Recenze: Ready player one je opojnou jízdou náhradním světem

Steven Spielberg vás vezme do virtuálního světa hry Oasis plného popkulturních odkazů a akčních scén. Je to opojná, ale zároveň samoúčelná jízda, u které opět budete v rozpacích, zda Spielberg natočil film pro děti, nebo pro dospělé.

Náš hrdina, mladík Wade (Tye Sheridan), ostatně jako mnoho jeho vrstevníků, ale i rodičů, tráví více času ve virtuální hře Oasis, než v reálném světě. Film vás vezme do roku 2045, kdy jsou lidé na hraní her existenčně závislí- do reálného světa si přináší jednotlivé výhry, ale také dluhy ze hry. V reálném světě, alespoň tam, kde bydlí Wade, to vypadá jako ve slumu. Lidé v Komínech žijou v maringotkách naskládaných na sobě do obrovské výšky na malém prostoru. Více se však o reálném světe nedozvíme.

Hru s názvem Oasis vytvořil autistický dobrodinec James Holliday. Jeho postava má vytvořit dojem geniálního tvůrce s dobrým srdcem. Připomíná spíš Spielbergovo alterego- infantilního emočně nevyzrálého jedince, jenž nikdy nedospěl. Tvůrce, jenž je posedlý svou tvorbou, ale nedokáže navazovat žádné blízké vztahy. Spielberg zase nedokáže vytvořit postavy s citovým rozměrem, aniž by nestvořil sentimentální a morální kýč.

Hra Oasis je prošpikovaná popkulturními odkazy převážně na filmy a hudbu (ale i hry) osmdesátých let. Upřímně, současný hype na osmdesátky, z kterého těží třeba seriál Stranger things nebo právě Spielberg, nesdílím. Já mám spojené osmdesátky s legrační estetikou oblékání, povrchností akčních filmů se Stallonem a příšernými hity jako je Forever young od Alphaville a také Take on me od skupiny A-ha. Renezance hudby a filmu přišla podle mě až s devadesátými lety, s všeobecnou erupcí svobody a sebereflexí krize, kterou přinesl právě hédonismus sedmdesátých a osmdesátých let.

KOUKNI SE  Recenze: třetí série Daredevila odhaluje, kým je Matt Murdock

Ale Steven Spielberg vzdává samozřejmě hold období, kdy on sám točil své nejpopulárnější filmy. V osmdesátkách natočil první díly Indiana Jones nebo slavné sci-fi E.T. mimozemšťan. A pokud se chcete bavit, budete mít ve filmu nespočet příležitostí jednotlivé reference objevovat. Hlavní hrdina totiž společně s partou nejprve jen virtuálních kamarádů musí nalézt ve hře tři klíče, vodítka, která jej dovedou k skryté funkci hry, tzv. easter eggu. Toto vejce s překvapením tam zanechal už zmíněný tvůrce celé hry, James Holliday.

Na to, co se děje v  reálném světě, pohlížíme s dětskou naivitou, a prakticky nás moc nezajímá, co se tam děje a jak to vlastně funguje.

Jak dokáže Spielberg ve svém pokročilém věku využít moderní digitální technologie, je opravdu působivé. Už první automobilový závod vás strhne nepřeberným množstvím nápadů. Pobyt ve hře přiipomíná jízdu na horské dráze. A jak jsem zmínil, nestačíte odhalovat reference na popkulturu osmdesátek. Nápadité je například zapojení Kubrickova filmu Osvícení do samotného hledání klíče. Objeví se tu ale taky panenka Chucky, Godzilla nebo King kong. Připomenete si, jaké to bylo hrát první počítačové hry na Atari v taktéž dobře vymyšlené části hledání třetího klíče. K tomu vám hrají Bee Gees, Alan Silvestri nebo Van Halen. Prostě síla, no.

Jízda po náhradním světě je opojná a nenechá vás vydechnout. Spielberg zvládá tento svět s nadhledem a humorem. Dialogy jsou plné pomrkávání a vtípků, které jsou někdy opravdu vtipné! Padouchové jsou legrační, neberete je moc vážně, máte pocit, že se koukáte na komedii pro dospívající.

KOUKNI SE  Recenze: Sorrentino nás v Oni a Silvio naučí milovat Berlusconiho

Radost ze hry samotné je to, co se podařilo Spielbergovi přenést na plátno měrou vrchovatou. Jakmile ale film přepne do reálného světa, snaží se vyvodit jakési důsledky z konání hrdinů, učinit závěry a vyslovit poselství, sklouzne film do morálního kýče a sentimentu.

Hlavní hrdinové jsou v reálu ještě hezčí a dobrosrdečnější než jejich herní avataři. Přes proklamované- v realitě se ti nebudu líbit, jsem úplně jiná, tu chybí jakákoliv reflexe rozdílu a rozporu mezi reálným a virtuálním světem. Co je typické pro chronické hráče, je izolace a útěk z reálného světa, kde nějakým způsobem nefungují, nebo se jim tam prostě nelíbí. Tady je parta v reálu stejně akční jako ve hře, dočkáme se i povinného zastoupení všech pohlaví a etnik. Jsou to superhrdinové i v reálném světě, dokonalý virtuální svět a ten reálný je z jejich pohledu zaměnitelný.

Poselství, které zanechal geniální tvůrce Holliday, je vtěleno do sloganu, že je jen jeden svět, a to ten reálný. Ve Spielbergově podání je to ale ve skutečnosti důraz na to, abychom si užili hru bez dluhů a zbytečných reklam. Na to, co se děje v tom reálném světě, pohlížíme s dětskou naivitou, a prakticky nás moc nezajímá, co se tam děje a jak to vlastně funguje.

Spielberg natočil další pohádku pro dospělé, pořádně našlapanou a naditou hédonistickými referencemi na to, co máme tak rádi z minulosti. Jeho asi nejdospělejší sci-fi Minority report tak zůstává v jeho tvorbě stále osamělou výzvou. Nemůžeme ale chtít po Spielbergovi, aby byl generačne spřízněným Scorsesem, že?

KOUKNI SE  Recenze: Všechno bude nabízí emoci v jediném záběru

Kubin

 

Komentuj

Vlož komentář
Vaše jméno

19 − 1 =