V poslední době není spoluautorství žádným netradičním jevem, takže i Poslední paní Parrishová vznikla díky dvěma autorům, respektive autorkám. Své síly spojily americké sestry Linne a Valerie Constantine. Obě milují knihy, obě píšou, tak proč to nedat dohromady. Jejich největším problémem při psaní Poslední paní Parrishové (ve zkratce PPP) byla vzdálenost. Napříč třemi státy strávily hodiny a hodiny skypováním, aby příběh dostal dnešní podobu. Jejich společná tvorba je skvělá. Ovšem nepřišly sestry s křížkem po funuse?
Román PPP sleduje na 440 stránkách osudy tří hlavních postav. Celou polovinou knihy nás provádí Amber Pattersenová, kterou shledáte hned ze začátku jako super zápornou postavu. Já tleskám. Konečně charakter, který se vybarví již na druhé stránce a na nic si nehraje… Amber má totiž jediný plán a to zahodit svůj nuzný život a ponořit se naplno do lovu super boháče pana s velkým P – Parrishe. A je to jen jeho okouzlující úsměv nebo tučné bankovní konto, které mladou Amber uhranuly? Zapeklitá otázka? Nikoliv. Prachy dělají člověka a lásku jako trám. Jediným problémem je paní Parrishová a Amber není hloupá… Přítele si drž blízko, nepřítele ještě blíž! Amber je žena činu. Nic pro ni není nemožné a někdo špinavou práci přece dělat musí. Do všeho jde s chladnou hlavou a promyšleným plánem. Může být něco, před čím by se přeci jen tato peněz chtivá žena zastavila?
Jakmile otevřete knihu, nemáte šanci se před Amber bránit. Ona vás rovnou vtáhne do děje a ohromí vás svou špatnou karmou. A jak se ubíráte stránkami dále, těžko si představujete kam, až to povede, co se může přihodit navíc. Půl knihy za vámi a stále žádné reálné úvahy o tom, jak tohle vlastně může skončit. Že by se náhodou objevil thriller, který se nebude opakovat jako ty předchozí?
Díky PPP zavítáte do zákoutí lidského charakteru, kam slunce nesvítí. Kde není prostor pro lásku nebo něhu. Dostanete se do lepkavé pavučiny strachu, deviací a pokroucených lidských životů.
Text má spád, je dynamický a neodbočuje do žádných klidných vod. V některých pasážích odmítnete knihu odložit, v některých přestanete dýchat a dokonce se objeví i ta část, ze které vám nebude zcela dobře. PPP graduje. Má stabilní kostru a jde napřímo k věci.
V polovině knihy se ujme vyprávění další postava a vše dostává hlavu a patu, ale zde nacházíme i kámen úrazu. Pokud jste lovci bestselerových thrillerů, vaše očekávání zamíří rovnou k nule, troufám si říct k absolutní nule. Hned víte, že tohle už jste četli. Tady, támhle… a přemýšlíte, kolikrát se to bude ještě opakovat?.
Jak jsem zmínila, nepřišly sestry příliš pozdě? PPP se zabývá zcela stejným tématem jako novodobé thrillery. Velké plus shledávám v tom, že Linne a Valerie Constantine knihu vzaly z jiného soudku. Vytvořily takové postavy, které dokážou natolik upoutat a ohromit, že tu je možná šance vymanit se z té podoby „stejný thriller“. Ale i v PPP narazíte na nelogické chování postav. Zejména těch vedlejších, ale dotýká se to i těch hlavních. Jejich vlastnosti jsou jim místy tak násilně vecpané, že jsou těžko uvěřitelné. Zároveň vyprávění dalšího hlavního charakteru není tak šťavnaté, nemá tu sexy šťávu. Autorky nedokázaly udržet to správné napětí po celou dobu. Možná kdyby sestry přísně neusekly onen zlomový střed. Vařily, vařily a pak to rychle stáhly z plotny… maso je připálené, ale syrové.
Názory na knihu jsou nadmíru kladné. Příběh totiž funguje skvěle z objektivního hlediska. Co se týká tématu, k tomu není již třeba nic dodávat. Je otázkou času jak dlouho to bude čtenáře bavit, pořád ta samá pohádka o Karkulce. Těm, kteří nemají představu o novodobé thrillerové scéně, však velice závidím, pokud po knize PPP sáhnou jako první! Pak už nemusí číst nic jiného.
Román byl vydán nakladatelstvím Domino a musím uznat, že má velice příjemný přebal. Celkově mě zajímá, zda budou sestry tvořit i do budoucna, protože jejich spojení bylo velice příjemné.
Ivana Gašparíková
Poslední paní Parishová, Liv Constantine, Domino, 2018
