Víte, co to je page turner? To je knížka, kterou od okamžiku, kdy jste ji prvně otevřeli, nemůžete prostě přestat číst. Obracíte stránku za stránkou a hltáte příběh zběsilým tempem, který přehluší i tlukot vašeho srdce a tok myšlenek. Takovou knihou je Pouhý stín.
Trochu záhadný název své tajemství odhalí hned v prvních kapitolách, kdy se objeví tajemný stín slídící a sledující mladou ženu. Cloé je mladá, úspěšná a vše, o čem kdy toužila, má v jeden okamžik na dosah. To by se nesměl v jejím životě objevit tajemný stín, který její život obrátí naruby a dostane jí až na samé dno. Z ráje rovnou do pekla. Pomalu, jistě, precizně a chladnokrevně.
Její pád se pokusí zbrzdit policista Alexander. Ve svém soukromém pekle se nachází po smrti více než milované ženy a zdá se, že pomoc bezradné Cloé vnímá jako své vykoupení v okamžiku, kdy se mu zhroutil život, kariéra i vyhlídka na jakoukoliv budoucnost.
Příběh hned od počátku nasazuje poměrně svižné tempo. Čtenář se za pochodu seznámí s Cloé, s tím, co dělá, kým je a kým byla. Drsný obrázek manažerky a kariéristky narušuje tajemství z minulosti. Jak už to tak bývá, nacházíme pod betonovou slupkou hodně křehký porcelán.
Stejně je na tom i policista Alexander. Miluje svou umírající ženu. Do svého soukromí nikoho nepustí. V práci se převléká za bezskrupulózního, bezohledného a drsného. Pracovat s ním je za trest. On ale netouží po soucitu, pochopení nebo kamarádech. Arogantní parchant ve službě. Kupodivu je právě jeho láska k umírající ženě tou trhlinou v jeho poker face, která ho donutí pomoct Cloé. Samozřejmě po svém.
Příběh je skvěle vystavěný. Plíživé zlo, pomalý rozklad osobnosti hlavní hrdinky, besnící bezmoc, strach i aktivní vzdor v poslední fázi boje. Stránky vám budou šustit mezi prsty, jak je budete netrpělivě otáčet, jednu po druhé a hltat všechna slova, věty….
Jednotlivé kapitoly se střídají v rychlém sledu. Kniha nemá jediný okamžik, který by stagnoval v nudné konverzaci nebo že by případ ustrnul na mrtvém bodě. V krátkých okamžicích pronikne čtenář i do tajemství minulosti Cloé a objeví její největší bolest a slabinu. Je sní i v okamžiku současného pádu na dno propasti jejího vlastního strachu.
Pouhý stín je knihou, kteoru jen tak neodložíte. Do poslední chvíle nebudete vědět, kdo je pachatelem. Podezřelí svého čtenáře matou a hrajou s ním nečistou hru, kteoru nebude snadné prohlédnout. O to překvapivější a drtivější bude mít dopad příběh ve svém závěru.
Každý náruživý čtenář by si zasloužil najít hrdinu, kterého bude doprovázet, držet za ruku, dýchat za něj i v okamžiku jeho posledního soudu. V rozhodujících krocích, být jeho druhým zrakem, strážným andělem. Je jedno, na které straně nože najdete takového hrdinu. O to víc mrzí, když taková postava chybí.
V pouhém stínu bude mít čtenář problém se s někým z hrdinů ztotožnit. Každý má nějaké to své ale. Nasnadě je Cloé. Ale co si budeme povídat, každý záchvěv lidskosti je vzápětí přebitý jejím kariérismem a pocitem nadřazenosti. Je to zkrátka mrcha, jak už si tak vrcholové manažerky představujeme. Nevím, na kolik byste s ní museli být na stejné lodi, abyste jí litovali. Když se vyjeví v plné pravdě její tíživý hřích, je vymalováno. Trochu jí začnete přát pomalou a bolestivou smrt.
Podobně je na tom Alex. Jeho arogance a bezohlednost si jen marně pohrává s charismatickým kovboji, kteří tančí na hraně zákona ve jménu spravedlnosti. Alexander si prostě vybíjí své frustrované ego zraněné ztrátou milované bytosti, ale ani to v něm neodhalilo žádnou polehčující okolnost. Každému, co jeho jest. Díky tomu možná nebudete v závěru zklamáni, jen příjemně překvapeni skutečně čtivým, napínavým příběhem. Nápaditý motiv, originální příběh plný plíživého strachu, který vás bude mrazit, děsit a zároveň rozpálí vaše čtenářské vášně.
Kristina Doubravová
Recenzní výtisk věnovalo Knihcentrum.cz
Pouhý stín, karine Giébelová, Jota 2019
