA.
Z počátku také seriál nabízí slibně rozvíjející se dramatickou linku, s několika zvraty. Ale vy budete postupem času zjišťovat, že vás tvůrci seriálu oblafli – čím dál méně budete sledovat promyšlenou špionskou jízdu, plnou rafinovaných úskoků, inteligentních tahů tajné služby, a takové ty zbytečnosti, odmyslím-li si akční scény, kterých byste tu spočítali na prstech jedné ruky. Ale konverzační styl neubírá seriálu na napínavosti, dokud dává chování hlavních postav alespoň určitý smysl a stále můžete věřit, že opravdu zde hlavní roli hraje tajná služba USA.
Hlavní hrdinka Carrie se totiž chová hodně emocionálně, což vypadá na začátku roztomile – než zjistíte, že její duševní porucha (Bipolární porucha) je záminkou producentů obrátit seriál v děsuplný tyátr, než se začnou chovat totálně nevěrohodně všichni z party CIA. Najednou, ve druhé sérii zjistíte, že nikdo z těchto státních zaměstnanců nepostupuje jako profesionál, každý na vlastní pěst dělá věci, které by nikdy jako agent CIA dělat nemohl. Carrie samozřejmě svým ekzaltovaným chováním tomuto cirkusu vévodí, pohybuje se na hraně blázince a génia, který na vše přijde jako první.
To ale stále není všechno, z pátrání se stává ryze červená knihovna, kdy se nemůžeme pohnout v příběhu, pokud spolu agentka a podezřelý nesouloží, to vše pod dozorem celého týmu CIA. Rodinné vztahy se začnou rozmazávat, jednotliví členové rodiny a jejich blízcí musí mít vlastní příběhovou linku, která poodhalí jejich dramatické prožívání, jejich srdceryvné a pohnuté osudy, které se jako pijavice napojují na hlavní dějovou osu. Funguje to jako sněhová koule, která na konci druhé série vypadá jako slzavé údolí plné lidí, kteří trpí.
Pro mě bylo velkým utrpením dokoukat druhou sérii. Nečekejte ale, že případ, jenž se od začátku táhne, bude na konci druhé série zcela vyřešen. Je to jako nikdy nekončící noční můra. Řada recenzentů obdivuje herecký výkon Claire Danes, ale po konci druhé série budete mít těch jejích vykulených očí a strnulých výrazů plné zuby a místo pro sošku za nejlepší herecký výkon, byste ji nejraději poslali přímo do úkrytu nejstrašnějšího teroristy, aby si sní trochu pohrál.
Charlie Brown
