„Naděje není to přesvědčení, že něco dobře dopadne, ale jistota, že má něco smysl – bez ohledu na to, jak to dopadne.“
Václav Havel
Tímto citátem se rozhodl Petr Ludwig, autor knihy a zakladatel vzdělávacího institutu GrowJOB, začít knihu s nezvyklým názvem – Konec prokrastinace. Podle definice autora je prokrastinace chorobné odkládání úkolů a povinností. Jde vlastně o podivnou brzdu, která nám brání prožívat svůj život naplno.
Setkala jsem se s názory, které prokrastinaci považují za hloupý výmysl…, výmluvu pro líné a neschopné lidi. To nám je ale hned v první části knihy vyvráceno a pečlivě vysvětleno. Když prokrastinujeme, dostáváme se do stavu, kdy víme, co musíme dělat, ale nejsme schopni se k tomu přemluvit. Velice mě pobavilo autorovo připomenutí hovorů Spejbla a Hurvínka.
Spejbl: „Hurvajs, musíš si umět poručit.“
Hurvínek: „Což o to, já si poručím, jenže já se neposlechnu.“
Takhle nějak to s tou prokrastinací tedy je. Nejde ale pouze o neschopnost poslechnout vlastní rozum. Byli jste někdy v situaci, kdy vás zahlcovalo neuvěřitelné množství práce? Měli jste před sebou tisíce úkolů a všechny byly stejně důležité? Kde začít? Tehdy také vzniká právě ono odkládání. Petr Ludwig nám ale v následujících kapitolách poskytuje několik různých, do sebe vzájemně zapadajících nástrojů, které by nám měly z prokrastinace pomoci ven.
Mezi první patří osobní vize. Tu se nám v knize snaží pomoci nalézt. Mimo jiné ale zdůrazňuje, že nikoli cíl, ale cesta k němu by se měla stát smyslem našeho života. Je tedy důležité, abychom objevili činnost, která nás baví, a tu dělali pro svou obživu.
Sotvaže máme svou osobní vizi, je třeba přikročit k akci. Jak se ale přinutit dělat všechny ty důležité úkoly? Kde začít? Autor užívá k lepšímu porozumění budhistický model slona a jezdce. Slon znázorňuje obrovskou váhu emocí, které mají vliv na naše rozhodování a my se jimi často necháváme unášet, a jezdec… nu to je ona, mnohem menší rozumová část, jež by měla dokázat emoce (slona) ukočírovat. Je nám důkladně vysvětlováno a neustále vtloukáno do hlavy, že malé, ovšem zdařile splněné kroky mají větší váhu než obrovské ambice, kterým se nedostane naplnění.
Pokud jsme se na základě jednoduchých nástrojů byli schopni dotlačit k jakési akceschopnosti, je důležité se v takovém stavu udržet. Přesně tomu se věnuje Petr Ludwig v další, neméně důležité, části své knihy. Pomáhá nám pochopit vznik negativních emocí a poskytuje návod, jak se jim bránit, nebo dokonce, jak je přeměnit v emoce pozitivní.
V závěru knihy nás pro změnu učí způsoby, jak spatřit vlastní chyby, a tím dosáhnout objektivity k našim schopnostem. Zmiňuje výzkumy, na základě kterých se zjistilo, že lidé, kteří si často přehnaně věří, tak činí neoprávněně, a naopak ti s malou dávkou sebedůvěry v sobě skrývají neobjevený potenciál.
Celá kniha je proložena jednoduchými kresbami, které by měly pomoci čtenáři rychle shrnout ty nejdůležitější myšlenky. Skutečně to tak je, ovšem občas mi některé z obrazových vyjádření přijdou spíše jako osobní poznámky, kterým prostě nemůže jiný člověk zcela porozumět. Abych autorovi ale zcela nekřivdila, musím uznat, že mě některými ilustracemi skutečně rozesmál. Dokonce užívání neobvyklé frazeologie tak trochu nadlehčovalo průběh celé četby. Navíc je text bohatě proložen citáty slavných či známých osobností, které nás mohou nejen velice inspirovat, ale také hluboko zasáhnout.
Věřím, že je kniha skvělým průvodcem na cestě k naplněnějšímu životu pro lidi, kteří se dokáží zasmát a brát věci s nadhledem. Už jen to je totiž, podle mého názoru, jeden z nejlepších způsobů, jimiž můžeme učinit prokrastinaci přítrž.
Konec prokrastinace : [jak přestat odkládat a začít žít naplno] / Petr Ludwig . Brno: Jan Melvil, 2013. 271 s.
JARMILA STRÁNÍKOVÁ
