Hlavní hrdina knihy Ošklivec je stejně neuchopitelný a divoký jako jeho autor Alexander Boldizar. Dovolím si citovat z oficiálního textu nakladatele: Alexander Boldizar se stal prvním Slovákem, který promoval na Právnické fakultě Harvardovy univerzity. Poté pracoval jako ředitel umělecké galerie na Bali, advokát v San Francisku a v Praze, pseudogejša v Japonsku, poustevník v Tennessee, paleontolog na Sahaře, nosič v Arktidě a na dalších místech. Jeho kniha Ošklivec získala Somerset Prize za nejlepší beletristické dílo roku 2016. V současné době žije v kanadském Vancouveru, kde se baví mimo jiné házením balvanů (jimiž dělá tůně v řece za svým domem pro syna, aby v nich mohl plavat) a škrcením druhých chlápků (přičemž všichni jsou v pyžamu), za což vyhrál zlatou medaili na Panamerickém mistrovství a bronzovou na šampionátu World Masters v brazilském džiu-džitsu. Jeden on-line korejský slovník ho několik roků uváděl jako heslo pro slovo „škaredý“.
Do značné míry jde tak o autobiografický román, v jehož absurdnu budete mít, s povědomím o autorově životní cestě, problém rozlišit realitu od fabulace.
Mužduk Ošklivec IV. je sibiřský horal, který ve volném čase vrhá balvany. Jednoho dne přijde do jejich vesnice skupina amerických právníků a rozhodne se, že odteď nebude Mužduk a jeho lidé jíst kukly žlutých motýlů. Jsou sice chutní, ale chránění. Za motýly sem budou jezdit turisté. Mužduka nikdo doposud nepřekonal v házení balvanů. Právník ho porazil slovem. Proto se Mužduk rozhodl odjet na Harvard a naučit se házet slova místo balvanů.
Zní to jako pěkně divoká jízda a těžko přiblížit děj tak, aby nevypadala ještě podivněji. A věřte, že tomu tak bude. Mužduka příběh zavede na prestižní univerzitu, ale i do Afriky. Bude bojovat s právníky, profesory, studenty, Tuaregy, úpalem i černou magií.
Existenciální román Ošklivec je plný absurdního humoru, ale i objektivně komických situací a paradoxních hořko sladkých momentů. Mužduk bojuje, coby sibiřský hromotluk, s nástrahami byrokracie, civilizace a celkově světa, který funguje na všeobecně přijímaných a zažitých principech. Ty vycházejí z norem a vědomí všeobecného blaha. V rámci humanity a demokracie se za generace na hony vzdálily od selského rozumu, který řídí život Mužduka a jeho vesnice. Prosté pravdy a atavistické zvyky přímo konfrontuje s těmi, kdo hází slovy a staví s nich pravidla.
Román se odehrává ve dvou dějových liniích. V té první sledujeme Muždukovu cestu ze Sibiře na Harvard. Odysea sama o sobě je poměrně zajímavá, ale nejdůležitějšími momenty jsou právě ty okamžiky, kdy zkříží meče své prosté logiky a tradic s právnickými kličkami, úskoky a slovíčkařením. Doposud prosté a jasné věci se najednou nezdají být tak jasné, když jsou ohýbány slovy. Své znalosti o civilizaci a světě, který řídí zákony, načerpal Mužduk z ukradených knih a od politruka Freda, kterého léta jeho otec věznil pod podlahou jejich domu. Bez ohledu na to, jak podivně tento zdroj informací působí, není Mužduk hlupákem. Mnoho věcí zná a o mnohých slyšel, i když mu nedávaly smysl v kontextu jeho života na Sibiři.
V jiných okamžicích však jsme již s Muždukem v Africe. Tam se vydal najít svou přítelkyni z univerzity. Jeho neotesané a hrubé představy o pravidlech fungování společnosti a právních normách čerstvě získaly na opatrnosti vlivem jeho pobytu na Harvardu. Nyní se paradoxně setkal se společností, kterou ovládají teroristické skupiny, vzbouřené kmeny, všudypřítomná řeč peněz , mafiánské praktiky a šamanismus.
Román Ošklivec je postaven na konverzaci, polemice, hře slov a pitoreskních situacích. V tom všem pestrém zmatku se však ukrývá velmi silná pointa. Ošklivec je nadčasový a výmluvný. Je pokorným výsměchem i moudrým šaškem. Netouží něco změnit, vyvolat revoluci, i přesto je pobuřující a skandálně upřímný. Ošklivce si zamilujete.
Ošklivec je o tom, jak je důležité umět házet slovy víc než balvany. Je o tom, že házení balvany je někdy smysluplnější, než házení slovy. Ošklivec musí vylézt na nejvyšší horu. Všichni bychom měli vylézt na tu naši nejvyšší horu. Abychom věděli, že má své dobré i špatné stránky, které nepoznáme, dokud se po jejím úpatí vstříc vrcholu nevydáme. Ošklivec v sobě ukrývá moudrý humor, pro který se k němu budete chtít vracet. Možná zatoužíte být Muždukem, který umí vrhat balvany stejně jako slova.
Kristina Doubravová
Ošklivec, Alexander Boldizar, Jota 2018
Knihu můžete zakoupit ZDE
